Krvavý stát

Přesně mezi třemi a čtyřmi hvězdami. Jisté je, že zklamaní budou fanoušci Kevina Smitha i slasherů - ani jednomu se výsledek nepodobá. To ale neznamená, že jde o špatný film. Každopádně je "jiný", na čemž si zakládá. To na druhou stranu neznamená, že je dobrý. Zatím zaokrouhluju nahoru, ale nechávám si pomyslná dvířka ke změně pootevřená. (27.10.2011)

Až zas tak jiný Kevin Smith to nebyl. Téma Boha, ďábla a fuckování za každým druhým slovem si protlačil i sem a vlastně jsem se docela nasmála. Michael Parks coby charismatický, užvaněný vůdce sekty je výborný. Trefně nám to v závěru shrnul Johna Goodman: "Lidé se chovají divně, když si myslí, že na to mají právo. Ale dělají ještě horší věci, když jen slepě věří." Tyto zjevné pravdy mají větší problém vstřebat Američané se svým sklonem až fanaticky propadat náboženství, nás to až tak moc nerozseká, s takovými prdlouši by si naštěstí většina z nás hodně rychle vytřela prdel. (15.10.2013)

Jeden z najzaujímavejších filmov poslednej doby! Označenie horor mu dosť škodí. Je to totiž originálny mix žánnrov, ktorý v celkovom vyznení pôsobí neuveriteľne poctivo. Pre mňa to bolo rovnako pôsobivé ako oscarové TÁTO ZEM NIE JE PRE STARÝCH. Prístup k téme sekty je takmer dokumentaristcký a skvelo funguje s hororvými i policajnými dejovými líniami. Priamočiare riešenia týkajúce sa už využitých postáv a nápadov je odvážne a vysoko funkčné. Obsadenie Michaela Parksa a Johna Goodmana bolo vyslovene geniálne... rovnako ako anjelske trúbenie... (19.10.2012)

Kevča Smith poprvé vynechal humor (teda né že by si ho tam úchyláci mého typu nenašli) a nasadil syrovou strunu v příběhu o pošahaných panbíčkářích, kteří mají v hlavě nasráno víc, než jejich oběti v gatích. A vzhledem k tomu, že do toho zasáhne i zajímavá linka s neúspěšným polišem, rodinka se chová skoro jak vývar z filmečků Roba Zombieho a má to celé jen osmdesát minut, nenudí. 70% (25.10.2012)

Pestrý příběh ladně střídá i těžko kombinovatelné filmové žánry, přelévá vývoj příběhu z jedné postavy na druhou a rozepisuje charaktery jen proto, aby nás dovedli k těm dalším. Nejde tak o horror, filozofování nad náboženskými sektami, ani policejní drama, je to zkrátka všechno pospolu v přirozeně kompaktním celku. Zajímavě vyznívající koncepce filmu potěší, žádná z přísad výsledného mixu nepoleví a nenudí, naneštěstí ale taky žádná zvlášť nevyčnívá a film zůstává tím, pod čím jej Smith uvedl – fajn počinem bez zvláštních ambicí. (03.11.2011)