Režie:
Pascal LaugierScénář:
Pascal LaugierHrají:
Morjana Alaoui, Mylène Jampanoï, Catherine Bégin, Xavier Dolan, Patricia Tulasne, Louise Boisvert, Juliette Gosselin, Anie Pascale, Jean-François Boudreau (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Mučedníci se stali přesně tím kultovním filmem, který máme všichni tak rádi. Je již nyní opředen řadou historek od těch „banálních“ o lidech omdlévajících během projekce až po tvrzení, že Bob Weinstein majitel práv pro americké území se vydržel dívat zhruba dvacet minut. Pokud bychom měli nastínit děj, abychom nic podstatného neprozradili, pak lze pouze říct, že vše začíná v 70. letech ve Francii, kdy je nalezena bloudící pomlácená dívka neschopná vyprávět o tom, co se jí stalo. O patnáct let později ta samá dívka Lucie vtrhne do honosné vily a nemilosrdně vyvraždí všechny její obyvatele. Hned za ní přijede její jediná přítelkyně Anna. Pak by slabší povahy měly opustit kino, protože začíná krvavé peklo. Při sledování filmu si rychle uvědomíte, že nic není tím, čím se zdá být. Vila se stane strašidelným domem, v jehož útrobách se obě dívky pokusí dobrat pravdy. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (829)
Bolestivý to zážitok, na ktorý sa nespomína s radosťou. Filmársky veľmi dobre zvládnuté, s nepredvídateľným scenárom. Pokus o myšlienkovú hĺbku v závere sa síce míňa účinku a ani náhodou z filmu nerobí seriózne dielko, ale na rozdiel od Eliho Rotha sa tu o ňu niekto aspoň pokúsil. Bez tohto pokusu o myšlienkový presah by bola obdobná miera utrpenia hlavnej postavy divácky neakceptovateľná a načisto odpudivá. ()
Z hlediska dramaturgické výstavby geniální, formálně dokonalé a především velmi intenzivní. Jen škoda, že to v zásadě je „jen“ žánrový film. Lze tedy ho snadno uchopit právě skrze žánr a tak nad ním z divácké pozice nabít převahu. Nicméně, jak film postupně mění hlediska nejprve distancovaného pohledu zvenčí, pak silné empatie tváří v tvář pravdě a následně do vypjaté imprese z pohledu oběti, aby vše završil chladnou racionalitou (která se klinickým přístupem snaží dopátrat transcendence), to plně ukazuje, že režisér a scenárista Pascal Laugier vytvořil vpravdě mimořádné dílo. „Mučedníci“ de facto představují velkolepé vyvrcholení tendencí hororu a exploatace za posledních deset let (od pokřivených těl a dlouhovlasých dívek z Asie přes vypjaté a silně fyzické americké remaky žánrových klasik režírované evropskými režiséry a sérii „torture porn" snímků až po současný trend zneklidňujících filmů prostých nadpřirozena, které vznikají v západní Evropě). ()
Rozhodně jeden z nejambicióznějších a nejzajímavějších hororů uplynulé dekády. Napoprvé nepříjemný a intenzivní zážitek, po formální stránce téměř dokonalý- od dráždivého gore a hutné atmosféře v první polovině až po krystalicky čistý psychický teror v půlce druhé. Film se viditelně snaží jít do hloubky a šokovat svým nepředvídatelným příběhem, což sice vytváří docela velký kontrast se všudypřítomnou a někdy až zbytečnou brutalitou (i když nejbrutálnější horor historie fakt NE), ale alespoň to dodává dění na plátně mnohem celistvější kostru, kterou na jednu stranu debilní, na druhou však výborná závěrečná pointa ještě utuží. Přiznám se, že v průběhu filmu se mi honila hlavou všechna možná hodnocení, a musel jsem se jít vyspat, abych si všechno v hlavě rozležel. Martyrs jsou náročným snímkem, na první pohled natočeným jen na efekt a pro peníze, ovšem uvnitř daleko vyspělejším než drtivá většina moderních exploitation hororů. Co tím ale bylo opravdu zamýšleno, to ví asi pouze Pascal Laugier. 60% ()
