Che Guevara

Určitě lepší než partyzánská válka, ale pořád bych čekal od tohoto tématu poutavější záležitost. Kolem kubánské revoluce jsem se nedozvěděl nic zásadního a vykreslení samotného Che Guevary je neskutečně matně převyprávěno. Soderbergh se snaží svojí zručností, co to jde, ale scénář mu toho moc neumožňuje. Jen válečné scény z kubánského prostředí dělají z tohoto filmu o něco lepší podívanou, než Che Guevara: partyzánská válka.......5/10 (22.07.2017)

Che: Part one - první část Soderberghova eposu, který mohl zase poodkrýt něco ze života jedné z nejikoničtější, ale zároveň často opovrhované, osoby. Osoby tak výrazné, že trička, čepice či alkohol s jeho "revolucionářským obličejem" zdobí (v případě oblečení - ne alkoholu:) skupinu lidí od teenagerů přes adolescenty až po staré harcovníky - problém je ten, že většina z nich o této postavě moc neví. Soderbergh však téma nepodcenil, vsadil na roky příprav a charismatického Benicia del Tora a dosáhl toho, čemu já říkám "osvětlení tématu". Musíme se s tím smířit, ale čistou pravdu už se kolem pánů Batisty, Castra a Ernesta Guevary nedozvíme - buďme tedy rádi alespoň za toto nahlédnutí pod pokličku toho, co se ještě dozvědět dá - například od současníků Guevary. Jsem zvědav, co přinese druhý díl. BTW. Toto byl můj tisící komentář na ČSFD. :) (06.04.2009)

Myšičko, máš recht, Benicio umí hrát, až z toho všechno bolí (taktně pomlčím o tom, že mě po těch podezřele dlouhých 126 minutách nejvíc bolelo to, na čem sedím). Soderberg pochopil, že méně je někdy více a spoutal látku, která hrozila překypět a připálit se, do dokumentární formy, která sedla daleko víc než nějaký pseudohistorický opus soudruha Che a která i těm, kteří mají na kubánskou revoluci a další podniky vzešlé z životních postojů Fidela a jeho ne/věrných svůj názor, umožňuje mnohé pochopit (na rovinu, patřit k jeho stoupencům, uvedl by mě Guevarův projev v OSN do totální nirvány bez toho, abych předtím musela absolvovat stovky životů ve všech podobách, takhle jsem půl uznale a půl zděšeně střídavě přikyvovala té inteligenci a umu a střídavě vrtěla hlavou nad tím, jak mimo se inteligence a um někdy zaměří). Jinak asi jediný životopisný film, v němž hrdinovo neustálé chrchlání není příznakem tubery, ale astmatu. A zda jsem pochopila, proč Che a spol. budovali pro své děti socialismus? Samozřejmě. Protože si ti parchanti nevděční nic jiného nezasloužili. (31.08.2009)

Ať se to někomu líbí nebo ne, při opravdových revolucích se střílí na nepřítele a zrádci se popravují. Tečka. Nehodlám tu ovšem politizovat ale hodnotit film. Jeho dokumentaristická strohost a syrovost se mi moc a moc líbila, takový způsob režie zdá se mi být v tomhle případě velice šťastným. Mrzely mě ovšem některé dějové skoky, rád bych býval osudy "bratrů z hor" viděl hezky postupně, plynule, od vylodění až po Havanu, jako takový hraný časosběrný dokument o kubánské revoluci. Jsem ale vděčný i tak; je skvělé, že někdo natočil film o Guevarovi takhle nedogmaticky a netendenčně (ať tak či onak), navíc Benicio Del Toro je coby El Comandante naprosto fantastický. (27.02.2013)

75% Soderbergh je zajímavý tvůrce a jeho režijní přístup je jako obvykle poutavý. REVOLUCE pak nabízí kvalitní studijní materiál, obávám se ale, že ani sebelepší scénář by v tomto případě (a je to vůbec možné??) nezaručil, že se u filmu budete/nebudete nudit, jde bezpochyb jen o váš zápal k látce. Soderbergh vše pozoruje a točí s téměř dokumentaristickým odstupem, z počátku pracuje téměř bez nasvícení a sludeje první Gueverovi kroky v džungli, i v akčnějším závěru se pak vyhýbá přímé "filmovosti". S odstupem mi vlastně příjde fascinující, jak zdatně do sebe narouboval všechny tři prvky do sebe (boj, Gueverův rozhovor, vystoupení na kongresu OSN). Výtečné jsou pak herecké výkony většiny zúčastněných, ty snad ani nepotřebují komentář a většina z nich je na hranici skutečnosti - pozor, tady se hraje, ale chvíli to dá celkem práci si uvědomit, že se nedíváte na záběry z dokumentu. (19.02.2009)