Vicky Cristina Barcelona

Ještě teď jsem plnej toho příjemna, kterým mě film naplnil až po okraj mé pofidérní osobnosti. Pro samé nadšení z něj, nevím co pochválit dřív a tak začnou jedinou výtkou kterou k filmu mám. Občas mě totiž velmi vadil "vypravěč". Za poslechu jeho hlasu jsem například četl v titulcích "nesměle jí chytil za ruku" a přitom jsem se současně díval na záběr jak jí chytá nesměle za ruku, tak to jsem si už fakt připadal jak na srazu elitních dementů naší země. Žádné další výhrady však už k filmu nemám a tak na vědomost všem občanům České republiky dávám následující chvalozpěvy. Poprvé se mě stalo, že ve filmu, který se zabývá vztahem žen k mužům, mě byly sympatický úplně všechny hlavní ženské postavy. Fakt jsem nevěděl, kterou z těch tří holek mám radši jestli impulzivní, ale citově upřimnou Penelope nebo naivní, ale milounkou Scarlett Johansson a nebo inteligentní, ale nerozhodnou Rebeccu Hall. Opravdu tohle je holčíčí řáj. Všechny tři holky působily naprosto přirozeně, uvěřitelně, sympaticky a přitom tak rozdílně. Jako příjemný bonus beru fakt, že všechny tři herečky jsou navíc opravdu překrásný. Dialogy, hudba, záběry kamery na Barcelonskou architekuru, to všechno je prostě jedna velká filmařská perla vedle druhý. Jestli jste po skončení filmu nedostali chuť si jít koupit letenku do Bracelony, do uší pustit soundtrack z filmu a tajně nedoufáte, že v Barceloně potkáte bohémského Juana, krásné a současně okouzlující princezny Vicky, Cristinu a Mariu, tak pak mám chuť být šťastnej asi sám. Vicky Cristina Barcelona se asi dostala až příliš blízko k mému srdci, ale to mě vůbec nevadí. (30.10.2008)

Allen je stále dobrý režisér, ale jako scenárista si opět podráží nohy. Tentokráte příběhem, jenž do puntíku přesně naplňuje škatulku velkého krásného nic, jež se neustále točí v kruhu a spěje k "pointě", jíž s trochou divácké praxe odhadnete ne po půl hodině, ale po půl minutě. A to je průšvih. Obzvláště když je většina postav až nechutně jedno (Scarlett, Bardem) či dvojrozměrná (Cruz) a jediná naděje v podobě Rebeccy Hall je po většinu času nepochopitelně zastrčená v pozadí. Přičtěte si k tomu i mdlou vedlejší linii s Patriciou Clarkson a Kevinem Dunnem, a vypadne vám čistě průměrný film, jenž sice místy pobaví, ale z hlavy se vykouří dřív než skončí závěrečné titulky. Ale pořád lepší než Sólokapr. To zase jo. (24.10.2008)

Nevím, jestli chtěl Woody Allen oslavit Španělsko, nespoutané umělce a svobodomyslný přístup k životu, anebo ukázat, jak Američané (Američanky) nemají sebemenší šanci přiblížit se cizí kultuře a vnímají ji pořád turisticky. Bohužel film sám působí jako turistická pohlednice. Takže: dobří herci, pár zábavných scén, trocha erotického napětí a hodně snobismu, který, jak se zdá, není moc terčem kritiky. Woody vás zve na dovolenou a svou zdravou skepsi zapomněl doma. (22.02.2009)

Dalsi romantika od Allena, kterej ale tentokrat nesazi na nejaky hlasky a vtipny dialogy, ale zameril se ciste na vztahovej propletenec, kterej je tu mozna drobet propletenejsi nez v jeho ostatnich filmech, ale diky presunu deje do Barcelony si to porad drzi takovou pohodovou atmosferu. Ale je dobre, ze tady Allen nehraje, fakt by se sem nehodil. Jinak jak se dalo cekat, vetsinu casu se tu jen keca, ale Bardem je dostatecne charismatickej a Johansson, Hall a Cruz jsou dostatecne sexy, aby film nezacal nudit a vyvoj vztahu je zajimavej, takze jsem se celkem dobre bavil, ale ten naprosto zbytecnej hlas vypravece, co musel kazdou kravinu vysvetlovat, me dost rozciloval. (22.01.2009)

Milostný několika úhelník slavného režiséra. Krásné ženy, charismatický Španěl a psychologický rozbor ženských tužeb a zákonitostí (ženy nevědí, co chtějí a když vědí, dělají opak). Člověka po shlédnutí napadne, že autor buď vtipně škatulkuje ženy do "šílená ženská, která bude navždy běhat okolo chlapa", "praštěná holka, co jde s každým do postele, ale po pár měsících zjistí, že to takhle nechce" a nakonec "miluji tebe, vezmu si Tebe a budu nešťastná", ale věří v ženy jako takové, nebo to takhle opravdu vidí. To ví asi jen Woody... Být na místě Javiera Bardena v náručí Scarlett a Penélope by bylo určitě příjemné, ale ten Oscar pro španělskou krásku mi trochu uniká (i když je z trojice žen nejzajímavější postavou...). Velký plus snímku je však příjemné tempo a svěží nádech, i když humor není zase tolik zábavný, jak bych si přál. Příjemný film, stejně jako zapomenutelný... PS: po delší době úprava na 4*, protože to téma i vyznění ve mě překvapivě vyrostlo. (25.06.2009)