La Chance d'être femme
La fortuna di essere donna
Lucky to Be a Woman
What a Woman!
Režie:
Alessandro BlasettiKamera:
Otello MartelliHudba:
Alessandro CicogniniHrají:
Sophia Loren, Charles Boyer, Marcello Mastroianni, Elisa Cegani, Giustino Durano, Memmo Carotenuto, Titina de Filippo, Nino Besozzi, Mario Scaccia (více)Obsahy(1)
Jednoho dne spatří krásná Antoinetta na obálce prestižního časopisu svou fotografii. Nejprve je opravdu naštvaná, po setkání s autorem fotografie se s rolí celebrity smiřuje a na vlastní kůži poznává, že svět modelek je džungle, v níž je potřeba se rvát o své místo. (oficiální text distributora)
Videa (1)
Recenze (17)
Kdosi zde píše: "Výborná konverzační" komedie. To je sice možné, ale k čemu mi ta výborná konverzace je, když italsky neumím? Číst konverzační komedii v titulcích překladu zní dost jako protimluv a to musí být člověk navíc schopen ty ukecaný Italy stíhat přečíst. Takže celkem o ničem. Kdybych byl Ital, jistě bych to viděl jinak. ()
Štěstí být ženou je další skvělý film nesmrtelné dvojice Mastroianni & Loren. Snímek hned zpočátku na nás chrlí úsměvné scény, jako například "šlapání" na Via Appia. Poté následuje hodinka plná přetvářek v podání neodolatelné, a pro mě nejhezčí italky, Loren, které sekunduje opět charismatický a nestárnoucí Marcello Mastroianni. Dokonce i konec se přiblížil mým představám - žádná zbytečná hysterie a žádný přemrštěný doják. Filmu tedy dávám plný počet nejen za skvělý nenudný děj, ale také za to, že jsem kupodivu neusínal u italštiny s titluky. ()
Výborná konverzační milostná komedie ctící inteligentně pravidla žánru. Skvěle napsané postavy v pointovaných situacích. Mastroianni jako svůdník chytající se do osidel, Loren jako prostořeká, ale okouzlující dívka z lidu milující luxus, flirtující, ale milující vždy a jen toho pravého, Boyer jako starnoucí hrabě. Oscar Wilde by nebyl zklamán. ()
Soudě dle ostatních ohlasů jsem asi v menšině, ale oproti předchozí Blasettiho komedii o jedné velké potvoře mi tato jeho spolupráce s duem Mastroianni-Loren přišla jako ta zdařilejší. Strukturu zde máme podobnou, i tady rozdílné mužské charaktery bojují o tu stěžejní ženskou... Nicméně není tu vícero zbytečných statistů, vše se točí okolo mých dvou oblíbenců doplněné o akvizici zpoza velké louže Charlese Boyera. Ten však - co se roviny zábavnosti týče - kvalitativně nestačí na opět povedené slovní přestřelky mezi zmíněnou dvojicí, které jsem ve chvílích, kdy Boyer dominoval obrazu, vyhlížel s lehkou netrpělivostí. I tak celkově vzato opět slušná oddechová záležitost, u které jsem si ale zároveň potvrdil, že některé z manýrů Apeninského poloostrova typu "ve vteřině z lásky nenávist a naopak" nejsou tím, co by mi bylo blízké - já radši pevnější a hloubavější pouta, a to i v inscenovaném druhu příběhů. 70% ()
Za mě strašné zklamání - na film jsem se velmi těšil kvůli skvostnému obsazení, ale sledovat tu nekončící smršť dialogů (pronášených navíc skutečně zběsilým tempem - italština mým uším snad nikdy nezněla tak ŠÍLENĚ RYCHLE, jako v tomto filmu, až mi to nebylo příjemné) bylo asi nad mé síly - ten film mě nebavil, ztrácel jsem se v jeho ději, a krátce po jeho zhlédnutí už skoro nevím, o co tam šlo. Jediné, co jsem si na tom filmu užil - a to ovšem měrou zcela vrchovatou - je skvostný zjev Sophie Loren, která je zde ve svých 22 letech naprosto neodolatelná a úchvatná. Celou dobu jsem od ní nemohl odtrhnout oči a padal jsem pravidelně do mdlob - jaká nádherná žena to ve své době byla! Podobně jako je snímek ...a Bůh stvořil ženu ze stejného roku velkolepou oslavou půvabů tehdy rovněž 22 leté Brigitte Bardot (obě herečky jsou stejně staré - Sophia Loren se narodila o pouhých 8 dní dříve než Brigitte Bardot) a jejího nespoutaného živlu, je i tento film naprosto zásadně prostoupen jedinečnou osobností Sophie Loren - ve své roli oslňuje i po letech a poutá veškerou pozornost výhradně na sebe. Přijde mi skutečně zajímavé, že se v onom roce 1956 sešly v kinech dva filmy s tak nádhernými a stejně starými herečkami, které mě okouzlují dodnes. ()
Reklama