Majestic

Scénář: Michael Sloane .. The Majestic, mé jméno je The Majestic. Jsem maloměstské kino a budu Vám vyprávět příběh, který se stal součástí mého života. Příběh o tom, jak Vám nehoda může krátkodobě změnit celý Váš pohled na svět a ukázat také něco jiného než jen Váš soukromí, nudný, osobní a každodenní stereotyp. ..tak, ani Darabont není geniální. Tedy spíše trochu je, režijně ani zde nezaostává, ale měl by zůstat u filmování knižních předloh od Kinga respektive vlastních scénářů.. tento scénář je totiž dost průhledný a tudíž předvídatelný. Kombinuje toho možná až moc, bolest v rodinách, ztracení syna ve válce, trpký život v městečku padesátých let, pronásledování a strach z komunistů, sílu a fascinaci z pohyblivých obrázků a chrámů k tomu stavěných.. Navíc si snímek sám několikrát podkopne nohy svoji přehnanou sladkostí, nelogičností a tudíž příšernou nevěrohodností, kterou mám někdy rád, ale jen do určité míry.. Být to svižnější a o takových 20-30 minut kratší, určitě by to působilo lépe. K neoddiskutovatelným kladům ovšem patří herecké výkony v jejichž čele vede Jim Carrey a poctivá atmosféra, která mi hodně připomínala kombinaci filmů Městečko Pleasantville a Truman Show. Jenže po skvostech, jaké Frank Darabont natočil, je tohle určitě zklamání.. 70%. (07.05.2005)

Co asi divákům na celém světě vadí na Jimu Carreym v romantickém retrodramatu? Že se nepitvoří a neblbne? Nejspíš. Kdyby dali filmu šanci, možná by zjistili, že Carrey kromě různých ksichtů umí i hrát a Frank Darabont dokáže natočit přesvědčivě film, který nepřipomíná nic od Stephena Kinga ani vzdáleně. A přestože se příběh odehrává v padesátých letech, připomíná spíš americké filmy z let třicátých a čtyřicátých. Takže retro v retru, ale svým způsobem dokonalé. (01.05.2009)

Jeden z filmů, který za svou načančaností skrývá mnohem závažnější záměr. Někteří naivkové si myslí, že Darabot vybočil z řady, ale není tomu tak. Pomalu plynoucí epická freska o jedné osudové události, která změnila život pár lidičkám je příjemná na pohled a vyvolává pocit sladkého nevědomí. Taky jsem se nechala nachytat skvělým výkonem Jimyho co umí okouzlit nejen širokým americkým úsměvem. Do této zdánlivé idylky režisér umně zakomponoval historickou podstatu fungování mašinérie politické zvůle. Ona symbolika perzekuce a manipulace, které krásně nahrává pokrytecké davové šílenství, jsou motory k udržení moci stejně silné jako čistá a nehynoucí láska, která je tou pravou svobodou a smyslem života. Protože ta jediná je opravdová (snad). Nejlepší scéna - vroucné objetí hlavních hrdinů v kině s kulisou krvavého válečného konfliktu. (13.05.2012)

Tak ani na nejaky piaty pokus som tomu neprisiel na chut. Stale pokladam za zbytocnu uvodnu dvadsatminutovku a mrzi ma, ze od zaciatku vieme, ze Carrey nie je Lukom. Vdaka tomu je minimalne prvu polovicu film dost nudny pretoze neponuka nic, cim by zaujal. Teda az na tu otravnu liniu s protikomunistickym honom na carodejnice. V druhej polovici sa uz konecne zacne nieco diat aj v mestecku a cele to korunuje finale pred sudom v ktorom ma Carrey emotivny prejav. Nikdy som nevidel ziadny film od Franka Capry, ale pokial malo byt hlavnym zamerom tohto filmu vzbudzovat v divakovi lepsie vlastnosti a pôsobit pozitivne, tak sa mu to dari bohuzial iba vo finale. Vsetko co mu predchadza pôsobi, jak keby isli vsetci len na pol plynu. Najväcsi problem vidim v nudnom a nevyraznom scenari, ktory ani nedava prilezitost vyniknut hercom. V predoslych Darabontovych filmoch dokazali zaziarit herci aj v epizodnych ulohach. V tomto filme pôsobia nevyrazne aj hlavne postavy. No a naviac mam osobny problem s Carreym. Ako komika ho zboznujem, ale v dramatickych ulohach mi nikdy nesedel. Vysledok je pre mna priemerny film s emotivnym zaverom. Jednoznacne najslabsi Darabontov film. 6/10. (14.11.2016)

Keď sa na to človek pozrie z diaľky, je to ďalšia darabontovská bomba. Veľa zaujímavých postáv, príjemná retro atmosféra, akési iné prostredie a dlhý čas, počas ktorého je rozprávaný príbeh nejakej osoby. Ale keď som tento film sledoval, moje pocity neboli zďaleka také, ako pri predchádzajúcich Darabontových filmoch. Tentokrát akoby sa len snažil Majestic podobať na Shawshank, či Zelenú míľu. Toto snaženie bohužiaľ vidno až priveľmi a s nie veľmi dobrým výsledkom. Myslím, že to bolo práve kvôli scenáru, v ktorom je veľké množstvo klišé a dialógy tak aj napriek prítomnosti Jima Carreyho vyznejú umelo. Na druhej strane sú tu niektoré scény, ktoré sú výborne natočené (pád auta z mostu) a je z nich jasné, že toto mohol byť skvelý film, nebyť príliš často vyskytujúcich sa drobných chýb. 70% (10.01.2009)