To, co dýchám

Tak toto hej. Jasné, je to neuveriteľne komerčné, scenár oplýva tou pre Hollywood tak častou neuveriteľnosťou a celé je to tak trochu gýč, ale mne sa to páčilo. Obsadenie je skutočne luxusné, Andy Garcia je pod dlhšej dobe znovu výborný a ostatný v norme (znalci a tí, čo už majú niečo napozerané, si okrem hlavných postáv všimnú aj Emila Hirsha (v poslednom čase napr. Killer Joe), Joa Bernthala (The Walking Dead, Noc v múzeu 2), Clarka Gregga (Avengers, Whedonova verzia Veľa kriku pre nič) či Johna Cho (Zahulíme, uvidíme, FlashForward). Celkovo veľmi dobré, ja som sa bavil. 78% (27.05.2013)

Špatné to nebylo a obecně tenhle typ filmů - povídková skládačka - miluju. Ale měla jsem z toho trochu pocit, jakoby si hrstka slavných herců zatoužila zahrát v něčem duchaplném, jenže z toho po slibném rozjezdu nakonec zase vzešel jen další holly. Sarah Michelle Geller mám už jednou provždy zafixovanou jako mrchu a roli zneužívané oběti jí nějak nevěřím. Forest Whitaker oproti tomu byl úžasný. (20.02.2012)

U tohodle filmu jsem zažívala podobný pocity, jaký má rezignovanej gambler, když mu najednou začnou naskakovat citróny. Osudový kolo, kde jeden hodí tašku a ta na konci - vlastně začátku - spadne jinýmu na hlavu. Moc hezký to bylo a že je to zas JAKO ... jasně, ale už si zvykněte - "efekt Magnolie" tu prostě je, bude a zůstane a kéž vždycky funguje jako tady ... i s tim krásně tesknym flórem. (05.10.2008)

Je to, jako když mluvíte o velkých věcech šeptem, jako když fotíte duhu na černobílý film, jako když rozléváte vodu do oceánu...takový je film The Air I Breathe - snaží se mluvit o velkých věcech, ale způsob, jakým se vyjadřuje, mu láme jazyk a my slyšíme pouze nic neříkající šišlání. Snaží se působit poeticky a dojemně, ale to všechno se pod rukama nezkušeného režiséra mění v patos a otravný kýč. Snaží se rozsévat moudra, která nejsou doplňkem příběhu, ale příběh je naopak podřízen jim. Tato nepovedená kopie Magnolie či Crash se na první pohled tváří jako hluboký film odhalující velké pravdy, ale pod povrchem je prázdný, lacině vykonstruovaný a vesměs i naivní. Psychologie postav a jejich motivace jsou omezeny na minimum (u jedné z postav je například promítnut flashback, kdy jsme svědky toho, jak jejího otce srazí auto přímo před jejíma očima...flashback následně končí a toto téma už dál není ani v nejmenší míře rozvíjeno, k čemu to tam tedy je?) A co se týká té osudovosti, která má proplétat příběhy všech postav, tak v té je nejvíce vidět scénáristova bezradnost a marná snaha přiblížit se vzorům z pera Paula Thomase Andersona nebo Paula Haggise. (23.04.2008)

Navzájom sa prelínajúce príbehy utiahnutého pracovníka v kancelárii, výpalníka so schopnosťou vidieť pár sekúnd do budúcnosti, vychádzajúcej speváckej hviezdičky ktorú si pod palec zobral miestny mafián a doktora snažiaceho sa zachrániť svoju životnú lásku formou pripomenú nedávny CRASH ale bohužiaľ nie sú tak srdcervúce ako by sa patrilo. Príčinou je vykonštruovaný scenár a chovanie jednotlivých postáv ktorých nie osud ale samý seba privedú do krajných situácií, nehovoriac o tom že s hrdinami jednotlivých príbehov je ťažko sa zosobniť alebo súcitiť. Nechcem hádzať vinu na režiséra ktorý sa snaží a mu to pekne vychádza a do filmu zakomponoval aj pár super songov ale genialitu expertov na ľudské príbehy aké nám ponúka Inárritu alebo Haggis určite nedosahuje a rozhodne ani zo strany veľmi pekného hereckého zastúpenia sa nedočkáme strhujúceho hereckého prejavu a tak film vyznieva bohužiaľ do prázdna. (08.04.2008)