Reklama

Reklama

Výstřel

  • Česko Výbuch (více)
Trailer

Obsahy(1)

John Travolta jako lovec zvuků, který náhodně odhalí zločin... Mladý zvukař Jack Terry se vydává na lov nejrůznějších „ruchů“ k novému filmu natáčenému pro soukromou filmovou společnost. Přitom se náhodou stává svědkem nehody, při níž auto nečekaně sjede z mostu do řeky. Jackovi se podaří dívku Sally zachránit z topícího se vozu, jeho řidič však již nejeví žádné známky života. V nemocnici se ukazuje, že mrtvý muž je úspěšný politik a guvernér McRyan, jeden z kandidátů na místo amerického prezidenta. Jeho podřízený Lawrence Henry, požádá Jacka, aby s ohledem na rodinu raději pomlčel o dívce, která byla ve voze. Jack později doprovodí Sally do nedalekého motelu. Tím však celá záležitost vůbec nekončí, natočený zvukový záznam naznačuje, že nehoda byla nejspíše někým připravena… (Česká televize)

(více)

Videa (2)

Trailer

Recenze (244)

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Občas se tady vyloudil povedený hudební motiv, který měl znázorňovat vizuálně nepřítomné napětí. Občas se mezi tím povedly i některé velmi zajímavé kamerové záběry, které prokládají nepříliš přesvědčivý příběh s variací na x-krát viděné. Výstřel De Palmy na mě zafungoval ještě méně, než předchozí režisérův thriller Oblečen na zabíjení, který byl novodobou variací na Hitchcockovo Psycho. Výstřel mi zas po velkou část děje připadal jako trapná a nepovedená variace na Coppolův Rozhovor (1974), byť De Palma si toho zde evidentně bere ze spousty dalších sedmdesátkových thrillerů a na výsledku je pak nejzábavnější to, že si neustále kladete otázku, kde jste už velmi podobné scény viděli (dále odkazuji na komentář Snorlax a dovolím si k jejímu výčtu filmů přidat ještě Taxikáře a Rubáš nemá žádné kapsy). Nápad kompilátu slavných filmů předchozí dekády žel nedal vzniknout filmu, ze kterého bych nějaký opravdový zážitek měl a který bych vnímal zajímavý i jako celek a nikoliv pouze tímto prvkem. Nehledě na naprosto trapné vyvrcholení děje k závěru a nesmírně otravné herecké výkony snad všech zúčastněných. V akčním „tanečku“ po ulici a schodech na závěr Travolta dokazuje, že přeci jenom měl zůstat u těch muzikálů a neztrapňovat se v žánru, do kterého se vůbec nehodil. 25% ()

gogo76 

všechny recenze uživatele

Solídny thriller od skúseného režiséra B. DePalmy. Travolta a jeho postava filmového zvukára robia z filmu nadpriemer. Celé to postupné skladanie mozaiky nehody senátora je pomerne napínavé. Všetkým akosi vyhovuje nechať to - nehodou. Iba Travolta a jeho dokonalý zvukársky sluch je presvedčený, že to nebola obyčajná nehoda. Trochu úsmevne pôsobí vedľajšia linka príbehu, v ktorej sa filmový štáb márne snaží nájsť ženu, ktorá dôveryhodne zakričí. Celkovo jedna z rozumných premiér alebo repríz na čt2, kde oceňujem, že niekto vytiahne i menej známe filmy slávnych režisérov a hercov. 70%. ()

Reklama

de_FACTO 

všechny recenze uživatele

Tohle je fakt něco. Sice to chvílema vypadá, že film ztrácí dech a že De Palma někdy natahuje jak může, ale to vůbec nevadí. Konec je úžasnej - napínavej, strašně dojemnej a mrazivě vtipnej. De Palma je možná víc uznávanej, když se tváří vážně (Scarface, Carlito atd.), ale nikdy neni tak mile zábavnej jako když je tak trochu brakovej (Body Double, Blow Out, Dressed to Kill...). ()

