Soudný den

Bez citu pro míru, zdravého rozumu a vyšších filmařských ambicí, spáchal Neil Marshall nejhustější filmovou krádež na m2 filmového políčka, která ale sto minut proklatě baví a v latexovém oblečku, s punkovým účesem a mečem v ruce, distingovaně na britský způsob, přednáší na High School of Grindhouse. Snad se někdo zúčastní a něco se přiučí. (08.05.2008)

Tvůrci filmu si nejspíš řekli, že žánr postkatastrofické sci-fi je momentálně v kurzu, a tak by bylo dobré přiložit si své polínko do ohně. Mají filmoví fanoušci rádi honičku v autech? Mají, a tak tam něco šoupnem. Mají rádi temný středověk? Bezpochyby, tak jim vyhovíme. Mají rádi krvavé gladiátorské hry? Už jsou tam. Líbí se jim hrůzu budící pankáči? Mají je mít. A bude jich rovnou armáda. Co funguje stoprocentně, je krvavé násilí, tak na něm nebudeme šetřit. Nějaké ty efekty, slušnou výpravu, k tomu jsme prachy sehnali, a abysme měli zaručený úspěch, použijeme řadu osvědčených žánrových klišé a scén, které už fanoušci znají z jiných filmů. Celou tu pulpovou směsku musíme jenom řádně promíchat, a protože si jsme vědomi, že jsme stvořili, s prominutím, sračku, budeme se tvářit sebevědomě a případné kritiky odzbrojíme tím, že to budeme prezentovat jako svůj tvůrčí záměr. Takhle nějak to nejspíš při natáčení Soudného dne vypadalo a výsledek tomu odpovídá. Místy je to až přitažlivě béčkové, ale celková nepůvodnost a hloupost z filmu jenom čiší. Když už poklesle sympatické béčko, tak bych sázel na Carpenterův Útěk z New Yorku, který za nepoměrně méně peněz dokázal natočit podstatně lepší kousek. Soudný den je v podstatě vykrádačka Šíleného Maxe a starších Carpenterových filmů, jako je právě Útěk z New Yorku nebo Útěk z L.A. Celkový dojem: 20 %. (10.06.2009)

Zprvu film navnadí na skvělou vizi zdí obehnaného Skotska, ale později zabředává do takového lehce průměrného postapa, které se do hlavy jen tak nezavrtá. Po zhlédnutí se lze naprosto normálně dál věnovat svým běžným činnostem jako je třeba shromažďování konzerv do sklepa, zcizování střeliva a plnění podzemních sudů naftou. (07.03.2012)

Několik relativně dobrých nápadů pohřbil příšerně naspeedovaný střih, aby zbyl čas na dlouhé kroužení kamerou kolem kopce... poté se společenstvo vydává do dolů Morie, schovává se před Nazgůly a nakonec umře Boromir, což mě fakt naštvalo. Na sračku příliš zajímavé a zároveň příliš špatně sestříhané na to, aby se mi to líbilo. (11.04.2008)

Neil Marshall je proste borec. Najprv svetu predviedol, že najlepšie súčasné horory vznikajú na britských ostrovoch a teraz zo zasvinených ulíc postapokalyptického Glasgowa ukazuje zadok hollywoodskemu poňatiu akčných a sci-fi filmov a prdí mu rovno do tváre. Doomsday je nelogická, nesúdržná a nepríčetná, ale zároveň aj neopísateľne zábavná smršť všetkého (naozaj VŠETKÉHO), čo ste kedy chceli (a možno aj nechceli) vidieť v béčkovom filme. Nemá to hlavu ani pätu, nemá to súdnosť, niet v tom štipky originality, ale má to nadhľad, kolosálne porcie brutality a v jednotlivých segmentoch je to štýlové a remeselne dokonale zvládnuté - od rytierov vynárajúcich sa zo záplav slnečného svetla v poetickom fantasy lesíku až po "bruckheimerovsky" nasvietené kovové záblesky počas šialenej záverečnej naháňačky. Skoro som mal z toho dojem, že Marshall kričí do sveta: "Dajte mi natočiť akýkoľvek žáner, zvládnem ho!" Už dávno som nevidel film, z ktorého by tak tryskalo nadšenie tvorcov pre vec. (21.07.2008)