Lovci stínů

„Putting your life in danger is actual living - the rest is television..“ Výkvět americké žurnalistiky, ozbrojený humorem a osobními zájmy, se vydává na lov bývalou Jugoslávií, jen aby světu dokázal, že když se chce, tak to jde. Jenže, jak by šel poupravit citát Henryho Kissingera, velcí hráči ve světě nemají trvalé přátele, nebo nepřátelé, jen zájmy.. Škoda, že tohle mezi několika žánry oscilující absurdní divadlo neskončilo záchrannou akcí a odletem ze země, nicméně je potřeba ocenit, že po Hunting Party (či chcete-li Nesrbském filmu) se odpovědné osoby rozhýbaly a závěrečný dovětek učinily v tuto chvíli neaktuálním. Skutečnost, že ti nejhorší váleční zločinci nenosí uniformy, je už ale jiná kapitola.. (08.08.2018)

Inteligentně udělané dílko, od výběru herců počínaje, detailním vykreslením charakteristiky postav i s proměnami konče. Zlomený Gere jako zkrachovalec bez ambicí, který měl v sobě stále draka, Howard s teplým místečkem ještě nezapoměl, jak začínal a harvardský Eisenberg nebyl jen synem někoho důležitého, ale vážně mu to i pálilo. Do poloviny skoro o ničem, ale pak to nabralo grády viz přepadení naruby a politické vyústění, kdy jsem tak šibalský závěr vůbec nečekala. Kamera, zachycením čtyřnohé i dvounohé Lišky těsně před popravou, totálně překonala své technické možnosti. Hlášky skvělé, jedna z nejlepších: "Co se to s tebou stalo. Jsi pořád plonk. Ty už dlužíš i trpaslíkům!" :-)) (volná citace) (17.10.2010)

----- "Nevěřil bys, kolik válek najdeš na světě, když hledáš." ----- Silně nevyvážené, co se přístupu k tématu i vlastního zpracování týká. Mám se snad po letech začít cítit líp, že má země v tu "pravou" chvíli vstoupila do spolku, který se za krvavé občanské války v bývalé Jugoslávii bez nejmenších zábran přidal na jednu stranu konfliktu a následně vybombardoval Srbsko ? Pravda: "Humanitárně", na to nesmím zapomínat ... to je něco docela jiného, když vám na hlavu spadne humanitární bomba svržená z humanitárních důvodů. Kromě toho - pokud jste Srb, jste dozajista padouch či alespoň padouchy podporujete, tudíž si nic jiného ani nezasloužíte. Takže abych se vrátila k filmu: Jestliže pominu černobílý pohled, který je sice nebezpečný, ale lze ho ospravedlnit určitou osobní zainteresovaností jednoho z hlavních hrdinů, 1) asi je úplně normální, pokud do rozvrácené země přiletíte s VIP synáčkem (na něhož máte víceméně dohlížet) - a vůbec se nerozpakujete zatáhnout ho do dobrodružství, které s vysokou pravděpodobností skončí špatně; 2) asi je úplně normální, pokud se ve třech a beze zbraně (!) pohybujete na nepřátelsky naladěném území s bohulibým úmyslem nalézt toho největšího zločince našich dnů (který je ovšem pro tamní komunitu hrdinou) - a kamkoli vkročíte, všude se o tom mezi sebou hlasitě vybavujete ... a vůbec - chováte se jako stádo slonů ve skladu porcelánu. Já tedy nevím, ale co se mě týká, považovala bych vás za partu krajně pochybných individuí ... nikoli snad proto, že bych vás podezírala z napojení na CIA - spíš bych sázela na nějakou pěkně rozvinutou psychickou poruchu. Upřímně: Vážně si myslíte, že za takových okolností byste měli třeba jen mizivou šanci na úspěch ? P.S.: Rádoby černý humor (či neumělé pokusy o něj) tentokrát neberu ... nějak se nedostavila ta správná nálada, která by mi umožnila ho akceptovat. (03.09.2015)

Ach tá politika...aspoň niekto si vie z nej urobiť srandu, a vie to aj natočiť. Tento snímok, ktorý efektne balancuje na hrane komédie a politickej drámy, hovorí o zkrachovalom redaktorovi - Richard Gere, ktorý to jedného dňa "posral", zachraňuje dobrý kamarát - Terence Howard, pretože dostal šialený nápad nájsť nevystopovateľného muža. Mám rád ironistov, Richardovi Gereovi to ide ako aj Terenceovi Howardovi, ale tento film má pár slabých chvíľok. P. S. Najlepší je koniec...nič nie je tak ako to bolo vo filme... (08.07.2008)

V daleké Bosně žije, slivovici pije, zlý záporný Lišák-Bogdanovič-Karadžič. Podobný chytré horákyni, hledaný-nehledaný. V zemi Bosna země další, Republika Srpska. V ní se na vás lidé srpí, máte-li chuť Lišáka chytit. A všichni pijí slivovici. Jsou to totiž démoni. Srbové jsou démoni. Všickni jsou tam strašně drsní, tajemní a pořád vás špiclují a pak to nesou Lišákovi, po kterém jde/nejde CIA. Zapíjejí to slivovicí... Ach jo, zase jeden film, který zásadně nerozumí prostředí, v němž se odehrává. Z celého snímku čiší jediná myšlenka, která zní: "Jaktože jste ještě nechytili toho arciďábla Karadžiče?" Třeba ukázat, že Lišák je oním ďáblem (A) a že vlastně není tak těžké jej najít (B). Nakydáme do filmu pár válečných zvěrstev, hlavního hrdinu připravíme rukou Lišákových nohsledů o samičku, ať je to osobní. Bod A splněn. Nyní bod B - SPOILERY. Pojeďme na místo 1, potkejme tam osobu X, která nám řekne o místě, kde je osoba Y, jež ví o místě 3, kde je osoba L. Jedmě na místo 3, kde není nic. Znovu navštivme osoby X a Y, potkejme osobu Z a vykoumejme místo 4, kde je L, kterému zatím o naší návštěvě řekl X, Y nebo Z. Zajme nás, ale CIA nás osvobodí, L uprchne (CIA všechno věděla, ale sere na to, hrůza!!!). S pomocí X, Y nebo Z jej opět najdeme a symbolicky odpravíme... Brrr. KONEC SPOILERŮ. Tupější schéma si lze představit jen stěží. Přemýšlení nad problémem je nijaké. Oficiální místa nic nechtějí dělat, tedy chytat válečné zločince, ačkoliv je to vlastně sranda. Toť sdělení hodné hospodského tlachala. Žádné tušení toho, že to možná tak snadné není, žádné přemýšlení nad následky odpravení milovaného vůdce, žádné vnímání toho, že volič možná uvítá chyceného Karadžiče, ale mnohem radši bude, když má malé daně, svůj důchod a fáro, v kterém se valí po silnici bez děr. (22.03.2010)