Soom
Dych
Obsahy(1)
„Někdy se v životě dostaneme do obtížného bodu, v němž jako bychom se ani nedokázali nadechnout,“ říká jihokorejský režisér Kim Ki-duk, jehož snímky se Karlových Varů účastní téměř každoročně. V jeho čtrnáctém filmu se v takovém životním okamžiku ocitají dva lidé, kteří by se jinak neměli šanci setkat. Výtvarnice Yeon žije zaopatřený, ale prázdný život v luxusním domě po boku nevěrného a lhostejného manžela. Trojnásobný vrah Jin obývá celu s dalšími třemi odsouzenci a čeká na smrt. Televizní zprávy o jeho pokusech o sebevraždu vyburcují Yeon z apatie. Vypraví se za Jinem do vězení a naváže s ním podivný, nesymetrický vztah. Žárlivý manžel se jej pokusí ukončit, ale i on se jeho prostřednictvím začne měnit. Dech je dalším z Kim Ki-dukových komorních dramat o životních vyděděncích, vyprávěných nezaměnitelně strohým, ale přitom zvláštně poetickým stylem, který se většinou obejde beze slov. (MFF Karlovy Vary)
(více)Recenze (74)
Kim Ki-dukov zámer vtiahnúť diváka do mikroskopického sveta filmových hrdinov ide niekedy ruka v ruke s pocitom absurdnosti. Neuveriteľnosť scén ( otapetovaná návštevná miestnosť v base ) zápasí s divákom a hoci na chvíľu víťazí, v konečnom dôsledku vyznieva rozpačito. ()
Viděno během Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií. Film číslo 19 - Jižní Korea. Ne a ne a ne. Kim Ki Duk se už vážně opakuje, němý mužský hrdina, násilí jako výrazový prostředek, nějaký ten sex a střídání ročních období. Jednou, dvakrát to může působit jako závaz svěžího větru a to u mě nastalo v případě 3-iron nebo Ostrova, ale když se na totéž v jiném hávu dívám počtvrté, popáté, nudí mě to a otravuje. Jižní Korea se čestně posouvá na dno mého žebříčku v Tour. ()
NIe je to dobré. Hoci je to lepšie ako Time. Celé mi to príde ako keby Kim prišiel na námet a potom si povedal poďme to točiť. Lenže vždy keď sa ho štáb a herci spýtali.. čo budeme točiť teraz? Kim povedal... Hmmmm skús mu spievať a dáme do cely tapety... a bolo to. Je to fajn, lebo rozpráva viacej obrazom a nekazí do dialógmi, ale je to v zásade o dvoch deštruktívnych ľuďoch, čo ja moc nemusím. Miera poetiky je už naozaj vyprázdnená a na tých pár symbolov ( anjel, sneh atď.:) nemám vôbec náladu. Jediný kto tam stále hrá dobre a to bolo aj v prípade filmu Time je Jeong-woo Ha. ()
Já bych opravdu neházel Dech do odpadu, určitě je to zajímavý počin, jen v dobré společnosti ostatních Kim Ki-Dukových filmů trošku zapadá, působí malinko rozpačitě, včetně toho co by měl vlastně divákovi sdělit - jinak zůstává ta klasická poetika obrazu a symbolu, v tom je pan K. mistr. Ještě popřemýšlím a zauvažuju, zatím 6,5/10 PS: druhý den - na druhou stranu po delším uvažování člověku příjde že je Dech zbytečně odtažitý a jako by se nikoho netýkal - ani postav, ani režiséra a ani diváka... má potom takový film nějakou cenu? asi nemá... za to, že snímek udrží diváka ve zvědavosti jak to dopadne dávám nakonec 5/10 ()
Pokud potřebujete doma vyměnit tapety, pozvěte si Ji-a Park, nepochybně vám ráda pomůže. Pokud ovšem máte i karaoke, nepouštějte ji k němu :)... Příběh filmu je velice dobrý, sám o sobě přímo vybízí ke zpracování. Stejně tak je to ale příběh (již podle tématu) o emocích a to považuji za zásadní kámen úrazu, neboť Dech působil nesmírně chladně a odtažitě, jakoby se režisér bál nechat diváky ponořit se do mizérie hlavních hrdinů. Tehdy by si s nimi mohl začít pohrávat, což by celkový dojem nepochybně zvedlo. Nemluvě pak o veskrze plochých postavách (charakterově plochých, jistě) a neúprosné umělosti určitých situací - věčná škoda promarněného potenciálu. Ale i tak to stálo za zhlédnutí. ()
Na môj vkus príliš mechanická reiterácia kimovských motívov a obrazov, ktorá je v konečnom dôsledku len autorským prešľapávaním na mieste. Paradoxne si Kim neuvedomil, že šliape po sebe. Fakt, miestami to pôsobí, akoby si niekto napozeral Kimove staršie veci a dal dokopy film a la Kim. ()
Breath je sice jeden ze slabsich KdK filmu, uz jen diky neprijemnemu vezenskemu prostredi a divnym teplym asiatum, ale ma v sobe cosi poeticky pomaleho se spetkou expresionistickeho bezeslovneho umu, ktery tomu dodava prave tu hodnotu, kterou Kim zamyslel a ktera z toho ve finale tvori obstojny, byt jen prumerny film. 5/10 ()
