Úhel pohledu

Zábavná jednohubka, která mi sice půldruhou hodinku náramně zpříjemnila, ale právě její rázovitost mi vadí. Adrenalinem nešetří, dobrými herci už vůbec ne, ale daleko víc bych si ji užil, kdyby se skutečně jednalo o původně zamýšlený scénář k celovečerní 24 a já bych s hlavní postavou (tím pádem Bauerem) dokázal najít společnou řeč. Takhle zůstává efektně, ale až příliš letmo navržené trauma. Režie svižná, propletenost postav a linií dostatečná, ale v hlavě mi zůstalo jen pár okamžiků a současné vyvrcholení všech pohledů. (13.07.2008)

Film, který by byl více než nadprůměrnou zábavou, kdyby si tak brutálně nepůjčoval ze všech možných akčních pecek posledních let. Zbraň ala Šakal, rychle sestříhané, dynamické honičky ala Jason Bourne (ta akční hudba už byla tak okatá, že jsem chvíli myslel že je to reklama na Powella), bombové šílenství ala Kingdom (trosky, zvukové efekty, ozvěny, špína) a takhle by se dalo pokračovat. Za čtyřicet milionů si ale myslím, že se více udělat nedalo a látka je vyždímána na maximum. Zamrzí tak nevěrohodně nasnímaná střelba a poněkud laciný záporák, jehož kompromitace je průhledná jak sklo a i Tatarovi v tu chvíli dojde, jaký bude konec. (24.08.2008)

Opět jeden snímek, o němž si myslím, že by si zasloužil nějaké to procento navíc. Mozaiky lidských osudů, proplétající se mezi sebou jsou ve filmovém žánru většinou excelentně vytvořenou lahůdkou, která s každým soustem odkrývá něco nového, překvapivého či šokujícího. Úhel pohledu v tomto funguje stejně a zároveň i odlišně. Osudy jednotlivých osob se opět proplétají, v tomto případě je tak činěno prostřednictvím "Úhlu pohledu" každé z hlavních postav. Každý jednotlivý úhel rozvíjí příběh dále, přičemž tak odkrývá spoustu faktů, utajovaných informací a lží. Prototyp charakteru "Hlavy Spojených států" a jeho ochránce, Thomase Barnese možná působí jako tradiční klišé: Čestný a spravedlivý prezident, který má okolo sebe samé podrazáky, hajzly a zmrdy. Poctivý, tvrdě pracující muž, který kdysi schytal kulku určenou prezidentovi. Kolegové ho nyní pomlouvají a vedou nepěkné řeči o tom, kdy se zase složí a jestli vůbec ví, co dělá. Proto mu ani neumožní, aby prezidenta zase chránil. Myslí si, že ještě není připravený. Závěrečná scéna setkání Dennise Quaida a Williama Hurta možná působí jako další klasické klišé, ale mě zkrátka ten moment přišel z nějakého důvodu romantický:) (22.01.2013)

O hodnocení jsem dlouho přemýšlel, ale nakonec budu opět hodnej a filmu přiepším. Úhel pohledu si totiž nezaslouží nikterak shazovat. Je sice pravda, že z filmařského hlediska nic moc nového nepřináší a vážný námět je nepříjemně narušován americkou přehnaností a vlastenectvím za každou cenu, ale pro obyčejného popkornového diváka představuje tenhle film takové žně, pro které se určitě vyplatí vymezit si prostor a čas. Velkým kladem je dobře zvolená stopáž, která šlape režisérovi neustále na paty a nutí ho udržovat obrátky na té nejvyšší frekvenci, a pak samozřejmě herci kolem Quaida a Whitakera, jejichž role sice žádnou velkou hloubku nemají, ale každý divák se při pohledu do jejich tváří cítí hned příjemněji. Já ale můžu říci, že bych se cítil stejně spokojeně možná i s partou neznámých herců, protože Travisovi se povedlo stvořit opravdu nenáročný a maximálně zábavný thriller, po jehož zhlédnutí si asi jeden rozmyslí, jestli chce být ještě prezidentem.. (21.01.2013)

Soundtrack Atli Örvarsson: 1. Vantage Point Main Title [2:45] ,2. Motorcade [1:36] ,3. Enrique and Veronica [2:55] ,4. Run Enrique Run [2:33] ,5. Lewis and Anna [1:20] ,6. President and Decoy [1:38] ,7. The Chase Begins [2:50] ,8. Serendipity [4:40] ,9. Epilogue [1:55] ,10. Tightening Circle [3:19] ,11. Clockwork [5:07] ,12. The President is Safe [1:15] ,13. Explosion Aftermath [3:38] ,14. Suarez' Plan [4:00] ,15. Vantage Point End Title [2:02], (15.05.2011)