2012

Mám rád katastrofické filmy. Film mě často dokáže uspokojit čistě útokem na první signální tím, že mi nabídne strhující záběry, kde něco vybuchuje nebo se něco bortí. Při letmém pohledu na to, o čem vypráví film 2012, jsem byl v očekávání skvělé podívané. Přestože se v tomto novém počinu Rolanda Emmericha mnoho velkolepě destruktivních scén objevuje, jsem spíš z výsledku zklamán. Kromě úžasných výbuchů potřebuji také hrdiny, o které se mohu bát, příběh nebo aspoň nástih příběhu, který mě strhne a není za hranicí parodie. Tento film hranice parodie překračuje většinu své hrací doby. Abych byl dobře pochopen: nehledám ve filmech podobného ražení nutně logiku, pravděpodobnost a nevadí mi jestli se dozvím, že nevídané katastrofy vyvolalo cosi jako zmutovaná neutrina. Problém je v tom, že kdykoli nějaká postava otevře pusu, je to jako z filmu bratří Zuckerů z osmdesátých let. Říct, že se tu lidé chovají nesmyslně, je ještě hodně slabé. Většině postav jsem vlastně přál, aby umřely co nejrychleji a já už je nemusel poslouchat. Všechny ty různé nablblé loučící telefonáty mi už lezly krkem. A akční scény - jsem opravdu velkolepé (za to ty dvě hvězdy), ale - jednak jich není tolik, film je příliš dlouhý a většinu doby tak právě různí nezajímaví lidé plácají kraviny a jednak jejich přemrštěnost je tak velká že je to dost na škodu. Kdyby Emmerich trochu ubral plyn, ještě by mě to mohlo strhbnout, ale takto... Jeden příklad: mám velmi rád destrukční scénu v Dnu nezávislosti, jak vybuchují mrakodrapy, auta létají kolem, letadlo odletí na poslední chvíli a pak je tam pes, který na poslední chvíli skočí do bezpečí - ten psí závěr této scény ve mně vyvolal úsměv a bral jsem to snad za vědomé pobavení od režiséra. Teď o tom pochybuju. Scéna několikanásobně utíkající rodiny Johna Cusacka (auto, letadýlko, další auto, letadlo) je jako ta přemrštěná scéna se psem z nezávislého dne natažená na dvacet minut. A když už jsou meze, kdy se člověk o hrdiny bojí a kdy se už směje stupidnosti toho, co se před ním odehrává, překročeny po třicáté, člověk už to nemůže brát vážně ani trochu, čímž ztratí celé ty úžasně vypadající scény na zajímavosti. A závěr je moc dlouhý, bez napětí, když už jsme předtím viděli velkolepé scény bortících se kontinentů, tak poslední půlhodina je vlastně nicotná záležitost uvnitř zaplavovaných chodeb. Podobně do ztracena třeba vycházel i Den poté, úžasné efekty ze začátku (tornáda, vlny, zamrzlý vrtulník), aby byl pak závěr zcela o ničem - o putovaní zasněženou plání. A hudba Haralda Klosera je zcela průměrná, škoda, že už dávno Emmerich nedělá s Davidem Arnoldem. (26.01.2010)

"Engine ... start !" Ano, ano. Emmerich je machr, co se týče destrukce měst i celého světa. Ostatně to víme velmi dobře, je-likož tenhle pán neumí točit asi nic jiného a v tomhle se nádherné vyžíva. Efekty jsou tady hezký! Zábavný komentář: Heraldika (fakt jsem se zasmál ;-) (14.11.2009)

Nathalie to so svojim "catastromedy" vystihla uplne presne. Film o katastrofe, ktory presne podla predpokladov z hladiska logiky deja, ako i modelovych postaviciek je sam katastrofou. Sablona jednorozmernych postaviciek ako i celkoveho rozvrstvenia filmu daneho zanru je naplnena do poslednej kolonky, cim film straca akekolvek napatie a u divaka hranicu nuly atakuje zaujem o postavy. Ovsem, dej obsahuje takmer pravidelne roztrusene "far beyond over the top" momenty, ktore su natolko absurdne, az su k smiechu (a je mi fuk, ci to Emmerich myslel vazne, alebo ide o umyslene vtipkovanie - funguje to tak aj tak). Smutne je to, ze na filme zalozenom na efektoch ma efekty vobec nebrali (nie su zle, len su "remeselne" bezpohlavne), prave naopak, vzdy som cakal na dalsiu hlasku/nelogickost. Ale aj napriek tomu dufam, ze na dalsi katastroficky film uz Emmerich nebude mat chut a ani peniaze, pretoze ID4 sa uz opakovat nebude. (06.11.2009)

Emmerichu, Emmerichu výbuchy, destrukce a to pořádně velké ti jdou, to vím, ale ten příběh je už horší. Sedět v kině a nemít mozek, dal bych aspoň ty čtyři hvězdy. Bohužel, nebo-li bohu dík já ten mozek v hlavě mám, proto mě v tomto filmu štvalo strašně moc věcí. Ty úniky o fous v každé scéně s výbuchem nebo obrovskou destrukcí by nezvládl ani Chuck Norris…a ty vtipné vložky e-e… (ten „fucker“ od blondýnky byl už totálně mimo). Super role byla ovšem pro Woodyho, jeho herecký projev byl opět skvělý. -6/10* (11.12.2009)

Řada diváků, dojatých z dojetí nad vlastní „chytrostí“, pomocí níž odhalila „blbost“ katastrofáku 2012, očividně přehlédla hlubokou ironii a dvojznačnost Emmerichova scénáře. Sotva tu jde o pohromu biblických rozměrů, která se na naši planetu přižene v roce 2012. Ta slouží jen jako zástěrka k daleko pronikavější věštbě, vepsané do závěrečné proměny v uspořádání světadílů: „Tomuto bude těžké uvěřit, ale Himaláje již nejsou střechou světa. Teď jsou to Dračí hory v KwaZulu. Celý africký kontinent se zvedl o více než kilometr a není zaplaven.“ Jinak řečeno, Afrika vystřídá v pozici ekonomického leadera Čínu (která v této pozici momentálně střídá Ameriku). Žezlo Číny, jejíž vzestup provází konec západního světa a zrod nového globálního řádu, převezme podle prognóz mezinárodních zpravodajských expertů (George Friedman, Andrew Krepinevich) na konci 21. století po sjednocení různých ekonomických bloků a vytvoření velkého jednotného trhu Afrika. Afrika je známa jako kontinent s obrovským intelektuálním i ekonomickým potenciálem. Jakmile se najde reformační síla, která stabilizuje tavící kotel kultur a jazyků, politiky a ekonomiky, Afrika se zbaví role utlačovaného kontinentu, kterou hrála po valnou část své historie, a převezme roli vedoucího hráče. (19.02.2010)