Hellraiser

Čtyři slunce. Ač původní Hellraiser u mě stále vede, tento není vůbec marným remakem, vlastně se mi též dost líbil. Předně je zde zápletka s kostkou mnohem lépe srozumitelnější pro neznalé diváky a hlavně, příběh nepapouškuje původní slavný film, ale jde si svou vlastní novou cestou. Pekelník je díky herečce navíc mnohem zajímavějším charakterem. Krásně propojuje její ženský šarm s temnou duší. Přesně takový návrat temné značky jsem si tuze přál. 75%  (20.10.2022)

Pro pekelníka Pinheada mám slabost. Jednička je kultem a další pokračování mají taky (aspoň průměrnou) kvalitu. Výjimkou je Hellraiser 4:Bloodline (1996) a Hellraiser: Revelations (2011), kterej jsem radši ani neviděl. Nejnovější (zatím poslední) zářez do Hellraiserovské série bych nejvíc přirovnal k Hellraiser: Inferno (2000) a k předposlednímu Hellraiser: Judgment (2018) a to především svým temným, špinavým vizuálem. Na novýho Hellraisera jsem byl celkem zvědavej ale přistupoval jsem k němu radši bez větších očekávání. Obavu u mě nevzbudil ani tak režisér David Bruckner, kterej už má na svým kontě nějakej ten vydařenej horor jako spíš obsazení hlavní role. Do pekelníkovi role pro mě byl vždy jasnou volbou Doug Bradley, ale samozřejmě chápu, že je to i vzhledem k jeho rokům nereálný. Pinhead tak tentokrát připadl na transgender herečku Jamie Clayton. Nejspíš i proto, že v románu C. Barkera - The Hellbound Heart odkud Pinhead pochází, nemá Pinhead konkrétně určené pohlaví, přičemž i jeho vzhled je popisován jako velmi ženský. Jestli je Jamie Clayton cesta správným směrem to už musí posoudit každej sám. Za mě to prostě není ono ale vyloženě mi nevadila. Ještě pár slov k Cenobitům. Vzhled nebyl špatnej ale myslím si, že třeba v Hellraiser: Judgment byl vzhled cenobitů daleko vyšperkovanější. Novej Hellraiser má samozřejmě spoustu dalších mínusů jako třeba, že scénář není bůhví co a herci nejsou taky zrovna dvakrát sympatičtí ale srát na to. Vítejte v pekle kde nikdy nic nebude podle vašich představ. Já jsem se bavil. (10.10.2022)

Úplná klasika hororů za poslední roky. Nějaké tajemství, mladí k tomu přijdou jak slepí k houslím a odpovědi nachází u někoho v léčebně a na internetu a poté se vydají k boji se zlem na vlastní pěst. Ohrané. K tomu bonus. Hlavní hrdinka je fetka, která prozřela, brácha buzna a všude nasraný feminismus. Pinhead je teď ženská. A nesmí samozřejmě chybět všudypřítomné jebání. Je to o ničem. (23.10.2022)

Reboot hororové klasiky Hellraiser pro moderní éru od šikovného Davida Brucknera za mne dopadl velmi dobře. Bruckner po slabším Temném domě natočil další slušný hororový zářez a stává se velmi silnou zárukou kvality. V Rituálu i Southboundu předvedl, že zvládá atmosféru i gore a to dokazuje i nyní, vlastně mi jeho režijní styl velmi chutná. Originál Hellraiser já osobně považuji za nadhodnocenou klasiku. V době vzniku šlo rozhodně o zajímavý zážitek. Z dnešního pohledu je to pro mne film průměrný. Herci, dialogy, scénář, vizuál zkrátka dnes nezaujmou a gore je taktéž úsměvné. Lepší mi přišel rozhodně díl druhý, takže Reboot to tentokrát neměl až tak těžké a samozřejmě u mě překonal všechny díly. První půlka je sice lehce pomalejší a moc se tam toho nestane, ale až tak mi to nevadilo. Poměrně rychle si mě Bruckner získal na svou stranu a celé dění a mytologie kolem puzzle box mě bavila. Postavy jsou ok, ale rozhodně nepatří k těm světlejším momentům, ale jakmle se dění přesune na zámek tak začne pořádně hutná hororově pekelná zábava jakou si letos ani nepamatuji. Výborná hudba i vizuální stránka. nástup Cenobitů na scénu je vyloženě k posraní. Atmosféra je nepříjemná, jejich vzhled je kurevsky znepokojivý a vizuálně úchvatný ( kreativita maskérů úctyhodná) a potěšilo i Gore ( jasně mohlo ho být víc, ale když na něj došlo, je to TOP kvalita) jsou tu hodně zajímavé a netradiční záběry, které jsem ještě nikde nikdy neviděl, takže radost koukat. Finální stáhnutí z kůže legendární a dost možná to nejpůsobivější od Martyrs. Bavilo mě i lore a celkově mám z toho dobrý pocit. Doufám, že Bruckner natočí dvojku a bude to ještě větší divočina, pak půjdu s radostí do plných. 8/10. (13.10.2022)

Bruckner patří k těm současným režisérům, jejichž tvorba se mi líbí.  A tak jsem se na jeho Hellraisera pochopitelně docela těšil. A  fajn, atmosféra, hudba , prostředí , krvavé scény i Cenobiti samotní všechno je téměř tak jak má být. Ale brzy jsem se přistihl, že vyhlížím Pinheada, tedy toho, kdo se de facto stal značkou filmového zpracování Barkerovy novely. Chápu a respektuji volbu, která zřejmě přišla  po odmítnutí Douga Bradleyho, ikonickou postavu přepsat a přetvořit, ale já si díky tomu připadal jako v Noční můře bez Freddyho nebo Pátku třináctého bez Jasona.   Čili jedna zásadní změna, která možná více odpovídá předloze, ale osobně mi moc nesedla a pak paradoxně vlastně nic nového.  Areligiozní peklo plné bolesti, zase,  asi jsem čekal větu trochu více rozvitou. Silnější, ale trojka. (20.10.2022)