50 % - Kim se nám v poslední době kapánek opakuje... Dech se určitě bude líbit vím těm, kdo od něj nic předtím neviděli. Ostatní tam najdou už jen zrecyklované motivy, naražené na poměrně nedojímavý příběh. Opakovaný "vtip" prostě přestává býti "vtipem"... ()
ocenenia : MFF Cannes 2007 - nominácia na 1. cenu ()
No, moc nechapu tak spatne hodnoceni u drtive vetsiny uzivatelu a to i fanousku tohoto kontroverzniho rezisera. Minimalisticky pribeh s minimem hercu a dialogu, ktery umi probudit emoce. Setkavani zlocince s Yeon patri mezi silne zazitky ve filmu a ja se vzdy tesil na jeji tapety a pisnicku. Zajimave vykresleny byl i " zivot " na cele. Nejedna se o zdaleka nejlepsi Kim Ki-dukuv film, podle ma vsak stoji za videni. ()
Jako sorry, ale prostě to byla hrozná sračka. Nějaká ženská pořád leze do vězení za chlápkem, kterej má být popraven. Dycky mu zazpívá nějakou písničku z jednoho ročního období (což mi připomnělo Jaro, léto, podzim, zima... a jaro) a potom si vymyslí nějakou totální psycho kravinu, se kterou ho pak otravuje. Chudák vězeň na to musí koukat a asi nemá slov, protože celou dobu rači nic neříká. Sleduje je voyeur přes bezpečnostní kameru a má z toho varieté. Je to nuda. Velká nuda. A všichni se chovají hrozně trapně (manželka, vězni, manžel), a to tak moc trapně, že to nemůže vyznít ani umělecky. Nejtrapnější je to s tím nemluvením. Celou dobu jsem si říkal: kua, tak ať už ho popraví!!! ()
Co tím chtěl básník Kim říct? Já na to nedošel. Opět velice podivný snímek z dílny světoznámého Ki-duk Kima. ()
Bere to dych. Najlepšie pozerať napojený na prístrojoch. Poprípade s brunetou, čo má exkluzívne zvládnutý kurz prvej pomoci z úst do úst. Fúkanie do riti naozaj v tomto prípade nepomôže. (Niežeby v inom pomohlo, heh.) ()
Když čtu tu zdrcující kritiku, připadám si trochu hloupě. Jenže mně se Dech líbil. Možná jsem potřebovala, aby mi šel Kim naproti, možná se mi jen trefil do nálady. Obvykle mívám ze všech těch jeho „samaritánek“ osypky, jenže tentokrát mám pocit, že ona se vůbec nesnaží zachránit jeho, ale zachraňuje sebe. A to se mi líbí. ()
Sum je dalším krokem v Kimově minimalistickém pojetí vyprávění příběhu. Otázkou zůstává, jestli je to krok správným směrem. Na druhou stranu by to nebyl Kim, kdyby nešel do extrému. Dostává se tak na hranici (možná kousek za ní) pochopitelnosti "obyčejnými smrtelníky". Slova plýtvající dechem nahrazuje převážně mimikou, výrazem ve tváři, očích, gesty a pohyby. Zvláštní spojení vězně odsouzeného k trestu smrti a podváděné ženy, kterým dochází v jejich životech dech, vyžaduje divákovu obzvlášť velkou pozornost a vnímavost. Kim je prostě o něco složitější :-) ()
Když to napíši foneticky, tak Sum od Kim Ki-daka není úplně špatný film, ale ten konec to vyloženě zabil, takže mohlo to být takhle lepší, ale nakonec je to asi nejhorší snímek od Kim Ki-daka, bohužel. ()
Každý nový film Kim Ki-duka tak nějak vyhlížím s mírnou nedočkavostí a jsem velmi rád, že se jeho filmy u nás těší poměrné popularitě a nemusím je tudíž nikde pokoutně shánět. Ještě větší radost bych měl, kdyby u nás vyšla celá retrospektiva na dvd, ale člověk nemůže mít jaksi všechno, že? Těšil jsem se tedy i na Dech a v podstatě jsem nebyl zklamán. Dost jsem četl něco o přílišné emotivní vyprázdněnosti a studené sterilitě, ale věřím, že právě takto má film působit. Je pravda, že některé momenty jsou realitě až příliš odosobněné a některé zvraty zavání překotností neinvence, ale i tak je film nestandardní voyérskou momentkou lidské samoty a touhy se dělit. Ať už o své bolesti, teplo dotyku nebo dech. ()
Velice obdivuji filmové umění Kim Ki-Duka.Na tento film jsem se těšil stejně s nadčením jako na předchozí Kimovo filmy a musím podotknouti,že i když se jedná o celkem slabší film tak má svoje kouzlo a tímto přesně si mě získal!Hodnotím průměrně vzhledem k síle předchozích filmů.Věřím že nás Kim ještě v budoucnu dokáže překvapit! ()
Nevím, kde se stala chyba, ale tohle bylo nesmyslné a divné. Možná jsem to jenom nepochopila... Jedno vím jistě. Ta baba byla strašná! ()
Můj první fil od Kim Ki Duka, nebylo to špatné, zajímavý námět, ale i při své délce hodina dvacet to místy nudí, což je překvapivé a o něčem to vypovídá. Dalo by se to chytnout z lepší stránky, ale mě ty sáhodlouhé záběry neberou ani nechápu co je na tom za umění. Uvidíme co další filmy. ()