Shadwell 

všechny recenze uživatele

Blow Out provází De Palmovo celoživotní krédo „kamera lže čtyřiadvacetkrát za vteřinu“, a je tedy na divákovi, aby spolu s hlavními postavami zbořil lživý a utvořil si pravdivý obraz reality. Blow Out je konceptuálním filmem o iluzi a lhaní tematizuje hned ve třech rovinách – v rovině audiovizuální, mediální a vypravěčské. (i) Audiovizuálním lhaním se míní rozpor mezi zvukem a obrazem. Zatímco obraz funguje ve filmech jako intertext a vychází z kinematografie jako takové, neboť kameramani a filmaři navazují na své kolegy z minulosti, u zvuku tomu tak není. Zvuk nachází modely mimo filmové médium - vaudeville / moderna, ve 20. letech rozhlas, později gramofonová nahrávka, v 50. letech broadwayské hry atp. Zvuk vychází zásadně z ruchu zvenčí, ni z filmu, což potvrzuje Travolta coby terénní pracovník nahrávající na mostě; coby nositel klíčové informace a idee filmu skrze typ rekurzivně-autoreferenční techniky zvané mise-en-abyme, kdy se uvnitř samotného díla v malém zrcadlí a opakuje jeho celkový princip (stačí v této souvislosti vzpomenout Velasquezův Las Meninas nebo Vermeerovu Alegorii malířství). De Plama nám jinými slovy tvrdí, že zvuk je důležitější než obraz, a potvrzuje to i ústředním tématem, kdy je vizuální materiál laciného horor z úvodu filmu dávno hotov a jediné úskalí povstává z nutnosti dodat k vraždění přiměřený ženský hlas. A je to úskalí docela zásadní, protože zvukařům se to po celou dobu filmu ne a ne podařit. Proto v sobě tenhle „zvukový“ svízel nese jasný význam, přičemž samotná dějová úloha je až druhotná (jak říká Chytilová, příběhy existují jen proto, aby se chytli i blbci, klíčový je význam a myšlenka do příběhu vetknutá). (ii) Mediální lhaní (tj. přechody mezi různými hladinami fikce uvnitř média) v sobě shrnuje třeba situace, kdy se suverénně kvalitně natočený materiál z úvodu ukáže jako neskutečný a kdy je nám řečeno, že to je pouze druhořadý erotický horor, zatímco nevýznamný guvernér promlouvající z televize infiltruje skutečné dění filmu. Lže se veřejnosti a make-up, oblíbené téma zachráněné dívky, je opět jen jiný význam pro lež a klam. Zdá se ovšem, že film postupně obrací kartu od lživosti média směrem k lživosti masmédia - od záznamu ke sdělovacímu prostředku - a nahlíží poněkud skepticky na kvalitní žurnalistiku a její schopnost ovlivňovat kulturu konkrétní společnosti. Prestižní média možná demaskují ideologickou ptydepe politiků a odhalují, jak umně je zaměňován transfer informací za transfer emocí, a na druhé straně s dávkou přiměřeného zjednodušení převádějí do přirozeného jazyka řeč vědců či jiných specialistů, a tím umožňují vznik kvalifikovaného veřejného mínění, ale stejně jako šerpové jen lezou nahoru na horu poznání, a až se vyšplhají na vrchol, tak tam už dávno budou sedět politikové a řeknou jim „My vám to říkali". S tímhle zpolitizováním filmu je vůbec trochu problém. Úvodní artová půlhodina (Travolta = Hemmings ze Zvětšeniny) plná hitchcockovské perzifláže se postupně přehoupne do „uprchlického“ žánru, z Evropy do Ameriky, z aristokratické „bondovské“ hry do demokratické „západní“ školy, ze zvuku k obrazu (viz bod jedna), a tím jaksi celá podívaná utrpí na jakosti. Není se čemu divit, neboť estetika a tendenčnost se jak známo vylučuje. De Plama měl evidentně dobrý nápad, ale posléze ho potřeboval jen nějak rozumně dotáhnout do konce. (iii) Poslední druh lhaní zahrnuje vypravěčství, respektive zjištění, že obelháváni nejsme my diváci, ale postavy filmu. V podstatě platí, že lžeme-li s elegancí a důvtipem (jako De Palma), chtěli bychom sice na jedné straně přesvědčovat, že říkáme pravdu, ale na druhé straně toužíme být odhaleni, aby všichni seznali, jak jsme skvělí, a aby poznali skutečnou pravdu (tady se nabízí paralela s trikaři, kteří rovněž chtějí, aby jejich práce z filmu alespoň minimálně vystoupila - aby tedy nebyla úplně dokonalá a neviditelná -, aby se mohla dočkat přijetí). Divák je tak v Blow Out nikoliv na úrovni postav, ale na úrovni samotného režiséra a scénáristy, spolu s nimiž kriticky přezkoumává veškeré dění. () (méně) (více)

Dudek 

všechny recenze uživatele

Tak výbuch jsem bohužel nedokoukal, ale po konzultaci s panem Rob Royem a jeho následném ujištění, že snímku klidně těch pět můžu dát, jsem se rozhodl, že jej konečně ohodnotím. O Briana De Palmu se začínám vážně zajímat, po skvělé Zjizvené tváři a úžasném Výbuchu si jej totiž jako filmaře nesmírně vážím. Nestává se totiž zase tak často, abych se napětím nedokázal od filmu odtrhnout, zběsile přemýšlel o vyústění ze situace, ve které se jednotlivé postavy nacházejí a ještě zároveň se s hrdiny dokázal na tak vysoké úrovni identifikovat a fandit jim. No prostě paráda, doufám, že další Palmovi snímky budou také tak kvalitní a ponesou se v podobném šíleném tempu. 100% ()

Galerie (83)

Zajímavosti (7)

  • První volbou pro hlavní roli byl Al Pacino. Kvůli jeho nedostupnost byl osloven John Travolta, který promptně navrhnul obsazení Olivie Newton-John do role Sally, což De Palma odmítnul. (Matty)
  • Jedná se o druhý a zároveň poslední film, kde se spolu ve filmu setkali John Travolta a Nancy Allen. Prvním filmem bylo hororové drama Carrie (1976). (DruidKarel)

Reklama

Reklama