Případ číslo 39

Zaneprázdnená sociálna pracovníčka dostáva k 38 prípadom, na ktorých pracuje, prípad číslo 39. Ten sa zdá byť klasickým prípadom, kedy dieťa musí odolávať zneužívaniu zo strany rodičov. Keď ale rodinu navštívi, zisťuje, že tento prípad nie je rozhodne obyčajný a že sa v domácnosti odohráva niečo tajuplné. - Myslel som si, že som tento horor pred pár rokmi dosť nadhodnotil, ale po opätovnom pozretí som o tých piatich hviezdičkách úplne presvedčený a už dlho som nevidel niečo, čo by ako horor fungovalo podobne ako Case 39. Scenár tu je naprosto vynikajúci a jeho prevedenie do finálnej podoby je úžasné. Výber Jodelle Ferland do úlohy dievčatka je vynikajúcou volbou, pretože toto dievča sa pre tento žáner narodilo a vo výborne zvolených kostýmoch vyzeralo ako dieťa gotiky. Nemám v hororoch rád Hollywoodske herečky, ale táto pani Renée Zellweger tu naprosto hviezdi a každá jedna scéna s ňou je presvedčivá. Atmosféra je miestami hodně hustá a niektoré scény patria k tomu najlepšiemu z 2000s. V podstate celé to budovanie príbehu a to, že tvorcovia nechávajú dosť možností pre fantáziu diváka, mi na tomto snímku imponovalo najviac, pretože je tu použitý ten najfunkčnejší prístup k tomuto žánru a mohli by sa z tohto učiť všetci béčkoví tvorcovia. Podarila sa aj technická stránka s velmi štýlovou kamerou, creepy soundtrackom a výbornou grafikou efektov. Záver je výborne zvládnutý a len umocnil môj pocit uspokojenia. O negatívach k tomuto filmu nemôžem nič napísať, pretože som žiadne nenašiel. Pár vonkajších faktorov vplývajúcich na tento horor sa ale nájde. Hlavne ten, že v roku 2009 vyšiel dosť podobný horor, ktorý je zároveň mojím najoblúbenejším moderným hororom. Táto téma mi jednoducho sedí. A je tu aj jedno sklamanie. Režisér v roku 2009 vydal v USA dva špičkové horory a potom sa vrátil do Nemecka a začal tvoriť TV produkciu, čo je obrovská škoda, pretože jeho talent je bez hraníc. + Jodelle Ferland + herec z Jigsaw + herec z The Midnight Meat Train a 10 Cloverfield Lane + herečka z The Babadook + 2 herci z iZombie + 2 herečky z iZombie + herec z The Whispers a The Exorcist + herečka z Annabelle a Annabelle: Creation + herečka z Dawn of the Dead + herečka z Leprechaun: Origins a iZombie (18.02.2018)

Tak laciná splácanina o záhadných démonických posedlostech by byla legrační už před dvaceti lety. A dneska? On to fakt někdo myslel vážně nebo jim odborové hnutí dalo nůž na krk, a tak museli natočit film, aby dali práci početnému technickému personálu? SHRNUTÍ: Ať už je tam démon cokoliv nebo kdokoliv, osobně bych si dala pozor na Renee. Vylezla z vody, kam zahučela celá, a vlasy neměla mokré, nýbrž jen lehce navlhlé – takže kdo je tady čarodějnice? (16.10.2018)

Wau! Tak tohle bylo překvapení dne. Další hodně solidní filmek z řady antikoncepčních snímků. Jízda jako prase. I přes tu malinko delší stopáž si Case 39 dokáže udržet zajímavou a hodně temnou atmosféru po celý čas a buduje ji hezky pomalu. Od klidnějšího začátku po destrukční a žíly trhající konec. René dokázala, že nemusí hrát jen Bridget a dokáže se ujmout I vážnější, lepší role. (13.01.2014)

Podezřelá číslovka v názvu filmu může značit z diváckého pohledu leccos. Ne, tolik mrtvých opravdu tahle paranormální story nečítá, ale může to být počet leknutí, i když i to je přehnané, rozhodně je to však nejméně 39. minut z filmu, kdy divák bude v napětí a bude ho provázet permanentně mrazivý pocit. Renée Zellweger si dává delší hereckou pauzu, dokazuje však, že žádný žánr jí za aktivního herectví nečinil potíže. Bez problému ztvárnila sociální pracovnici Emily, která dostala do kompetence prověřit případ číslo 39. Ten se od těch předchozích 38 případů, které měla na starost, v mnohém podstatně liší. V jeho spisu se pojednává o desetileté holčičce Lilith, kterou mají její rodiče zanedbávat. Při bližší analýze to ale nejsou rodiče, jež představují pro svoji dceru hrozbu, když ji chtěli upéct v troubě. Hrozbou je Lilith, která je ztělesněním démona s paranormálními schopnostmi. Zhruba tohle se odehraje v první čtvrtině filmu. Divák správně vytuší, jak se věci mají. Očividná průhlednost příběhu, jakým směrem se bude ubírat dál, ale vůbec není na škodu. Režisérovi Christianu Alvartovi se totiž podařilo diváka navnadit na další dvě třetiny filmu, které se sice neobtěžují s žádným vysvětlováním původu Pekelnice, jeho hlavním cílem je diváka strašit. A světě pomrdej se, ono to vychází. A to Alvert není žádný specialista na horory a dělá hlavně do televizní tvorby. Jenže se mu podařilo odbourat nešvary televizních režisérů, většinu filmu není znát, že ho natočil někdo, kdo má s filmovým pojetím jen zanedbatelné zkušenosti. Rodiče Lilith putují do detenčního zařízení, dobrotivá Emily se vzdává případu a malou mrchu dostává načas do své péče, než se najdou pěstouni, chvíli je klid, pak Zlo udeří naplno. Film nasadí solidní tempo, vytasí šňůru lahůdkově a mnohdy i neotřele strašidelných scén. Démon se živí strachem svých obětí, vyvolává v nich úzkost prostřednictvím neexistujících vjemů, například vyvolá iluzi výtahu řítícího se nekontrolovatelně dolů, své sehrává i zazvonění telefonu. I přes hutnost děje se přece jen objeví sekvence, které by si žádaly vysvětlení, toho se však divák nedočká. Vzdálená reminiscence na spřízněný snímek "Orphan" se také objeví, ačkoliv ten podstatně více pracoval s reálnými prvky. Pokud se ale rádi bojíte, máte nutkavý pocit, že se vám u filmů strašení nedostává, chcete dobrou režii a kvalitní herce, sáhněte po tomhle případu i bez slušivé svěrací kazajky. 90% (03.09.2015)

Další variace na zparchantělého omeno-orphanovského bastarda. Prvoplánové? Určitě. Předvídatelné? Stoprocentně! Otřepané? Na to vemte jed! Zábavné? Jak sviňa!!!! V záplavě céčkových hororů posledních let opravdu svěží vánek, nesázející na množství vyhřezlých střev a detailních záběrů vivisekcí. Jen ta Bridget by se asi mělá dál držet svého kopyta (obtloustlých zamindrákovaných třicátnic). V tomhle žánru je tak trochu jako Arnie v Juniorovi. (18.01.2010)