Roucho

Burton celý život ateista, nenávidel tento film a svoju rolu, pričom tu ho označili za hereckého "dreváka", ale za peniaze sa aspoň na plátne obrátil. Film je dobrý, ale podľa mňa zapadne medzi filmy podobného typu ako Ben Hur, Quo Vadis a pod. Nezdá sa mi výnimočný a prvá polovica je jasne lepšia než druhá. Kostýmy si zaslúžia osobitnú pozornosť. Niektorým sa film nemusí páčiť kvôli kresťanstvu, ale hodnotiť treba filmy, nie náboženstvo. Film obsahuje niekoľko hitorických chýb, vrátane toho, že prenasledovanie kresťanov v tej dobe ešte nebolo. (13.04.2023)

Působivý historický velkofilm se skvostnou nadstandardní výpravou a standardními hereckými výkony je situovaný na začátek našeho letopočtu do období vlády císaře Tiberia. Všeobecně známý biblický příběh, který byl mnohokrát filmově zpracován nepřináší, kromě křesťanského poselství, nic nového. Historickou hodnověrnost nemohu posoudit, protože kdo ví, jak to tehdy bylo. Na základě dostupných starých záznamů si nemohu udělat přesný obraz doby, protože i tehdejší dokumentaristé byli jen lidé a zaznamenali skutečnost na základě svých subjektivních pohledů a pozorování. Filmových příběhů z římských dějin byla natočena řada, těžko posoudit, který je nejblíže k pravdě. Soudím, že o to ani tvůrcům nešlo. Chtěli natočit zajímavý historický film a pobavit diváky. V mém případě se jim to podařilo. (13.02.2016)

Zřejmě si po úspěchu, který mělo MGM s Quo vadis, v 20th Century Fox řekli, že by film s podobnou tématikou (rozuměj křesťanskou) mohli zkusit taky... Vybrali si pro zfilmování stejnojmenný román Lloyda C. Douglase Roucho. A i dále se pustili stejnou cestou jako Quo vadis - apoštol Petr, charismatický římský voják, bláznivý císař a krásná dívka, která tentokrát není polská rukojmí ale vznešená Římanka... Jenže všechno bylo zkrátka horší. Předlohou počinaje, přes peníze, které byly do filmu investovány; přes Richarda Burtona, který svého Marcella Gallia nejen že podstatně hůře zahrál, ani svým vzhledem se Marcu Vinitiovi Roberta Taylora ani nepřiblížil (a to byl Burton skoro o 15 let mladší než Taylor - sic); představitel Calliguly měl do Nerona Petera Ustinova taky ještě cca parník a tak bych mohla pokračovat, až k celkové patetičnosti a přílišné melodramatičnosti filmu (když zahřmělo zrovna, když se Demetriovi představoval jeden z litujících Ježíšových učedníků, měla jsem fakt dost). Historickou věrohodnost snímku raději vynechám, škoda času, Tiberiova dávno mrtvá manželka Iulia v roce 30 na Capri, hovoří za vše. Konec si vypůjčili pro změnu ze staršího filmu Ve znamení kříže (1932). Ale přesto to nebylo zas až tak špatné, jak by se z mého komentáře mohlo zdát ;-)) necelých 70%. (11.03.2012)

,,KTORÝ BOH BY NÁM PONÚKOL VIAC?" __ Film 2x vo svojich začiatkoch vysielala Markíza, odvtedy sa po ňom zľahla zem a naďabiť na niečo takéto v programe dnešných TV sa rovná asi rovnakému zázraku akým bolo Kristovo zmŕtvychvstanie. Som však rád, že aj keď sa mi ,,Rúcho" podarilo znovu si pozrieť asi po 10 rokoch bolo to v širokoúhlom formáte, kde dokonalejšie vynikne jeho výpravnosť. Výtvarne fantasticky spracovanú scénu ,,Ja som Judáš", kde na konci ulice už na zradcu Mesiáša čaká strom či nemenej pôsobivý záver som si v pamäti držal už odvtedy. Priznám sa, nerozumiem komentárom, ktoré filmu vlastne vytýkajú akúsi nevyrovnanosť. Napriek svojej vyše dvojhodinovej stopáži plne držal moju pozornosť, možno nebol nabitý prevratnými myšlienkami, no aj napriek de facto úplnej absencii akčných scén, ktoré by divák od žánru očakával som sa nenudil ani chvíľku, čo už sa tak úplne nedá povedať o pokračovaní ,,Demetrius a gladiátori" navyše o polhodiny kratšom. Jediné čo už dnes naozaj zvlášť neoslní sú herecké výkony. Burton je vyslovene priemerný a Mature má síce charizmy na rozdávanie, no nevie ju jednoducho predať (bohužiaľ aj preto dostával hlavné úlohy len zväčša v béčkových filmoch). Mimoriadnu pochvalu si však zaslúži hudba Alfreda Newmana. Ústredný motív Rúcha vie dodať mnohým scénam neopakovateľný mystický nádych. (82. hodnotenie, 11. komentár k filmu) (19.08.2011)

Spíše průměrný velkofilm, i když vzhledem k tomu, že se drtivá většina scén, možná úplně všechny, odehrávají ve studiu a nenachází se tu nějaké obrovské působivé davové nebo válečné scény, tak asi těžko nazývat Roucho velkofilmem. Jedinou opravdu působivou scénou byl závěrečný soud a psychopat Caligula. (19.05.2013)