Domácí mazlíček

Tak takovouhle parádu jsem nečekal ani v mých nejbujnějších snech. Při pohledu na plakát, název a obsah filmu, to vypadalo, že si jdu vysloužit odpad. Vlastně jsem se v tomhle mrazivým počasí chtěl jen zahřát pohledem na hezký holky, víc jsem od filmu opravdu nečekal, ale ouha. Dostal jsem nejen kvalitní kozí záběry, ale i vtipnou a příjemnou pohádku o kamarádství. Navíc mě byl film sympatický ještě jedním faktorem. Konečně jsem objevil film, kde se kluci nesnaží o holky, ale holky o kluky. To jsem zažil bohužel jen jednou, když jsem šel opilej ve dvě ráno po Václaváku a začala o mě mít zájem jedna holka, no holka, spíš dcera jóžina z bážin. Nejdříve mě nabídla slevu, prej: „moje původní taxa je 1.500, ale že si to ty, tak 500, - Kč,“ Při pohledu na ní však bylo jasný, že taxu bych měl mít spíš já. Bohužel její zájem o mě byl tak velký, že si v minisukni sedla na lavičku a roztáhla nohy. Zřejmě si neuvědomila, že její místo je v pavilonu hrůzy a ne mezi svůdnicema a já jsem díku jejímu aktu svádění provětral obsah svýho žaludku a znečistil tak Václavské náměstí. Když o tom přemýšlím, radši se budu příště snažit zase jenom já, alespoň budu mít možnost výběru a ne, že se na mě přilepí kdejakej omyl přírody. (26.01.2010)

Perfektně jsem se pobavil u této sexy komedie, která je zcela prostá oplzlých vulgarismů, ačkoliv pochází z produkční dílny Adama Sandlera. Anna Faris hraje dokonalou, dobrosrdečnou a lehce " vymaštěnou barbie" blondýnu, pro kterou je dokonalý vzhled nejdůležitější věcí na světě, alespoň do chvíle, kdy shodou okolností po odchodu z vily Playboye se dostane na upadající dívčí kolej sdružující spolek Zeta, jehož sedm nevzhledných členek trpí nedostatkem sebevědomí a o svůj vzhled vůbec nepečují. A tak milou Shelley alias Annu Faris čeká, v rámci záchrany spolku, nemožný úkol. Musí z těchto ošklivek udělat neodolatelné krásky, sehnat povinně ještě dalších 23 dívek, aby kolej nezavřeli a vyřešit si i problémy s láskou. Faris zde téměř v každé scéně má na sobě nějaké sexy "hadry" a pozadu nezůstává ani sedmička ošklivek, z kterých se v polovině vyloupnou "hezule", jako třeba Emma Stone, Kat Dennings, Katharine McPhee nebo dcera Bruce Willise, Rumer Willis. Záporné role si střihli Monet Mazur a Sarah Wrigt a trochu rušivě zde působila účast Colina Hankse coby nového nápadníka. To už se tak prostě stane, že mně tahle komedie nevysvětlitelně sedla a po celou dobu jsem se nad její upřímnou naivitou protkanou parodickými prvky (slavná scéna s Marylin Monroe nebo Forrest Gump byly opravdu dobré) příjemně bavil, a i když moralizování typu že "vzhled není tak důležitý jako to, co máte uvnitř" se přece jen nevyhnula, tak jsem byl překvapen i tím, že sexy komedie neznamená vždy hrubozrnná komedie. 90% (04.07.2010)

Plakát k filmu vypadá hrozně debilně a vyvolává všechno, jen ne představu o dobrém filmu. Takže bych si nikdy nemyslela, že tohle řeknu, ale chvílemi jsem se u tohohle vážně bavila. Jasně, v podstatě jde o další komedii s “pravou blondýnkou“, tentokrát v růžovém oblečku playboyového zajíčka, která ke štěstí, rozumu a lásce přišla. Prostoduché, neoriginální a plné otřepaných frází. Ale aspoň ne trapné a vulgární. Navíc je fajn, že se tahle komedie nebere moc vážně a dává od začátku jasně najevo, že chce hlavně pobavit. A nemůžu zapomenout na neodolatelně roztomilou Annu Faris, jejíž odzbrojující komediální talent a smysl pro načasování dělají tenhle film koukatelným i v těch slabších momentech. (17.06.2012)

Docela pohodová komedie, která nevyniká přílišnou originalitou, ale na druhou stranu absolutně nenudí a docela pobaví. Já jsem divák, který rozhodně nepohrdne filmovými variacemi na téma studium na vysoké škole a studentské spolky, takže na komedii jsem koukl se zájmem a velice rád konstatuji, že jsem nebyl vůbec zklamán. Hlavní hrdinka byla tak hloupá a naivní, až byla docela dost vtipná, a když se ke konci filmu role otáčí a inteligentní holky ze spolku Zeta, které byly proměněny v krásky bez mozku učí hlavní hrdinku být inteligentní, tak jsem už jen zíral, co že to vlastně vidím před sebou. Těžko se dá do tohoto tématu a tohoto žánru přinést něco nového, a tak musím kladně hodnotit i jakékoliv pokusy o originalitu, které jsem zde rozhodně pozoroval. A že si zde zahrál zakladatel Playboye Hugh Hefner, to mě naprosto dorazilo. Ne, tahle komedie rozhodně není špatná a čas s ní velice příjemně uplynul, ovšem mé nadšení trochu zkazil ten závěr, který byl až příliš okatý. Stejně tak mi vadil i fakt, že jsem dokázal předvídat, co bude následovat, což nemám u filmů rád, když tohle umím odhadnout. Takže když se podívám na film jako celek, tak vidím jako ideální hodnocení tři hvězdy, které taky tomuto filmu nakonec uděluji. (24.05.2010)

Nevadí mi tyhle jednoduché komedie, i když vyloženě muj šálek čaje to fakt neni. House Bunny je ještě o něco víc jednodušší, ale zase to nahrazuje spoustou pěkných holek (a jak už to tak bývá, tak i z těch "ošklivek" se vyklubou sexy kočky). Při srovnání s nedávno viděnou Sydney White je ale o poznání horší - ať už díky hereckému obsazení, kdy tady snad nikdo k tý jednoduchý holce nepřilne, nebo naprostou absencí aspoň trošilinku inteligentního humoru. (28.02.2009)