Kopačky

Rozhodně nic extra, ale na druhou stranu strašně roztomile naivní a příjemně zahrané, takže všechny přešlapy a klišé se nakonec docela úspěšně zamaskovaly. Jason Segel do své role pasoval výborně, stejně jako Mila Kunis, jejíž krása suverénně předčí i celou havajskou scenérii a mně dokázala už tak pohodový snímek ještě o něco zpříjemnit. Co je mi ale záhadou, je tak hlasitě opěvovaný kult Judda Apatowa - při vší úctě, jakkoli se na Kopačky krásně kouká, opravdu marně hledám jediný dějový nebo emocionální impulz, který by je vyzdvihl z žánrové rutiny a dotkl se toho romantického, co se ve mně snad skrývá, se stejnou láskou a upřímností jako některé filmy Roba Reinera, Jasona Reitmana nebo Lasse Hallstroma.. (18.10.2012)

„It's like the Sopranos. It's over. Find a new show.“ V řadě ohledů velmi výstižná „post-romantická“ komedie, která se rozchod snaží nahlížet z více stran, než je v americké žánrové tvorbě obvyklé. Je zřejmé, proč Sarah Petera, zabydleného ve své roli věčného loosera a netečného vůči její nespokojenosti, opustila, ale vina je zároveň na její straně, protože ho začala podvádět. Dobře odpozorované detaily jako Peterova schopnost s předstihem odtušit, co mu partnerka hodlá sdělit, občasné záchvaty úzkosti při vzpomínce na příjemné společné chvíle, citová vazba k navenek bezvýznamným předmětům jako je dóza na obilné kroužky, šťastně zamilované páry, které najednou vidíte všude kolem sebe nebo přesvědčení, že nic bolestivějšího vás již nemůže potkat a jste nezranitelní, bohužel sousedí s poněkud jednodušší komikou sexuálně akrobatického charakteru a do prázdna vyznívajícími improvizovanými dialogy. Herci byli nicméně skvěle vybráni a i v případě, že nemluví k tématu, je radost je sledovat. Segelovi, rovněž autorovi scénáře, s jeho posmutnělým výrazem přerostlého dítěte málokterá role takhle sedla. Russel Brand zřejmě ani nemusel moc hrát, ale přestože je to nevyzpytatelný pošuk, dokáže si získat vaše sympatie, a Kristen Bell má daleko k chodícím ženským stereotypu, jaké známe z jiných komedií z Apatowovy produkce. Hraje prostě samostatnou holku, která se rozhodla něco dělat s nefungujícím vztahem. Peter se sice cítí jako oběť, a vedlejší postavy jej v tomto pocitu s nepravděpodobnou samozřejmostí utvrzují tím, jak ochotně mu podávají pomocnou ruku, ale film nakonec až tak bolestínský a chcípácky nevyznívá. Naopak nabízí jeden z osvědčených důvodů, jak se od své/svého ex osvobodit a začít pracovat na sobě, namísto na již neobnovitelném vztahu – být kreativní, něco dělat. Jestliže o některých filmech bezezbytku platí, že jejich pravdivost doceníte až poté, co si projdete něčím podobným jako hlavní hrdina, Kopačky jsou jedním z nich. 75% Zajímavé komentáře: POMO, Gemini, castor, Sobis87, ScarPoul (15.07.2008)

Škoda, čekal jsem od Kristen Bell nějakou komediální činnost a ono ne. Ne že bych si stěžoval na její otevřený přístup k sexu, ale holt mi přišla v některých (důležitých) ohledech trestuhodně nevyužitá. Největší podíl na kladných bodech si tak odnášejí: Jason Segel, jehož temné tóny podbarvují naprosto brutální parodii na všechny v současné době táááák strááášně populární kriminalistickomodelkovskodetektivní seriály a hysterické štkaní startuje druhou, příběhovou, linii filmu. Té pro změnu vévodí krásnákrásnákrásná Mila Kunis, o barvě jejíchž očí jsem přemýšlel hodně dlouho, než jsem zjistil, že je to stejně fuk;) Proč je to fuk, to už si zjistěte sami:) Správnější by bylo říct, že oné druhé linii vévodí Mila Kunis, kterou pro pozitivní dojmy z filmu rozhodující měrou podporuje realizační tým složený z rozložitých havajských chasníků. A myslím tím opravdu jen ty havajské giganty, protože Paul Rudd i Jonah Hill jsou tak příšerně mimo, že mi svojí nijak dlouhou přítomností na plátně zkazili podstatně větší část téhle havajské romance. Naštěstí tihleti dva kreténi jsou jedinými stinnými stránkami ve scénáři a temnotu takřka vzápětí prosvětlí totální ikona popkulturní satiry jménem Aldous Snow. Z tohohle chlapíka se vám bude chtít blít. Blít, ne zvracet. Ale ubezpečuju vás, že to bude správné blití a budete se u toho ještě smát;) Škoda dalších slov na jeho adresu. Osekáno na nejdůležitější momenty, tak právě kvůli němu, parodiím na CSI, špičkové double-date scéně u stolu a loutkovému muzikálu Drákula byste měli tenhle komediální kus vidět. Thanks to these, I am surely not forgetting Sarah Marshall. Je pravda, že loňská pecka ze stejné stáje byla co do průběžné úrovně podstatně víc nabouchaná;) - i tak ale dávám 80%. PS: leden 2011 - aby mě někdo nepodezíral, že jsem větší hyena než jsem - netušil jsem, že Mila byla na jedno oko slepá (což poprvé světu vyjevila v interview pro Cosmopolitan někdy před pár týdny), jen jsem obdivoval její navenek krásné oči různých barev...zaujaly mě totiž daleko víc než u Gerarda Butlera:) (25.07.2008)

Na tomto filmu jsem neobjevila nic alespoň trochu zábavného. Nenašla jsem zde prakticky nic, čemu bych se mohla zasmát, humor nebyl podle mého gusta a místy mi přišel až nevkusný. Jasona Segela mám docela ráda, ale tady mi jeho postava nebyla vůbec sympatická, navíc sledovat téměř půlku filmu jeho fňukání a utrápené výrazy mě vůbec nebavilo. Kristen Bell byla strašně nevýrazná, naštěstí scény s Milou Kunis byly alespoň snesitelné, že jsem vydržela do konce, ale celkově pro mě ztráta času. (15.11.2012)

Skvělý rozchodový film. Tohle se "Marshallovi" alias Jasonu Segelovi, který si tenhle film napsal, fakt povedlo. Příběh je výborně rozehraný, hlavní hrdina trpí rozchodem, ale i v pěkném prostředí Havaje naráží na svou bejvalku a to ještě k tomu ve vztahu s mašinou na lásku Russellem Brandem. Marshall (teda Peter) trpí jak zvíře, což se ale samozřejmě postupně překlopí k něčemu pozitivnímu, obzvlášť když pozná megasympaťačku Milu Kunis. Zní to dost jako klišé, ale kupodivu v různých detailech je scénář velmi příjemně originální. Hodně dělají postavy, které nejsou až tak schématické - např. popová hvězdička Russella Branda by pravděpodobně v obyčejnějších komediích byla mnohem pitomější a prostší, tady jde o ždibec propracovanější postavu. Forgetting Sarah Marshall je velice vtipný, neskutečně pohodový a celkově prostě vyvedený film. (9/10) (06.07.2020)