Příští rok ve stejnou dobu

Velice povedený snímek na příjemnou zábavu. Je zajímavé sledovat proměny hlavních hrdinů v čase. A to jak po vnější tak po vnitřní stránce své osobnosti. Ellen Burstyn předvedla svou extratřídu a v mých očích se nejen vyrovnala skvělému Alanu Aldovi. Chvílemi mi přišly některé rozhovory trošku trapnější. V jedné historce se podařilo propašovat "Močení na koberec" s kterým má bohaté zkušenosti právě Burstyn z Exorcisty. Ale to je jen taková perlička. (07.04.2009)

Historie poválečné Ameriky zrcadlená v jedné láskyplné nevěře. Oba spadli do manželství rovnou z dětství, ona díky těhotenství nedokončila ani high school, on byl vytažen svou ženou z pubertálních mindráků, jenže skutečná láska přišla pro oba až později. Vlastně nejde o celovečerní divadelní hru, ale o sled sitcomových výstupů, kdy oba protagonisté na sebe vždy berou určitou tvář Ameriky. S přibývajícím věkem mizí rozverné vtípky a scénu začne ovládat patos, v některých chvílích až nesnesitelný (Vietnam, proměna ženy - od plotny přes hippies k podnikání). Ale v roce 78 to musel být hit - otevřeně se v něm mluví o sexu a používají se peprná slova (což české titulky sveřepě ignorují). Americká střední třída (buržoazie) plnila divadlo, dámy oslňovaly svými robami a pokoušely se o krotkou zkaženost v mezích pokroku, pánové si vyprávěli o svých záletech...Není nad komerční divadlo! (03.04.2009)

je mi 74 let a chápu že lidské názory na svět se mění časem spíš je mi z toho smutno mládí a síla je pryč a člověk zústane sám a čeká na paní Kaplanovou strašně ten čas běží zkuste ho zastavit to prostě nejde jen musíte ho prožít a srovnat se s tím vším deda :-) trochu mi to přimělo Na úrovnl segal byl taky cvok a alesiová byla skvělá :-) (25.06.2016)

Bez očekávání jsem navštívil jednu chatku s dvěma partnery v milovaném obětí. Začali se spolu scházet a každý rok ve stejnou dobu to opakovali. Roky utíkaly, oni stárli, jejich děti rostly, názory se jim měnily a svět okolo nepřestával směřovat ke své dnešní podobě. Nějakých 25 let a vztah dvou lidí, o čem zajímavějším lze natočit film? Bezchybné napsané, zahrané i vymyšlené, včetně nádherného hudebního podkresu jedné z nejhezčích skladeb romantických komedií všech dob. Občas možná trochu depresivní, ale také vtipné, nenucené a příjemné. Podobnost s "Bosé nohy v parku" se nedá přehlédnout, nejen divadelního ražení, ale i vztahovou tématikou, ovšem jsou tu i rozdíly. Kdo je lepší? Každý má své. Nesmrtelná dvojice Redford-Fonda a Alda Burstyn vždy zůstanou klenoty a ukázkou bravurního hraní. Divadlo s nimi by muselo být naprosto odzbrojující... Krom toho, jde o nádhernou ukázku sociálních a politických změn v lidech, což si postavy pomalu uvědomují, ale divák naopak velmi rychle. (04.06.2010)

Upřímně, neuvěřitelně mě to celé nudilo, což jsem vážně nečekal. Navíc mě rozčiloval hudební doprovod, připadalo mi to umělé, velmi prázdné a povrchní a velmi hrané. Jestli tomu filmu křivdím, tak mě to mrzí a upřímně, druhou polovinu jsem už spíš jen proskákal, ale vyjádřil bych své pocity velmi podobně jako to udělal Subjektiv: "Horší ovšem je, jak prázdnými nádobami jsou. Milují sebe navzájem, své manžele a manželky, své děti a více v nich nic ... V šedesátých letech žijí Vietnamem a květinovým hnutím, v sedmdesátých zase feminismem ... Tohle přeci nejsou lidé, to jsou učebnicové příklady, výlisky svých časů." ... Celkový dojem: 45% (13.07.2014)