Hladová hra

Včera som si pozrel film s názvom "Hladová noc". Bol to dosť dobrý vamp horror. Dal som mu tri hviezdičky. Dnes som siahol po titule, ktorý debilní tuzemskí distribútori nazvali "Hladová noc". Pôsobilo to na mňa ako podivný hybrid filmov "Saw" a "Kocka". Komorný, sadistický, psycho horrorový kanibalský thriller. Nijak zvlášť ma to nezaujalo, takže dávam dve hviezdy. No a zdá sa, že týmito dvoma snímkami som svoj hlad po hladových horroroch na dosť dlhú dobu uhasil. ** (25.07.2017)

Mezi Kostkou a SAW. Tematicky tedy nic zcela nového, akorát místo pastí čeká na pochytané a uvězněné ponorková nemoc. A také fakt, že budou muset přežít 30 dní bez jídla jen s vodou. Leda, že by někoho ze skupiny umlátili a snědli. Nejde tedy o motiv kanibalismu, jak ho známe z filmu Přežít (1993), jelikož tam se konzumovalo maso zemřelých. Celkově mi film zcela špatný nepřišel, i když bych ho o půl hodiny zkrátil. Úsporné gore, kdy převládají scény mimo přímý záběr, až tak nevadilo. Klišé s blondýnou bylo ovšem zbytečné, byť závěr, jakkoliv nevěrohodný, mi vyhovoval. Místy slušná atmosféra. (13.04.2018)

Tohle považovat za horor je hřích. Film mě celkem zabavil, líbila se mi psychika lidí a příběh člověka co to všechno připravil. Jen prostě nevím proč. Na konci ji prostě nechal jít a já nevím proč. Proč chtěl aby ti lidi jedli lidské maso? Film byl zmatený a pocit strachu nikde. Přesto se nejedná o nejhorší kousek. (13.04.2014)

"Hlad je prý nejlepší kuchař... průměrný scénář si uvař." Recept: vezmi čtyři barely vody a přidej vepřové z pěti kusů (z morálních sviní, ale ne úplných a jen nakousnuto, proč?). Lehce pocákej kečupem, oblož šedým dekorativním polystyrénem, zakoupeným v Hornbachu ve slevě, typ skála, a nechej svinské trouby pomalu dusit v troubě, deset metrů pod zemí. Kuchyňský budíček minutku nastav na 30 dní. Pak ještě chvíli dus a občas zkontroluj pohledem do šmírovací kamery, jestli už jde maso od kosti. Lze podávat jako nudnou odpolední svačinku nebo jako pouhý předkrm před hlavním chodem - Mladými křehkými Uruguayci s ledovým salátem. Btw, na to, že neměli nudou do čeho píchnout (píchání proběhlo, ale později, neb cesta k srdci vede žaludkem), páč měli tři prdele času, zpočátku dokonce pět prdelí, tam VŮBEC NIC neřešili, natož traumata, kvůli nimž si je úchylný Babica do svého pořadu vybral. Ani ohledně útěku si moc nevyskakovali, jedna urvaná žárovka a prodlabaná zeď do nikam, žádné vršení pyramidy ze získaných kostí, cihel a hlíny, kterou by si mohli nakopat z podlahy (!), žádné stavění barelů a lidí na sebe, vyrábění horolezeckých skob z plechových hrnků a pod. MacGyver by byl z díry venku do večeře, naši čulibrci jen seděli na bobku, trpěli na pohodu a jen ukázněně čekali na smrt a na to, co za ně vymyslí scenáristi. Což nebylo nic moc. (21.07.2020)

Je sice pravda, že trvalo celkem dlouho, než se začalo pořádně něco dít, ale když za to všichni zúčastnění vzali, stálo to za to. A vůbec nevadilo, že ten koncept několika lidí zavřených někde někým je ohraný až běda, protože Hunger je solidně natočenou záležitostí, která jde sice leckdy na hranu absurdity, ale ta základní otázka je o to intenzivnější a stejně tak se mi líbila záporákova motivace, která se zdála být docela rozumná. Tempu by sice slušela alepoň o 15-20 minut kratší stopáž, ale co už. Pro mě příjemné překvapení. 75% (02.01.2018)