Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Významný polský spisovatel Henryk Sienkiewicz napsal v roce 1896 román "Quo vadis", ve kterém na půdorysu romantického milostného příběhu líčí počátky křesťanství v Evropě a vypráví o krutém pronásledování a vraždění křesťanů za vlády římského císaře Nerona. V roce 1951 vznikla v pořadí čtvrtá (avšak první zvuková) filmová adaptace tohoto historického románu. Režisér Mervyn LeRoy natočil dokonalý film pro velké plátno, maximálně věrný knižní předloze. V popředí filmu je sice ústřední milostný motiv Marka Vinicia a Lygie, ztělesněných tehdejšími hollywoodskými hvězdami první velikosti Robertem Taylorem a Deborah Kerrovou, skutečnou dominantou je však herecký výkon Petera Ustinova, který za efektní portrét římského krutovládce Nerona dostal kromě oscarové nominace také Zlatý glóbus. V němé epizodce jedné z Lygiiných otrokyň se krátce mihne tehdy šestnáctiletá Sophia Lorenová a v jedné z davových scén údajně účinkuje Elizabeth Taylorová, která v roce 1950, kdy film vznikal, trávila v Římě líbánky se svým prvním manželem, hoteliérem Nickem Hiltonem. Jeden z komerčně nejúspěšnějších filmů počátku 50. let byl realizován v římských ateliérech Cinecitta a ve vybraných italských exteriérech s tehdy rozmařilým rozpočtem 7 milionů dolarů. Vysloužil si nominace na 8 Oscarů, nezískal však ani jednoho. Divácký úspěch filmu však podnítil hollywoodské tvůrce k natočení celé série výpravných biblických a náboženských eposů. (Česká televize)

(více)

Videa (3)

Trailer 3

Recenze (95)

noriaki 

všechny recenze uživatele

Cynik by řekl, že všechny klasické historické velkofilmy jsou na jedno brdo. Snaží se ohromit monumentální výpravou, hřmotnou hudbou a nekonečnou délkou. Propracovaný scénář netřeba - sílu výpovědi potáhne samotná dějepisná událost. To pramení z toho, že Quo Vadis všem vyšlapalo cestu a ukázalo, jak má vypadat kasovní trhák. Podepsal se pod něj režisér legendárního Čaroděje ze země Oz a hudbu složil specialista na epické soundtracky. Miklós Rósza má v kinematografii Ben Hura, Julia Caesara, Cida, Krále králů a Sodomu i s Gomorou. Jeho práce určila standard, a také proto se zdá, že všechny filmy patří do jedné rozmáchlé série. ()

xxmartinxx 

všechny recenze uživatele

Podle románu z konce 19. století vzniká na začátku padesátých let dvacátého film odehrávající se v půlce prvního. Přijde mi velmi zajímavé, jak se tato tři velmi odlišná období záměrně i nezáměrně mísí do něčeho, co sice neodpovídá ani jednomu z nich (nejméně samozřejmě o tom, v němž se odehrává), přesto stojí za to tomu věnovat pozornost. Ta trojí dobovost mi přišla ze všech sandálových opusů, co jsem viděl, největší... I když by určitě šlo Quo Vadis přejít jako netrvanlivou megalomanskou zbytečnost, přijde mi zajímavější to na něm přijmout a pokusit se vidět i něco dalšího. 70 % ()

Reklama

NinonL 

všechny recenze uživatele

Řím v 1.století našeho letopočtu, 30 let po Kristově smrti. Vládne zde Nero, všemocný a šílený „božský syn“, který dal nedávno popravit svou matku i manželku a císařovnou udělal prostitutku Popeu. Do Říma se vrací Marcus Vinicius, velký vojevůdce, se svým vítězným vojskem po třech letech dobývání Británie. Nero však Viniciovi nepovolí vstup do města a ten je nucen přenocovat u starého vojevůdce Aula Flaucia. Tady se dozví o nové filozofii, založené na lásce a odpouštění a seznámí se s Ligií, Flauciovou chráněnkou. Snaží se všechny ohromit drsnými historkami z válečného pole, používá duchaplnost i moc, nikoho z přítomných, vyznávajících nové učení, však neosloví. Ligii ze všech nejméně, což ho velmi rozzlobí. Snaží se proto nové víře přijít na kloub, a to bez ohledu na nebezpečí, které mu při styku s křesťany hrozí. Křesťanství je v Římě totiž zakázané a rozvíjí se jen tajně. Po prvotních rozpacích cítí stále více lásky k Ligii, ale stále více ho také zajímají nové pravdy. Nero vojevůdci novou lásku povolí. Sám je však velmi nespokojen se vším, co ho obklopuje. Cítí se zneuznán, nepochopen, léto se blíží, město bude zase plné nesnesitelných pachů, nejlepší čas vytvořit dílo, před kterým by žasl celý svět a dokonce i historie. A pokud by se přitom zbavil i nepohodlných křesťanů, tím větší důvod, proč svůj šílený plán provést. ()

BMW12 

všechny recenze uživatele

Quo Vadis mě velice příjemně překvapil. Bál jsem se, že když to je tak starý film, že mě to nebude bavit, ale opak byl pravdou a tento snímek mě hned od svého úvodu zaujal. Ono obecně mě velice baví historické filmy a tento je navíc zasazen do doby, kdy je na vzestupu křesťanství a film se věnuje i tomuto a já jsem křesťan, takže mě to velice zajímalo, jak to tehdy probíhalo. O císaři Nerovi jsem se zase učil ve škole na hodinách dějepisu, což byl mimochodem můj nejoblíbenější předmět ve škole, takže další okolnost proč mě příběh tohoto filmu zaujal. Bylo to skvěle natočeno, herecké výkony na jedničku ode všech, perfektní kostýmy a perfektně udělaný Řím. Snad jediným mínusem je ta přemrštěná stopáž, ono sice příběh je poutavý od začátku do konce to ano, ale na druhou stranu kdo chce strávit 3 hodiny času čučením na film že. :-) ()

VanTom 

všechny recenze uživatele

Kdyby poslední třetina / hodina nebyla jenom o likvidaci zajatých křesťanů v aréně, referoval bych o filmu spokojeněji. Jinak dokázal historický příběh probouzejícího se křesťanství a podlamování majestátu Říma vnitřní zkažeností a "bezbožností" své myšlenky a rozpory (Kristovo milosrdné učení x pragmatičnost starého vojevůdce-dobyvatele) podat poutavě i na dnešní dobu, přestože se nevyhnul toporným zkratkovitostem (především v zahoření a vyjadřování milostných citů). Přes neošizenou výpravu (a davy komparzistů) představoval hlavní hvězdu poblouzněný, dětinský, dekadentní tyran / pseudoumělec Nero ve skvělém podání Petera Ustinova. ()

Galerie (203)

Zajímavosti (17)

  • Film se stal jedním z komerčně nejúspěšnějších filmů počátku padesátých let dvacátého století. (Karlos80)
  • Ve své teprve druhé roli se zde mihne i Sophia Loren. (Karlos80)
  • Natáčení trvalo šest měsíců především kvůli náročným davovým scénám – triumfálního pochodu se zúčastnilo 5500 statistů, scény v aréně 8000, požár Říma se točil čtyřiadvacet nocí. (Karlos80)

Související novinky

Cinecittà – návrat ke slávě?

Cinecittà – návrat ke slávě?

30.11.2014

O italském filmovém studiu (čti „činečita") sídlícím v Římě jsme se tu už zmínili před několika měsíci v souvislosti s několika připravovanými nákladnými televizními sériemi (jedna z nich v režii… (více)

Reklama

Reklama