Che Guevara

Úchvatné putování skrze idealistický skanzen revolucionáře, který tak moc věřil ve své "poslání", až se stal de facto zrůdou zralou na Bohnice. Pro některé důvod k obdivu partyzánství, pro mě poměrně děsivá ukázka toho, co dokáže jeden člověk, který se umí vyjadřovat a má to v hlavě poskládané poněkud jinak. (15.07.2009)

Já jsem se tak těšil :-( Nicméně po skončení filmu jsem si uvědomil, že kromě Dannyho parťáků se mi žádný Soderberghův film nelíbil. Je mi jasné, že je bezpochyby nesmírně náročné natočit film, který se zakládá na historických faktech, a který mapuje natolik významné období v dějinách Kuby dvacátého století, ale taky si myslím, že lze takovou látku zpracovat poutavě. A to se dle mého mínění Soderberghovi absolutně nevyvedlo. Neustále chození džunglí, objímání a vítání, ošetřování raněných. Všem divákům je dobře známo, že Che Guevara byl lékař, a že se se svými souputníky dozajista srdečně vítal, ale není třeba kvůli tomu natahovat film o desítky minut. Sečteno a podtrženo, nuda k uzoufání, kterou nevytrhne ani skvělý a přesvědčivý Benicio Del Toro. Budu hodně zvažovat, zda jít na druhý díl. (12.01.2009)

Asi bylo účelné, aby jste chvíli měli pocit, že sledujete dokument, což dodávalo autentičnosti, nicméně akce bylo po skromnu, celkový děj byl, nechci použít slovo chudý, ale jedná se o film, který doporučuji lidem, kteří se o problematiku alespoň trochu zajímají, jinak se jedná o nezapamatovatelné dílko o historii 20. století na Kubě... (23.03.2011)

Spíš dokument než regulérní film, ale o to poutavější. Del Toro hraje minimalisticky a tak nějak lidově, většinu času jako by na sebe nechtěl strhávat pozornost (stejně jako ze začátku sám Che), vpodstatě svou postavu formuje událostmi, které se právě dějí, což považuji za jeden z největších kladů filmu. Soderbergh navíc výborně natočil většinu bitev a z přestřelek sálá živočišnost a právě ona lehká dokumentárnost, která výborně koresponduje s hlavním vyprávěním. To vše je protkáno i několika odlehčujícími příhodami jako třeba scéna s Camilem a břichomluvcem, či diskuzemi s Fidelem Castrem a jeho bratrem Raulem o formování "svobodné" Kuby. Kurva! Netrefil jsem! (15.02.2009)

Zajímavé. Během jednoho měsíce můžeme v kinech vidět hned dva dvoudilné živtopisné filmy - Che Guevara a Veřejný nepřítel o Mesrinovi. Oba dva mají první části z dvoudílného vyprávění založené na velkém množství útržkovitých scének z velmi bohatých životů mužů o nichž se točí a Jak Veřejný nepřítel č.1 - první část, tak i Che-Argentina jsou dost těžko pochopitelné bez znalosti historie a snadno se v nich člověk ztratí. Tady ovšem podobnost naštěstí končí, protože Che-Argentina nepotřebuje tolik samoúčelné brutality a je mnohem sympatičtější kousek, než první část Mesrina. Ale ta roztříštěnost, je potřeba si na komplexnější hodnocení počkat ještě na druhý díl. Ovšem ten upocený look revolucionářů nemá chybu. 70% (08.01.2009)