Milk

Nejedná se o předem promyšlený biopic s tahem na oscarovou branku (přestože nálepka "na základě skutečné události", kontroverzní téma a herecké obsazení by tomu nasvědčovalo) a Sean Penn nechce dalšího Oscara, protože MILK záměrně vytváří pnutí mezi uměleckým filmem portrétujícím osobnost a dobu, její rozpoložení, aniž by se vynášely jakékoliv závěry, a chladně akademickým středně-proudým filmem stavícím na okázalých hereckých výkonech a vystižení doby prostřednictvím vhodných stylistických prostředků (dlouhé statické záběry, split-screen apod.). Proto je cokoliv vyššího záměrně zlehčováno (TOSCA), proto jsou vkládány archivní záběry, které jsou nerozeznatelné od zrekonstruovaných a nově natočených, proto je nám příběh vyprávěn - jako v ZABIJ NIXONA - Pennem/postavou, kterou Penn ztvárňuje._____ I uchopení postav homosexuálů hraničí s karikaturou a pennovské plné položení do role je zde glosováno. (Penn nezískal Oscara za JMENUJI SE SAM, protože byl "fully-retarded", za MILK - obávám se - ho také nezíská, přestože jeho "fully-queer" je uvědomělý a vytváří se analogie mezi prvním homosexuálním funkcionářem bojujícím za práva gayů a lesbiček a Seanem Pennem, jehož filmy jsou o svobodě.)_____ Typicky gusvansantovský rukopis, projevující se na tematu homosexuality a nechronologickém vyprávění, tak neslouží k vymezování se vůči mainstreamu, s kterým měl co dočinění (DOBRÝ WILL HUNTING, PSYCHO, OSUDOVÉ SETKÁNÍ), aby poté začal experimentovat s formou a trpěnlivostí diváka (GERRY, SLON, POSLEDNÍ DNY, PARANOID PARK), protože v MILK se oba přístupy střetávají a především z toho pramení divácké potěšení. MILK je nejlepším filmem o homosexualitě (a zároveň filmem o filmech o homosexualitě, o jedné době - 70. letech a dvou amerických produkčních systémech - středně-proudém a nezávislém) a nejlepším filmem Guse van Santa. Je to hrozně chytré, ale osloví to málo koho. P.S. Označit film za "akademický" a Pennův výkon za "(vy)chtěně oscarový" není necitlivé vůči homosexuálům, ale vůči filmům o nich (srovnej MILK a PHILADELPHIA). 10/10 (17.12.2008)

Úvodná časť o zásadnej zmene životného štýlu pôvodne vzorného zamestnanca finančnej korporácie, úzkostlivo strážiaceho pred kolegami a známymi tajomstvo svojej sexuálnej orientácie, na odvaleného vlasatého hipisáckeho lokálneho gay maloobchodníka a zároveň gay aktivistu bol skvelý. Následné volebné súboje v znamení návratu hipíka späť do systému (zmena imidžu aj účesu prinášajú len klasické hollywoodske prehral-prehral-prehral-vyhral. Dobre zrežírované, dobovo vierohodne pôsobiace zobrazenie atmosféry sanfranciských aktivistických zhromaždení v 70. rokoch 20. storočia. Dôležitým príspevkom je i ukázanie mediálneho pokrytia všeobecných amerických spoločenských aj politických nálad vo vzťahu k homosexuálom. A herecký výkon Seana Penna je vskutku obdivuhodný. Takže napriek istej strednoprúdovosti spracovania, existujú plusové záchytné body posúvajúce hodnotenie nahor. Nemalou mierou tomu prispelo celkové vyznenie filmu, zastávajúce sa práv nielen sexuálnych menšín, ale aj ostatných, mediálno-politickým hlavným prúdom na okraj odsúvaných a právne utlačovaných spoločenských minorít - invalidov, žien, dôchodcov, ľudí odlišných rás. (30.03.2021)

Gus Van Sant a jeho oblíbené téma. Seznam herců je oslňující, ale nějaké úznání si zaslouží akorát Franco, protože ostatní přehrávají tak, až to není hezké. Na to jak je to ožehavé a pro film vděčné téma, mi tady chyběly silnější scény, které by podpořily ty velká slova, která Milk co chvíli vykřikuje do davu. Nudný film bez špetky originálnosti, který se snaží vzbudit pocit, že v něm jde o víc, než jen o pár duchaplných myšlenek, které se mi tam podařilo objevit. (21.12.2008)

Oba úhly pohledu jsou možné: 1) Velice dobrý životopisný film, který je ubit a postupně odrazuje silným a přesvědčeným politickým aktivismem, jenž sám sebe bere jako úplně samozřejmý. 2) Film, který díky skvělým hereckým výkonům a sympatické, dokonale hladké režii, polidšťuje jinak protivné politické aktivisty. ________ Netradičně proti svému zavedenému typu obsazený Sean Penn přesně vystihl postavu homosexuála a jeho herecké pojetí je o půl zdviženého malíčku před hranicí, kdy by už z toho byla parodie. (01.02.2009)

Po zvláštním Paranoid parku natočil Gus Van Sant drama dle skutečné události. Hlavní postavou je Harvey Milk, gay, který se v sedmdesátých letech postaral o to, aby v USA byli i ostatní gayové bráni jako lidé a ne téměř jako zločinci. To bych tady ale nerozebíral - je to podle pravdy, je to silné téma a Van Sant by to musel hodně posrat, aby z toho neudělal trhák. Krom výborných vedlejších herců (James Franco, Emile Hirsch či Diego Luna) měl však navíc ještě jeden trumf ze všech největší - a tím byl Sean Penn. Ten postavu Harveyho Milka vyzdvihl na piedestal, který ani Akademie nemohla ocenit jinak, než Oscarem.. a podle mě zaslouženě (promiň Mickey). (05.08.2009)