Eliška Likes it Wild
Režie:
Otakáro Maria SchmidtScénář:
Otakáro Maria SchmidtKamera:
Martin ŠtrbaHudba:
Varhan Orchestrovič BauerHrají:
Zuzana Stivínová, Bolek Polívka, Martin Dejdar, Veronika Žilková, Jiří Lábus, David Vávra, Kamila Asterová, Bohumil Klepl, Tatiana Dyková, Sandra Nováková (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Jsou filmy, ze kterých je každou minutu cítit léto, bezstarostnost a chuť si hrát. Přesně takovým je i snímek letošního režiséra a scenáristy Otakára Schmidta, jímž na sklonku 90. let vstoupil do světa hraného filmu. Zavádí nás do podniku požitkáře Marčéla, který funguje jako letní bar i varieté. On sám s manželkou vystupuje po večerech na jevišti, přes den pracuje jako plavčík a Eliška v místní požitkářské cukrárně. Zdá se, že jejich domov se stává středobodem celého předměstí, v němž se začínají dít věci balancující na hraně absurdity. Do ohnivých vztahových soubojů protagonistů vstupuje opojení z omamných hub i realita filmového natáčení, jehož se hlavní postavy náhle stávají účastníky. Barvitý film plný bezbřehé stylizace a vypravěčské svobody plně zapadá do nespoutané tvůrčí atmosféry sklonku 90. let, kterou stojí za to si připomenout. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (134)
Miluju tenhle film... Otakáro sice asi u něj žral mochomůrky, ale je to jen ku prospěchu věci. Po umělecké stránce dokonalý úlet. Kdyby to natočil Lynch nebo jiný respektovaný surrealista, vidím že by hodnocení vzrostlo o padesát procent nahoru. Hold česká závist a nepřejícnost. Všichni pseudokritici a odborníci, co jste hodnotili odpadem, mam pro vás takový vzkaz, který vůbec není emotivní ani afektovaný... Chípněte!!!!!!! :DDD Všichni, kdo jste hodnotili stejně jako já, naopak zvu Vás na pivo!!! ;))) (nebo na víno) BOMBAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAaa ()
Nespoutaný devadesátkový film plný imaginace, divného humoru a erotické jiskry. Dialogy byly evidentně improvizované (což hercům formátu Polívky, Stivínové či Dejdara jistě vyhovovalo), scénář se asi někde ztratil (a film vysvětluje jak), kamera a střih podléhají momentálním nápadům, jejichž smysl není úplně srozumitelný, ale výsledek diváka vykopne do nebezpečného prostoru mimo zažité a očekávané konvence filmové řeči. 100 minut je trochu moc na volně řazený proud nápadů, ale hravost a vizuální originalita snímku, stejně jako lehce halucinogenní letní atmosféra, barvy, zvuky a chuť starého koupaliště, to vše stojí za ocenění. Tisíckrát raději toto, než pořád dokola Muže v říji, Ženy v běhu a Báby v ledu!!! ()
Z důvodu rozporuplného hodnocení na tento film jsem se rozhodla si ho pustit. Pro svojí bizarnost opravdu není snadné ho zhodnotit, přesto se o to pokusím. Na 1. pohled by se mohlo zdát, že jde o něco šíleného, barevného a nesmyslného. Objektivně vzato, když nahlédneme pod povrch věcí, vidíme jak v růžovém oparu opojení život proklouzává mezi prsty do nicoty. Navoněné nic plné hádek, usmiřování, aférek, alkoholu, muchomůrek...opravdového nezbývá nic, snad jen dvě děti a pes, kteří to pozorují ze své perspektivy a mají střízlivý pohled. Atmosféra je záměrně nadsazená, není to žádný naturalismus. Zkaženost, vše sladké, ale bez obsahu a zábava, která nekončí a skutečný život čeká, aby nikdy nezačal. ()
Podivný český porevoluční film číslo xyzž. Začalo to restitučními komediemi, pokračovalo to takto a dneska těm filmům říkáme O život a Doblba! a poetika se pozvolna vytrácí a zaniká, až se z ní stává jen mlhavá vzpomínka. Kinetické, přebarvené, typické pro všechny směry humoru, které tehdy představoval Čtvrtníček, Lábus nebo Vávra. A to všechno naráz propojené hudebními výstupy Dana Nekonečnýho. ()
PRO MUŽE:Otakáro Mária Schmidt je excentrický pošuk a exot. Nebyl tedy jediný důvod domnívat se, že by v jakémkoliv aspektu mohl být jeho první celovečerák normální. A v tomto ohledu Otakáro vážně nezklamal. Vyzobal vše z historie české kinematografie, co bylo kdysi bláznivé a snad i avantgardní a konsternovalo diváckou obec. Jenže čas oponou trhnul a co dříve šokovalo, dnes nudí, co vypadalo novátorsky je zastaralé, co mělo šmrc je pruda. Přehnaná barvotiskovost kostýmů (Šakalí léta) švenky kamerou (Chytilová – Kalamita, Kopytem sem, kopytem tam), bizarní dialogy a situace (jako přes kopírák divadla Sklep, ale bez jejich poetiky a dikce), občasné makro záběry na detail – pokud možno pro nic za nic... škoda slov. Plagiátor a neumětel v jednom. Kdyby své citace aspoň pořádně oprásknul, mohl by být podezírán z holdu svým vzorům, bohužel Otakáro zůstal svým v tom nejhorším slova smyslu. Už ve Sklepě byly jeho výstupy skoro stejně šílené, jako blbé a vesměs nudné. Především naprosto zbytečné. Tak jako tento film. PRO ŽENY A *CITLIVÉ* MUŽE: Českých hereckých hvězd víc než na letní obloze a nemůžu, madame, říci, že by se nesnažily. Jen mám takový pocit, že se herci bavili výrazně víc na natáčení, než diváci při projekci. Pár dokonalých hlášek a jedna perfektně samicní ramlice to nespasí. A rozcapená Žilková už vůbec ne. Bohužel. HLÁŠKA:Já jsem zachraňoval lidi v době, kdy ty jsi říkala hovnu kokos// Pěstuje bonzaje a trošku přibonzovává.// Dal bych si doutníček, ale co když mám rakovinu? Tak si dejte rakvičku.//Otec: Běž si s kamarády měřit šuliny. Syn: My si máme aspoň co měřit, kdežto ty si ho můžeš jen zvážit. Otec: Jo ale zato mám dva, jeho a tebe.// Co je? Ále, včera jí vojel pes a dneska Marcello.//Jó mladý berušky na mě letěj, jak na sladkou bliznu. ()
Reklama