The Stepford Wives
Stepfordské paničky
Režie:
Bryan ForbesScénář:
William GoldmanKamera:
Owen RoizmanHudba:
Michael SmallHrají:
Katharine Ross, Paula Prentiss, Peter Masterson, Nanette Newman, Tina Louise, William Prince, Patrick O'Neal, Carole Mallory, Josef Sommer (více)Obsahy(1)
Vítejte v ráji mužů. Americký film podle známého románu Iry Levina.
Román oblíbeného amerického autora Iry Levina Stepfordské paničky (1972, česky poprvé 1975) má podobně jako jeho předchozí dílo Rosemary má děťátko ve svém středu ženskou postavu, která pod vlivem prostředí přestává rozlišovat, co je realita a co její zjitřená fantazie.
Joanna Eberhartová uvítá nápad svého manžela Waltera, aby se z rušného Manhattanu přestěhovali do klidného connecticutského městečka Stepfordu. V novém bydlišti se všechno zdá být dokonalým, možná až příliš dokonalým, především manželky ostatních stepfordských mužů, které chodí vždy perfektně upravené a jejich jediným koníčkem je starost o domácnost a o manželovo blaho. Jako by ani nebyly z tohoto světa.
Tvůrcem filmové verze (1975) byl anglický režisér Bryan Forbes (nar. 1926), který je u nás známý především dramatem z japonského zajateckého tábora Král Krysa (1965) a příběhem ochrnutého chlapce Běsnící měsíc (1970), obsadil do rolí ústředního manželského páru Eberhartových Katharine Rossovou a Petera Mastersona; jejich dceru Kim ztělesnila Mastersonova skutečná dcera Mary Stuart Mastersonová (která se později sama stala známou herečkou). V úlohách dokonalých stepfordských paniček se objevují např. Paula Prentissová (Bobbie) a Forbesova manželka Nanette Newmanová (Carol).
I když filmová adaptace nedokázala tak přesvědčivě jako předloha balancovat na tenké hraně mezi fikcí a realitou, vzniklo pozoruhodné dílo, které i po víc než třiceti letech dokáže zaujmout a také mírně vyděsit. Forbesova verze je každopádně mnohem vydařenější než její remake z roku 2004, který strašidelnou atmosféru originálu nahradil bujarou komedií.
(oficiální text distributora)
Recenze (123)
Film je dosť scenáristicky nezvládnutý, napriek tomu, že sa poväčšine celkom verne drží knižnej predlohy, vychádza to nazmar, lebo to, čo fungovalo ako pomalé paranoidné stupňovanie napätia v knihe, tu pôsobí ako nudné rozhovory. Tam, kde sa s knihou rozchádza, je to skôr na škodu (vykreslenie charakteru Joanny, explicitnejšie náznaky záverečnej pointy počas celého filmu), naopak koncu, ktorý by možno až tak veľmi nesedel na plátne (a v knihe je úžasný koniec!), zmena pomohla a celá tá záverečná dvadsaťminútová pasáž je nádherné strašidelná a mrazivá. Každopádne celý film postráda atmosféru knižného Stepfordu a chýba tu i ten jemný čiernohumorno-satirický opar, ktorý robí knihu výnimočnou. ()
Zrejme postrach každej manželky. A to nechutne dokonalá, na nič sa nesťažujúca, na všetko pritakávajúca puťka. Ktorí z mužov, by nechcel mať doma niečo také? Pri sexe stoná a kričí ( a pravdepodobne nemá ani menštruáciu ), varí podľa gusta, je milujúcou matkou detí a domácnosť sa len tak leskne. Ira Levin mal zrejme z niečoho komplexy. Alebo to bol len vážne iba skvelý nápad? Rozhodne to však musí byť lepšie čítanie, pretože táto adaptácia je v podstate nezáživná a dáva prednosť motívom, ktoré veľmi od takéhoto žánru nečakáte. Takže dámy, viete čo máte robiť! ()
Jak jsem uvedl už u hodnocení remaku, literární předlohu jsem dosud nečetl a je to určitě škoda, protože to je bezesporu látka zajímavá a pro filmové zpracování jako dělaná. Budu asi působit jako podivín, ale v rozporu s míněním drtivé většiny filmových fanoušků se mi remake líbil přece jen víc. Moderní verzi se dá oprávněně vyčíst mnoho nedostatků, ale celková koncepce mi přijde nosnější a funkčnější. On ten námět k satiře a komedii přímo vybízí. Původní verze se snažila balancovat mezi sci-fi, hororem a thrillerem, jenže ten film evidentně zestárl, jako sci-fi a horor nefunguje v žádném případě a jako thriller sice ano, ale pouze od scény návštěvy hrdinky u psychiatra až po závěrečné finále, což je cirka 20 minut z celkové stopáže, a to mi na větší než dvouhvězdičkové hodnocení přijde opravdu málo. Je to příliš statické a všude jsem cítil nevyužitý potenciál. Bývalo by asi lepší využít původní předlohu jako určité podobenství a do posledního záběru nechat diváka v nejistotě, co se vlastně v tom městečku děje, a jestli Joanna pouze nepodléhá určité paranoie. Film zestárl mj. i proto, že problém konfliktu mezi pohlavími a snaha o emancipaci se od 70. let přece jen posunul, byť nezmizel a získal jen odlišnou podobu. Dnešní doba přinesla např. fenomén úspěšných sebestředných egoistek, které se bez mužů docela dobře obejdou, jak o tom svědčí nejeden americký seriál či film. V leckterém odvětví a prostředí jsou dnes muži ve zjevné defenzívě. Celkový dojem: 45 %. ()
Levinova kniha bylo peklo, zpracování filmu už taková výhra nebyla. Mnohé bylo opomenuto a barvitost, která provázela psaný text a postupné Joannino zjišťování reality, pravdy a její balancování na úzkém mostku, kde má po pravé straně jezero zdravého rozumu a po levé straně zeje studna šílenství, nevylezlo tak, jak by mělo. Pravdou je, že téma se dá zpracovat velmi těžko a Forbes se toho rozhodně nezhostil nedůstojně a natočil i tak dobrou atmosféru budující dvouhodinovku. Přesto je zarážející, že ve dvou hodinách nezapojil důležité detaily a jak zdlouhavě to teda bylo podáno. Hromada (opravdu mnoho) nosných kamenů a částí mozaiky ze stostránkového příběhu bylo vypuštěno, a tvůrci jen výsledné informace (mezi táhlými a nudnými scénami) vyzvraceli divákovi do tváře, přestože se mohlo jednat o stěžejní a nezapomenutelné momenty filmu. ()
Sci-fi horrorový román "Stepfordské paničky", ktorý v roku 1972 napísal spisovateľ Ira Levin, som doposiaľ bohužiaľ nemal možnosť čítať. Budem si ho musieť niekde zohnať. No videl som jeho zmodernizovanú feministickú filmovú verziu z roku 2004, ktorú natočil Frank Oz. Ohodnotil som ju slabšími troma hviezdičkami. Teraz som si pozrel aj prvú filmovú adaptáciu z roku 1975, ktorú má na svedomí Bryan Forbes. Tá sa mi páčila o poznanie viac a preto jej dám štyri hviezdy. **** ()
Reklama