Darjeeling s ručením omezeným

Wes Anderson točí to isté stále dokola a pritom sa príliš nevykráda. Tým, ktorým sa jeho predchádzajúca tvorba páči, nepochybne sa bude páčiť aj Darjeeling (a naopak). Ja s ním mám ale problém. Nieže by som jeho filmy neuznával - vidím a "viem", že sú kvalitne a svojsky natočené, dobre zahraté atď., len proste idú mimo mňa, emocionálny dopad je takmer nulový. Preto aj teraz alibistické 3* a 6 / 10. (28.08.2008)

Je to úplně stejné jako poslední tři Andersonovy filmy, přesto podle mého zatím nejslabší. U Andersona je nejlepší, že neustále netušíte, co bude dál, jak se bude film vyvíjet. U Darjeeling to ale podle mě neplatí - asi tak od prvních deseti minut, kdy Owen Wilson seznámí bráchy s plánem, je to jasné. Bude duchovní obrození, stmelení rodiny... bla bla bla. Ovšem ač Andersonův nejslabší, přesto velmi, velmi nadprůměrný. (10.01.2008)

Scénář: Wes Anderson, Roman Coppola, Jason Schwartzman .. Ale no tak. Chápu, že byl někdo mimo z předešlých filmů z dílny Wes Anderson, ale nějak nechápu tu setrvačnost, která drží poměrně vysoko i Darjeeling Limited. Duchovní cesta tří bratrů z podělané rodinky a jejich Indické hledání se na kolejích absurdity. Ha. Příjemný je maximálně tak fakt, že Anderson omezil počet hlavních postav, které nahradil luxusními kufry (do anončních materiálů sice uvedl i jména Natalie Portman a Bill Murray, jenže první má jen krátký záběr, druhý scénu) a tak děj netříští do mnoha více či méně nikam nevedoucích či nijak nevtipných spletí a své tři nesourodé chlapce takřka nepustí ze záběru. Paradoxně je ale osekání na škodu, protože podrobnější motivace činů bratrů a vůbec propracování látky, díky které by všechno dávalo kompaktnější smysl, zde není. Lhal bych, kdybych tvrdil, že jsem se několikrát lehce nepousmál, ale zábavný film zrovna není. Fajnová kamera, stylová hudba a několik vkusných režijních experimentů nezachrání slabý scénář, který nedostal patřičně oživení a často se tak pozvolně odehrává jen "přiblblé nic." (20.02.2008)

Nádherný film o duchovní cestě za změnou, která spočívá v tom, že se smíříte s tím, jací jste... Poetika Wese Andersona je skutečně úžasně osobitá a jen stěží jde vlastně popsat, čím mne tak oslovuje. Ty až kýčovitě pastelové barvy (možná až popart), ten zvláštní kamerový filtr, jeho typické vertikální záběry shora a horizontální jízdy, jeho oblíbené nahlížení do nitra věcí (v Životě pod vodou to byla loď, teď kamera zase horizontálně putuje kolem průřezu osobního vlaku), prokládání snímku zpomalenými záběry, nesoucími si uvnitř zvláštní kouzlo a význam, ten ryzí humor rezignující na běžné vnímání komična, ale hledající humorný rozměr jaksi pokorně, tiše a vlastně jen tak mimoděk, jako vedlejší produkt... K tomu patří i prazvláštní hudba - velmi milá, ale v podstatě raritní, francouzské hity dávných let jako i indické ethno, hodně nostalgická a emocionální, podbarvující klíčové scény a tvořící třetí plán scény. Důležitou roli tu hraje i místo - Indie. Genius loci je vůbec pro filmy Wese Andersona podstatný. Darjeelingský expres tvoří rámec celého příběhu, žánrově vlastně jakéhosi train movie. Nepřehlédnutelný je satirický prvek - tentokráte zaostřeno na duchovní turistiku a módní východní mystické trendy, vše je ale podáváno velmi decentně a gentlemansky. Zcela samostatnou kapitolu tvoří herci - Wes Anderson si utvořil stálý okruh svých oblíbenců, ke kterým přidává několik dalších výjimečných tváří a dociluje tak harmonie. Iniciuje scény obvykle masové se zvláštní choreografií a většina záběrů často vypadá jako detailně promyšlené v podstatě statické živé obrazy. Vtipem samým o sobě je herecká úloha Wesova favorita č. 1 Billa Murrayho, jeho působení ve filmu mě skutečně rozesmálo. Wes Anderson je tvůrce vybočující z běžných norem a ukrývající pod slupku komedie příliš mnoho trpkého a nostalgického, než aby byl masově oslavován. Je to však tvůrce skutečný, hledající, tázající se, sdělující, kritizující západní společnost, mající svůj styl... Díky za něj, díky za jeho filmy, díky za Darjeeling s ručením omezeným... Podobné filmy: Život pod vodou, Taková zvláštní rodinka, Jak jsem balil učitelku, Prosíme přetočte (16.07.2008)

Wes Anderson nemluvit řečí mého kmene. Jeho takzvaná poetika se mi jeví prázdná, vypočítavá a banální, melancholické podtóny zanechávají kyanidovou pachuť a jestli tam bylo něco alespoň k pousmání, bravurně mi to uniklo. Utahaná hodina a půl (subjektivní vnímání času: cca 240 minut) barvotiskové nudy s jasnou dřendou těch správných rodinných hodnot. Třeštění nad páně režisérovou genialitou upřímně nerozumím, asi jsem málo hipster. Ode mne dostává Anderson jednoznačný Seal of Disapproval a jeho další filmové autoterapii se z Daleka vyhnu. (27.08.2013)