Scénář: Pascal Laugier .. Fritzlfactory na profesionální úrovni, ale nakonec ne tak velké martyrium. Řemeslně výborně natočené s perfektní dokreslující hudbou. Dramatickou stavbou děje se scénář nijak nepáře, od úvodu se něco děje a příběh postupně rázně mění polohy - sestupně, kdy religiózní motivy dojem patřičně srážejí. Místy jsem tak zaskřípal zuby, ale nijak razantně, byť nad ledasčím tradičně kroutím hlavou. ____ Dále možné spoilery: _ Různá náboženství přináší spousty pohádek o posmrtném životě – dobrých či špatných. Co rozkrývá tahle mučednická pointa? Prostě té vůdčí důchodkyni Anna řekla, že po smrti nic není! Nečeká naši duši nekonečné radování (nuda, ne?) ani nekonečná muka (taky nuda, protože přijde apatie a byl bys i ty trpitel, který si může vysnít ráj:-)). Prostě přijde jen klid (=nic). Tak si ta bába rovnou vystřelila mozek, protože konečně dostala relevantní odpověď a v kontextu nesmyslného mučení zjistila, že její dosavadní život postrádal smysl a nemá ho cenu dále prodlužovat. Že se nepodělí s ostatními je taková hořká pilulka pro pokračovatele (anebo jim tím naznačí, že je to „na druhé straně super“ tzn. oni se také postřílí a nebude žádných pokračovatelů tohoto nesmyslného experimentu). Stejně totiž nic nenajdou a nikam po smrti (kromě tlení ve studené zemi) nedojdou. __ Protože: 1) pokud by byl život po smrti super, dojdou tam nakonec všichni a že si ona zkrátí čekání bez prozrazení „pointy“ ostatním stejně nic neřeší. 2) pokud by byl život po smrti peklo, nechápu, proč by si tam akcelerovala cestu. Ještě že tyhle varianty neexistují ;-)) Tím pádem je konec pesimistický, pohádka se nekoná. Režisér asi bude taky naivně v něco pobožného věřit, proto tomu konci říká optimistický, ale není. ____ Slova jsou na nic, všichni lžou. ()
MOVIE: „Život kráčí po křehké hranici mezi vědomím a nevědomím. Když ublížíte tělu, rány se zacelí, zůstanou jen jizvy. Ale když ublížíte duši, všeobjímající bolest každou ránu znovu a znovu zotevírá!“ Martyrs jsou zvláštním náhledem za hranice vědomí, za hranice konvence, za hranice únosnosti. Pascal Laugier s nebývalým citem pro detail zkomponoval oratorium bolesti, nesmírně sugestivní brutality a neočekávaného sadismu. Proti tělu, duši, myšlenkám. S nebývalou otevřeností a uvěřitelností, přesně na samý pokraj všeobecně přijímaného vkusu. S takovou intenzitou, že Vás to donutí zamyslet se, jestli za to utrpení ta pointa opravdu stojí. Jednoznačným kladem mučedníků je ta zmíněná SUGESCE, která povznáší atmosféru do roviny nadmíru osobní. Tak prostupující, že mnohdy nevíte, zda-li jsou mučedníky postavy v obraze a nebo Vy, když ten obraz sledujete. Velmi povedené jsou i úvodní titulky, entrée formou promítání skličujících vzpomínek z klasické šestnáctkové kamery. Naopak jistým mínusem je závěrečná pasáž, která pro svou vykonstruovanost zavdává ku podezření ze stereotypu. Avšak i ten souběh náboženských klišé filmu příliš ze zvrhlé působivosti neubírá. Je tak víc než pravděpodobné, že si odsud odnesete podivně nepřijemný pocit (ať už z jekéhokoliv důvodu). Takže ty zvěsti o jisté kultovnosti nejsou zas tak úplnou nadsázkou (alespoň pro mě). Bolest je vždy silnější, když nad ní nepřemýšlíte, ale když jí podléháte... MUSIC: Hudební doprovod z (patrně bratrské) dílny Alex Cortés & Willie Cortés (doposud dělali pouze na soundtracku k úletu Eden Log - jeskyně smrti (2007)) jednoznačně patří k přednostem filmu. Emocionálně působivá, sžíravě dýchavičná akustika klavíru a kytary, sladce zoufalé, smutné aranžé versus klaustrofóbní temné motivy. Klobouk dolů. RATING: atmosféra: 9/10, realizace: 7/10, originalita: 6/10, obsazení: 7/10, hudba: 9/10, vizuál: 8/10, [final rate: 75%] ()
Galerie (35)
Zajímavosti (10)
- Nejlepší bude citovat režiséra, který v rozhovoru pro časopis Mad Movies č.210/2008 vysvětluje, čím měl film být: „Je to především film plný napětí a tajemné atmosféry, téměř postaru… Zápletka zůstává záhadou do poslední minuty filmu a divák nemá ani chvilku, aby vydechnul, a přitom pořád neví, na čem je. Chtěl jsem, aby i informovaný fanoušek takovýchto filmů byl v neustálém napětí...“ Pro diváky věci neznalé tedy pouze dodáme, že nejde o horor. Ve filmu se neobjevují nadpřirozené jevy. „Pouze“ extrémně násilné scény. [HCE] (POMO)
- Mučedníci jsou bezpochyby jednou z událostí roku. Dostali na lopatky cenzurní komisi ve Francii, takže premiéra musela být odsunuta. Film byl totiž zařazen do takové kategorie, která by mu umožnila promítání pouze ve specializovaných kinech (tedy pornokinech) a v televizi by se uchytil taky jen ztěží. [HCE] (POMO)
- Tvůrce speciálních masek filmu, vysoce ceněný Benoît Lestang, spáchal sebevraždu krátce po prvním uvedení filmu na festivalu v Cannes. (Rob Roy)
Reklama