Kdopak by se vlka bál

Musím říct, že v dnešní době, mezi českými filmy, docela vzácnost...Alespoň jsem si spravil náladu po Four Christmases...Film na mně dýchal takovou tou českou náturou...Dokázal jsem se vcítit v některé postavy...Na nic si nehrál a hlavně zaujal svým příběhem...Nadarmo se neříká, že kvůli problémům dospělých, nejvíce trpí samotné děti... (12.12.2008)

Dobrodrůžo! Vlka jsem obdivoval, protože miloval jídlo jako já. Jenže tohle sexysticky slinatjící zvíře nikdo neměl rád. Marie Procházková však má rozum a vyspravila mu reputaci. Krom toho, že je film jedna velká fantazie, má i obrovský časový rozsah. Vrátil mě do doby, kdy jsem se pod vahou barevný aktovky protloukal dětstvím, bez vlka, bez odvahy. Jo, do tý doby, kdy byl krajíc chleba větší než má hlava. Dostal jsem chuť... odjet na výlet do lesů!.!.! (23.05.2010)

Z časů temnot české kinematografie vzešla legenda. O režisérce Procházkové... O příchodu kvality... O filmu s magickou silou... Kdopak by se vlka bál? Omlouvám se za ten Excaliburový úvod, ale když mě něco tak moc potěší, zaslouží si to malou královskou oslavu. Výborný film, reálné postavy, přirozené dialogy, velmi dobří herci, kteří ukazují, že když se nemusí prát se seriálovými plky, mají co ukázat. Trochu jsem se bál dětského obsazení, ale zbytečně. Jako bych se ocitl v éře filmů Věry Plívové - Šimkové. Děti působí opravdu jako děti, mají své chápání světa, které je sice naivní, ale ne hloupé a infantilní. Díky představitelům Terezky (Dorotka Dědková) a jejím kamarádům ze školky je snadné se jím nechat pohltit. Příběh je napsán citlivě a dokáže dojmout. Holčička, která si vykládá změny v chování dospělých jinak, než co skutečně znamenají, a nevidí, že se možná hroutí vztah maminky a tatínka. Pro konfrontaci dětské představivosti a krutého světa dospělých (Kuře melancholik, Faunův labyrint) mám zřejmě nějakou slabinu. Působivost snímku je umocněna technickou stránkou. Pro český film této éry je neobvyklé vyprávění obrazem, dialogy mimo záběr, dynamický střih, barevnost obrazu. možná by se nějaké chybky našly, ale proč, když se mi to tak líbilo. Jen tak dál a pak že není o čem točit. (06.12.2008)

Inteligentně napsané, obrazem trochu televizní, ale i tak se mi to moc líbilo. Kreslené vsuvky jsou ve filmu trochu navíc, buď tam nemuseli být vůbec, nebo se mohli víc propracovat. Film mi připomněl dva starší snímky Věry Plívové-Šimkové o "Veverce", v nichž je malá holčička taky konfrontována s realitou světa dospělých a pomocí své fantazie se v ní snaží neztratit. Příběh funguje asi spíš pro rodiče, ale nabízí i únikovou cestu pro děti - těm je předkládána více srozumintelná verze rozvodu - mimozemská invaze jejíž obětí se stala maminka - je totiž v poslední době nějaká divná. A ta malá holčička v hlavní roli vůbec nepůsobí trapně! Pro děti jeden z nej českých filmů za posledních pár let (z pohledu už trochu odrostlého dítěte). (12.07.2009)

Jedna malá rada na úvod, která může ušetřit případné zklamání. Pokud očekáváte v jedné z hlavních rolí Vlka a myslíte, že hlavní dějová linie se mu bude věnovat ve velkém, mohli byste vy, či Vaši případní potomci, být zklamáni. V tomto příběhu totiž překvapivě nejde v první řadě o vlka, ale hlavně o mimozemšťany:) Vlka zde samozřejmě uvidíte, ale mimozemské tématice, podobné té z Invaze zlodějů těl, se zde tvůrci věnují nejvíce. A to v nápaditém provedení dětské fantazie. Velmi sympatické herecké obsazení a přirozené výkony. Z dětí Dorotka Dědková jako Terezka a Matouš Kratina jako její věrný a nejlepší kamarád Šimon. Ze současné české filmové tvorby nejsympatičtější dětská dvojka, jakou jsem zatím viděla. Krásná Jitka Čvančarová, správný taťka Pavel Řezníček a můj oblíbený, divákům neznámý Martin Hofman (jemuž stále přeji hlavní roli v nějakém filmu:) Aneb jaké můžou mít manželské potíže dopad na dítě a kterak malá Terezka díky působení vlivů okolí (stačí, aby Šimon své kamarádce odhalil tajemství, které viděl ve filmu a ta začne mít podezření o skutečné existenci své maminky) a své představivosti začne nabývat dojmů, že "jsou mezi námi...":) Jedna malá rada na konec: Kdyby Vás dcerka či synek bodli vidličkou, když jim budete číst pohádku, nemějte obavy, to jen zkouší, jestli nejste z jiné planety:) (14.02.2012)