Eliška má ráda divočinu

Šílený počin plný českých známých herců. První půlku jsem pozorně sledoval a snažil se najít nějaký smysl toho všeho psychedelika. Když jsem ho nenašel, tak jsem si pomohlo zeleným listem, abych se alespoň trošku přiblížil pochopení téhle šílenosti. Bohužel to nepomohlo a konec filmu jsem kroutil hlavou co jsem to právě zkonzumoval. Dvě hvězdy za odvážné scény, slovník a právě za tu šílenost. (06.12.2015)

Nespoutaný devadesátkový film plný imaginace, divného humoru a erotické jiskry. Dialogy byly evidentně improvizované (což hercům formátu Polívky, Stivínové či Dejdara jistě vyhovovalo), scénář se asi někde ztratil (a film vysvětluje jak), kamera a střih podléhají momentálním nápadům, jejichž smysl není úplně srozumitelný, ale výsledek diváka vykopne do nebezpečného prostoru mimo zažité a očekávané konvence filmové řeči. 100 minut je trochu moc na volně řazený proud nápadů, ale hravost a vizuální originalita snímku, stejně jako lehce halucinogenní letní atmosféra, barvy, zvuky a chuť starého koupaliště, to vše stojí za ocenění. Tisíckrát raději toto, než pořád dokola Muže v říji, Ženy v běhu a Báby v ledu!!! (10.05.2021)

Některé české filmy chtějí jít proti diváckým očekáváním a zažitým stereotypům a zvolí jakousi bezbřehou stylovost. To je případ tohoto filmu. Jenže nějak se při té horlivosti pozapomnělo na vkusný příběh a tím taky na diváka. Panoptikum bizarních postav skýtá jistý potenciál, ale hodně diletantský přístup režiséra s nimi zametá do všech světových stran, ale ani jedna není ta správně optimální. Sotva se s jednou postavou trochu více seznámíme, už ji střídá jiná, navíc ani k jedné nelze pocítit divácké sympatie. Je v podstatě jedno, jaký charakter bude mít ta či ona postava, když s ní neprožije divák žádnou zajímavou chvilku. A nedá se napsat, že by se herci nesnažili. Dokonce Žilková je až moc dobrá, ale celý film je shozen do propasti, ze které je nemožné se vyhrabat. Nějaké lano je tady zbytečné házet, protože je důležité hlavně divácké hledisko, a takový film je raději lepší nechat zatuchnout na dně tvůrčí jámy, kam nestylotvorností spadl, ačkoliv jeho tvůrci chtěli být jiní a originální. Jenže neuměli to dobře podat. 20% (20.03.2013)

PRO MUŽE:Otakáro Mária Schmidt je excentrický pošuk a exot. Nebyl tedy jediný důvod domnívat se, že by v jakémkoliv aspektu mohl být jeho první celovečerák normální. A v tomto ohledu Otakáro vážně nezklamal. Vyzobal vše z historie české kinematografie, co bylo kdysi bláznivé a snad i avantgardní a konsternovalo diváckou obec. Jenže čas oponou trhnul a co dříve šokovalo, dnes nudí, co vypadalo novátorsky je zastaralé, co mělo šmrc je pruda. Přehnaná barvotiskovost kostýmů (Šakalí léta) švenky kamerou (Chytilová – Kalamita, Kopytem sem, kopytem tam), bizarní dialogy a situace (jako přes kopírák divadla Sklep, ale bez jejich poetiky a dikce), občasné makro záběry na detail – pokud možno pro nic za nic... škoda slov. Plagiátor a neumětel v jednom. Kdyby své citace aspoň pořádně oprásknul, mohl by být podezírán z holdu svým vzorům, bohužel Otakáro zůstal svým v tom nejhorším slova smyslu. Už ve Sklepě byly jeho výstupy skoro stejně šílené, jako blbé a vesměs nudné. Především naprosto zbytečné. Tak jako tento film.         PRO ŽENY A *CITLIVÉ* MUŽE: Českých hereckých hvězd víc než na letní obloze a nemůžu, madame, říci, že by se nesnažily. Jen mám takový pocit, že se herci bavili výrazně víc na natáčení, než diváci při projekci. Pár dokonalých hlášek a jedna perfektně samicní ramlice to nespasí. A rozcapená Žilková už vůbec ne. Bohužel.          HLÁŠKA:Já jsem zachraňoval lidi v době, kdy ty jsi říkala hovnu kokos// Pěstuje bonzaje a trošku přibonzovává.// Dal bych si doutníček, ale co když mám rakovinu? Tak si dejte rakvičku.//Otec: Běž si s kamarády měřit šuliny. Syn: My si máme aspoň co měřit, kdežto ty si ho můžeš jen zvážit. Otec: Jo ale zato mám dva, jeho a tebe.// Co je? Ále, včera jí vojel pes a dneska Marcello.//Jó mladý berušky na mě letěj, jak na sladkou bliznu. (20.02.2013)

Jako většina tady film hodnotím podle jiných měřítek, dávám čtyři hvězdy s tím, abych zvýšil jeho prestiž. O hvězdy ale vůbec tentokrát nejde, Schmidt natočil neotřelý film, který postupem času a tím co se dnes točí, musím mít pořád ve větší a větší oblibě. Má ve všech směrech prvenství v tom pozitivním smyslu. Těším se, až někdo smysluplně naváže na tento stylotvorný experiment. (30.04.2008)