Zakletý v čase

"Už to mám!!!", vykřikla nadšeně neúspěšná autorka argentinských telenovel a baculatou rukou smetla z opěradla křesla jednu ze svých šestnácti patologicky obézních koček. "Hlavní hrdina bude cestovat v čase! Do prdele s logikou, hlavně tam musí být láska!. Tak tohle bude trhák. Henry bude cestovat a cestovat a cestovat a cestovat, protože je mutant a Clare bude smutná a hodně plakat! Láska, která přesahuje hranice času! To je taková krása!!! ", rozvíjela nadšeně svoji myšlenku k "dokonalosti", zatímco se kolébala k počítači. Tlustým prstem nasměrovala myš k souboru "Rozervaná srdce", otevřela jej, ve dvouřádkovém seznamu postav přejmenovala Marii-Luisu a Rodrigua na anglické ekvivalenty, které ji v tu chvíli zněly nejromantičtěji, protože připomínaly některý z románů pannen Bronteových a začala freneticky ťukat do klávesnice. "Ježiš, to je tak smutný! ", prohlásila tklivě po dvou hodinách nejkýčovitějšího textu, jaký v životě napsala, setřela slzu stékající po tvarohovém obličeji a mohutně se vysmrkala do rukávu růžového županu s pelikány, ze kterého ji až nestydatě lezl její enormní pupík. ***** Z takového blábolu prostě musí být každá zasraná hospodyňka, RAPIDUS a SOCHOKING totálně perplex, že si přes slzy ani nevšimnou, jaká to byla hnusná, povrchní a nudná peachovina. (21.09.2010)

Time Traveler's Wife v mnoha ohledech připomíná předposlední díl ságy o mladém čaroději. Z knihy bylo vytaženo to nejlepší, hlavní hrdinové jsou velcí sympaťáci, hudební stránka ke konceptu snímku skvěle padne a žánrově netypické zakončení vezme dech. Je to všechno sice jedno velké romantické klišé, ale zpracováno tak mistrovsky, že vzdorovat nemá smysl. Navíc tak fantasticky fungující dvojice, jako jsou Eric Bana a Rachel McAdams, se nevidí každý den. Bez rozmýšlení čisté čtyři hvězdy, neboť tenhle film (a jeho hudební doprovod) vám zůstane v hlavě a srdci ještě hodně dlouho po odchodu z kina. (22.11.2009)

Předem upozorňuju, že knihu jsem nečetl. Ale film se mi líbil. Přes počáteční nedůvěru, kdy na mě prvních 20 minut působilo hodně zvláštně, se nakonec vyplatilo film nevypínat a počkat si pěkně až do konce. Pokud bych měl srovnávat, tak mi to nejvíc připomnělo Osudový dotek (tomu jsem dal 4 *). Jenže když se na to zpětně dívám, tak Zakletý v čase se mi líbil mnohem více. A taky aby ne, když Rachel téměř nesleze z plátna a je tak… jak je stupňování "nádherná"? Meganádherná? Ultranádherná? To nejde, prostě je skvělá, je krásná a já jdu dál, k Ericovi, který mi vždy ve filmech přišel takový nijaký, ale tady se našel. Co se snažím říct, je to, že tento film není dokonalý. Je jen dost příjemný a i má jediná výtka, že se neřeší příčina (proč vlastně cestuje, co se mu stalo, že cestuje časem?) ale důsledek (jak se vypořádává s cestováním v čase nejen on) byla tak nějak vyřešena. Takže suma sumárum mi vychází hodně pěkná romantika, kterou si určitě někdy rád zopakuju. (02.06.2010)

Jsem zmlsaný Banou v Kpomicích, kde předvedl fakt parádní show, možná proto jsem cítil takovou pachut topornosti (nejen) v jeho herectví. Od McAdams nečekám nic jiného než úsměv a její ostré rysy v tváři, o něčem jako "hraní" nemůže být ani řeč. To, že jsem celé cestování nechápal není úplně důležitý, nebylo by to poprvé, ale mám pocit, že se v tom ztrácejí samotní tvůrci, protože tolik nelogických pýčovin je proti přírodě. (05.01.2010)

Do poslední chvíle jsem netušil, jestli se chci dívat právě na tenhle film a jestli bych raději neměl dát přednost něčemu jinému, přece jen výběr byl velmi bohatý. Nakonec jsem v sobotu večer zapnul HBO a byl jsem hodně zvědavý, co mě vlastně čeká. Že veškeré mé obavy byly liché se ukázalo téměř vzápětí, od začátku se jednalo o film, který mi maximálně sedl a který mě takovým nějakým zvláštním způsobem dokázal vtáhnout do děje, aniž bych v něm tápal. Vydržel jsem celý příběh s napětím sledovat až do konce a klidně se bez mučení přiznám, že na konci mě film dokázal i rozbrečet. Tohle byl zkrátka úžasný romantický příběh dvou lidí, jejichž láska nebyla vždy snadná a jejichž životní osudy byly tak trochu komplikované, ale kteří se i navzdory genetické anomálii, která způsobovala hlavnímu hrdinovi četné potíže, měli rádi a dokázali to vše zlé a špatné překonat a o to více si pak užívali to dobré. Ano, přiznávám, jsem nenapravitelný romantik a když vidím zajímavou, kvalitní a dobře natočenou romantickou podívanou, tak jde všechna přísnost stranou. Tenhle film si ode mne nezaslouží nic jiného než vynikajících pět hvězd, které mu tímto uděluji. (22.08.2011)