Hazard

znova viacej pribehov pekne zapadajucich do seba.tento film zachycujuci postavy zavysle na hazarde mi pripomyna mna pred desiatimi rokmi.pre mna velmi emotivny zazitok.postavy vykreslene do detailu.takto sa naozaj spravaju skutocny ludia zavisli na hazardnych hrach.nie je to vobec prehnane ani s toho nie je nic ubrate.jedna z najlepsich drah o hazarde aku som kedy videl. (22.02.2008)

Film se až moc dlouho rozjíždí, seznamování se s jednotlivými postavamy je zbytečně dlouhé a často nezáživné. Dílčí herecké výkony ovšem supr.. Ďábelský Tim Roth, zoufalý DeVito, vynervovaný Forest Whitaker... Ale první 3/4 filmu mi chybělo jakékoli napětí. Původně jsem hlubší studii lidí závislých na hazardu. Tohle bylo spíš ale o tom, jak hazard (at už v jakékoli podobě) ovlivňuje životy lidí. Což ovšem taky není tak špatný :) Hazard je svinstvo a každý film, který na to poukáže je přínosem. (02.02.2009)

Film o hazarde, ktorý chce prekvapiť záverom, ale je akoby bez iskry. Pritom výborní herci robia, čo môžu, no veľký počet postáv je tu skôr na škodu. Ale aspoň ostala tá pointa, že gambling je poriadny hnus. Ale na drámu tu je málo nejakých dejových výkrutov, zmien, všetko tu ide tak priamočiaro, až môže vyústiť v spánok. (27.12.2018)

Je až neuvěřitelné, jak dobře rozehraný první poločas může základní pětka ve složení Kim Basinger, Danny DeVito, Ray Liotta, Forest Whitaker a Tim Roth v závěru toho druhého naprosto pokazit a nakonec prohrát rozdílem třídy. Paradoxně to tentokrát až tak není výkonem hráčů, ale jejich trenérem(=scénáristou - jak mohl vymyslet konstrukci, ve které jde téměř chromý detektiv sám zatýkat nebezpečného zločince nepochopím, stejně jako jednání některých hlavních hrdinů). Nesmírně zajímavý námět a myšlenka filmu je tak ve výsledku zcela zadupána do země. Velké zklamání. [v univerzitním basketbale NCAA se nehraje na čtvrtiny, jako v NBA, ale na dva poločasy] (13.01.2009)

Béčkovější Crash, ve kterém rasismus a xenofobii nahrazuje propletenec osudů kolem sázek. Dějově to zlé není, ale dialogy šustí papírem tak, až přes to šustění není slyšet jediná normální věta. Natož nějaká myšlenka. A herecky je to totální přehrávání (Whitaker, Roth) na straně jedné a odevzdaná rutina (Basinger, Liotta) na straně druhé. Čest DeVitově výjimce. (13.01.2009)