Vzhůru do oblak

"Našel jsem toho špačka a sledoval ho až pod vaši verandu. Aspoň doufám, že šlo o špačka. Byl takovej chlupatej a měl dlouhý ocas." Je fajn, že sny se dají splnit i v důchodu, což rozhodně udělám, ale já jsem se u toho moc nebavil. Asi za to mohou mé děti, které úplně nezvládly to, že ta srandovní holka z úvodu ve zběsilém tempu zestárla a zemřela. Na to nebyly připravené a já jsem nebyl připravený na jejich reakci. Pak už to bylo přiměřeně zábavné, některé fóry se povedly, jiné nikoli, ale já považuju animáky primárně určené pro dětské diváky a ti kolem mě z toho rozhodně do oblak nevyletěli. Já tedy taky ne. Já si vyletím až v důchodu. (14.12.2018)

Na VZHŮRU DO OBLAK jsem si potvrdil, že by pixarovské filmy mohly obstát i před 70 lety v dobách klasického Hollywoodu, kde byl nejdůležitější příběh, postavy a především vyprávění (samozřejmě by se nejednalo o animované, nýbrž hrané snímky). Jedná se totiž o jeden z nejlepších filmů o dětství - stavu dětství, jaké to je být dítětem - od ČERVENÉHO BALÓNKU a o jeden z nejlepších filmů o stáří, osamělosti a smrti od PODIVUHODNÉHO PŘÍBĚHU BENJAMINA BUTTONA. Přestože předchozí může znít jako protimluv, ony dva pohledy - dětský a dospělácký/stařecký - se střetávají, přičemž na rozdíl od ostatních pixarovek jde především o trojrozměrné (nejenom animací a užitím 3D, ale i tím, jak jsou napsané) postavy, které popohání vyprávění o starých časech, které jsou pryč, a dětských idolech, které se při zpětném pohledu vyjeví jako špatný vzor a přichází ztráta iluzí, dopředu. Opětovně je zde zakódována "vzkazka" o vztahu mezi Disneym a Pixarem a nově také o staronové technologii 3D, která může být dobrým sluhou, ale zlým pánem (moc 3D efektů ve filmu není, protože nenabízí primárně atrakce, ale jakákoliv akce má narativní funkci). Není to nejdospělejší pixarovka, ale ani jejich jubilejní počin neomrzel, přestože staví na osvědčeném schématu, a milovníky dobrodružství a starých časů nezklame, protože takhle točil před lety Frank Capra či Merian C.Cooper a Ernest B.Schoedsack, na jejichž mistrovské kousky se upomíná. 9/10 (20.08.2009)

Jak si na stará kolena splnit dětský sen...Úvod je natolik dojemný, že člověk zamáčkne nahořklou slzu. Sledovat Vzhůru do oblak je jako číst povídky Oty Pavla. Chvíli je vám teskno a vzápětí se neubráníte smíchu. Když hrozí, že příběh sklouzne do prvoplánové taškařice, nastane mohutný obrat - buď se třesete obavami o hlavní hrdiny, nebo posloucháte dojemné vyprávění malého průzkumníka. Při prohlížení rodinné knihy-alba, jež měla zůstat nedokončena panem Fredricksenem, se do oka hrne další slza. Není poslední, ta se objeví v samém závěru. Prostě nádhera! A český dabing se mimořádně vydařil. (05.03.2011)

Pixar jede! Z posledních tří filmů je pro mne "Up" někde "in the middle". Ratatouille byl po všech stránkách vrcholem animovaného filmu vůbec. Zato WALL-E mne tvrdě zklamal. Vzhůru do oblak je příběhem starce, který si chtěl splnit svůj dětský sen. Přitom zažívá různá dobrodružství, při kterých pobaví nejen dětského diváka, ale i toho dospělého. Laskavý a nevtíravý humor je devizou, kterou postrádá film předchozí. Stejně tak závěr je pak přehlídkou akce, chtělo by se říci, obstarožní 3D animovaný James Bond. (07.07.2009)

Pixar a jejich sázky na jistotu. Lidský a poučný příběh, v podstatě dokonalá animace, roztomilé postavy, trocha pro malé, trocha pro velké děti a na závěr správná délka, aby to každému vyhovovalo. Na první pohled není Up ničím jiným, ale na druhý, jsou tu ukázky geniálního mistrovství Pixaru, překračující prostředí animáků. Nejde nezmínit "celý život jednoho páru" beze slov. Tohle je podle mě nejbrilantnějších cca 5 minut v historii animovaných filmů. Bez jediného slova je v po sobě jdoucích scénách řečeno vše, bez jediné chyby. Kdyby to takhle skončilo, dal bych 5* a šel si zabrečet. Neskončilo a tak jsem dostal "příležitost" okusit i jiného nápady. Bohužel jeden zásadní mi nesedl a to mluvící psy, bez urážky, ale tahle snaha zalíbit se malým dětem mi tam opravdu překážela a přišla nesmyslná. Krom toho poutavý "retro" styl (milovníci třeba Sky Captaina vědí, co myslím) se mi hrozně líbil a kdyby nebylo závěrečného (asi půl hodiny předem jasného) prozření hlavní postavy a pointa samotného příběhu, byl bych ještě spokojenější. Proto zůstává Up za branami nejvyššího hodnocení, přestože jde o univerzální film pro kohokoliv. S trochou humoru, kyselé reality lidského života, ale i barvičkami, zvířátky a klasickými klišé. (17.11.2009)