Náhradníci

Náhradníci film u kterého vás nespasí ani klávesová zkratka. Trpíte agorafobií? Kupte si svého fešného k dokonalosti vyvedeného „náhradníka“. Jonathan Mostow před několika lety přišel, ukázal a dá se říci, že i zvítězil, neboť Terminátor: vzpoura strojů byl nečekaným překvapením. Pro některé příjemným, pro jiné nikoliv. Pravdou je, že utápění Cammeronovy vize v černohumorných vodách zas takové terno nebylo. Náhradníci se však topí v něčem horším v hnědé a smrduté scénáristické žumpě. Bez humoru, bez hlavy a paty. I přes to, že se hluboko pod povrchem ukrývá myšlenka. Ta se ale nebude dále rozvádět, jen bude přehlušena umořující nudnou vatou. Ve výsledku je zřejmé, že se Mostow nechal inspirovat scénářem a celý film patrně režíroval na dálku z pohodlí svého domova. Jak jinak si totiž vysvětlit fakt, že jsou Náhradnící prázdným filmem, kde nefunguje vůbec nic, nepočítám-li jednu klávesovou zkratku. Transformers mají svůj film, G.I. Joe taky a teď aspoň konečně došlo i na panenky Barbie a Keny. Poznámka pod čarou: Náhradnící zrají jako víno, s každou další myšlenkou na ně se blíží mé hodnocení k nulovému bodu. (06.10.2009)

Nápad to není špatný, ale stejně nechápu proč by lidé Náhradníky používali. Většina by jich musela být stejně znechucená jak Willis. Dále jsem nepochopil, jaktože necítili bolest, když se tam líbali atd. Aspoň ten Willis je furt jistota. Zase má problémy se ženou, rozbitou držku a za jízdy střílí bouchačkou na robotku na střeše svýho auta. Ten film se mi prostě docela líbil. (06.10.2009)

Klidně bych byl ochoten ignorovat ten milion otázek, co mě v souvislosti s těžce nedotaženou vizí tvůrců napadaly, i opotřebovanost jednotlivých ingrediencí a klišé z jiných filmů (policajt traumatizovaný ztrátou syna z MINORITY REPORT...) včetně castingu (Willis po x-té jako policajt-troska, James Cromwell opět za autora robotů jako v JÁ, ROBOT, aspoň že na Radhu a Rosamund se dobře kouká), pokud by to bylo kompenzováno napětím, akcí nebo humorem, ty to ale poskytuje minimálně nebo vůbec. (10.10.2009)

Soundtrack Richard Marvin: 1. Pix Title Sequence ,2. Drive To Club ,3. Cam's Apt/Greer's Apt ,4. Warrant Received/Foot Chase ,5. Urine Abomination ,6. Prophet Lies/Greer Rides ,7. I Want You ,8. Operation Prophet ,9. Stone's Headache ,10. T-Bone/Stone Zapped ,11. Shift Enter ,12. Aftermath , (14.06.2011)

Jestliže Mostow až doposud platil za solidního řemeslníka, odteď z něj bude zoufalý rutinér… a vykradač k tomu. Dokud se ještě jede podle popcornových pravidel á la Já, robot, lze si užívat lehce béčkovou atmosféru, kterou táhne Willisův cynický úsměv a vtipný příčesek. Pak se začne mentorovat podle Issaca Asimova a Phillipa K. Dicka ve vizuální dikci třetího Terminátora a vše jde do kopru. Nemuselo tomu tak být, kdyby se někdo obtěžoval s trochou stopáže navíc, dal postavám trochu života a celé to mělo aspoň jedinou pamětihodnou scénu. Výsledkem je nejsměšnější blockbuster roku, kterému ale prorokuju do několika let kultovnost a povinné místo ve výbavě sběratelů ‚guilty pleasure‘ kousků. (23.10.2009)