Náš vůdce

To, co začalo jako nevinný experiment s těmi nejlepšími úmysly (kterými je cesta do pekla dlážděna, jak praví jedno přísloví) se zvrhlo do nevídaných rozměrů. Die Welle je opravdu výjimečný film, který nám ukazuje, jak snadno lze lidi (pozor, tohle není jen o Němcích, i když z historického hlediska byla právě tato země nejvhodnější volba) zmanipulovat a strhnout. Jistě, mohl bych vyčítat (jinak chytrému a dokonalému) scénáři, že zde jsou jen černobílé postavy (ty budeš ten zlý, ty ten nerozhodný) a že konec musí každý divák očekávat, ale stejně vás tahle Vlna (schválně ignoruju ten debilní distributorský název) smete. Je neskutečné, jak to Dennis Gansel (mimochodem, režisér filmu Holky to chtěj taky!) dokázal bravurně zrežírovat (líbila se mi např. myšlenka viny davu - i když máte sebe silnějšího "vůdce", tak vše záleží na davu a nadšení pro danou věc). Jak už jsem napsal - tahle Vlna vás opravdu smete. 100 %. P. S. Kdyby Jürgen Vogel a Jennifer Ulrich "utekli" do Hollywoodu, tak bych se vůbec nezlobil, oba byli skvělí. (20.03.2011)

Opět moc zajímavý snímek, navíc z německé kinematografie. Perfektní ukázka toho, do jaké míry jsme zmanipulovatelní a jak málo k tomu někdy stačí. Tady šlo Rainerovi o experiment, ale netušil a asi ani nedomyslel možné důsledky, které ve finále byly katastrofální. Stačí být dobrým manipulátorem, který umí velmi dobře jednat s lidmi, získat jejich sympatie, být dobrým řečníkem, hrát na city, navíc být svým způsobem charismatický a tak pomalu, ale jistě získává převahu nad ostatními. To všechno bylo skvěle ve Vlně vidět. A taky i fakt, jak je obtížné pro jednotlivce nejít s davem. Pro mně silný zážitek a ta postupná gradace událostí i když kvůli stopáži značně zrychlená, byla výborná. (12.01.2013)

Překvapivě hodně působivý film o tom, jak se zvrtnul jeden školní projekt. Téma je načrtnuto více než dobře, postavy jsou dobře napsané a výborně zahrané a hlavně výborně natočené. Celou dobu to má hodně rychlé tempo, takže vás to chytne a nepustí. Konec je navíc docela znepokující. Docela zajímavé, jak se dokázal režisér příšerné komedie Holky to chtěj taky vypracovat. (06.02.2009)

"Jak vyrobit Molotovovův koktejl spadá do výuky chemie." Na žádné z mnoha škol, které jsem poctil svou návštěvou, jsem nepatřil k nejpozornějším žákům. Zaznamenal jsem však přitom skutečnost, že nejlepší učitelé jsou ti s nejmenším počtem akademických titulů a šťavnatá výuka Rainera Wengera to jenom potvrdila. Při jeho zpracování projektu Autokracie jsem jen fascinovaně sledoval, jak se za pár dní změnily lidské povahy a založená VLNA se rychle začala vlnit podobným směrem jako za dob, kdy bylo Německo nade všecko. Na mne to tedy hodně zapůsobilo a přitom se mi líbil vyvážený poměr smutek/humor i řád/anarchie. A nejlepší byl sympatický führer, který vůbec netušil, jak dokáže rozpohybovat stádo. Trošku to sice bolelo, ale stálo to za to. (14.04.2016)

Je to paradoxní. Film, který se snaží dokázat, že "mainstreamový fašizmus" není mrtvý, na to jde tak nešikovně, až by se dalo říct, že spíš dokazuje opak. Spojení reálného prostředí s tak extrémně zjednodušeným a zrychleným chováním postav tvoří strašný guláš. Možná docela funkční coby jeden film na jeden večer, ale myšlenkově je to naprosto tupé. (25.09.2012)