Mamka & taťka

Pokud si někdo z bližního svého udělá lampičku, pak nemá všech pět pohromadě. Na rovinu je třeba říci, že se jedná o pěknou čuňárnu, a já si nejsem zcela jist, zda mělo jít o sociální sondu do soukromí zvrácené rodiny, či o exhibici úchylných tvůrců snímku. Poněkud mě v úvodu zaskočilo, že na produkci se podílela BBC... Pravda je, že horrorová je tak poslední čtvrtina, jinak jde s nadsázkou o drama postav, z nichž není ani jedna zcela normální ( a ta, co možná je, nebude dlouho). Absolutní beznaděj hlavní hrdinky se změní na poslední chvíli, kdy začne zoufalý boj o život. Jako výpověď o společnosti snímek příliš nepůsobí, snad i proto se neobjevila oblíbená věta: podle skutečné události... Herecké výkony obstojné, přínos filmu diskutabilní. (25.09.2012)

Ufff! Takovouhle rodinku aby člověk pohledal. Tatík je správně odporný zvrhlík, mamka vyloženě zlá mrcha, dcera neskutečná svině a ten synek je jedním slovem divnej. Takže když se tahle famílie rozhodne někoho adoptovat, nemůže to s ním skončit dobře. Totální psychoteror, mlácení, propichování, zotročování. Herci typologicky naprosto dokonalí. 85% (08.01.2014)

Mum & Dad ve všech ohledech připomíná řadové exploatační filmy ze zlaté éry žánru, tedy 70. let minulého století. Tyto snímky se vyznačovaly lákavou premisou, která sama o sobě do kina nalákala diváky, a lehkým komentářem k dobově aktuálním sociálním či politickým fenoménům (zde polští gastarbeiteři v Anglii). Nicméně samotné zpracování filmů tyto dva potencionálně nosné prvky důkladně nerozvádělo, laciné pojetí speciálních efektů na místo působivosti občas dosazovalo pobavení a okaté pokusy o symbolismus zase snímky často podkopávaly kvůli nepatřičnému a strojenému zumělečťování. Za použití stejných prostředků sice vznikla fenomenální a dodnes výmluvná díla, ale právě i ohromné množství průměrných (tedy nikoli špatných) snímků, které z anotace, reflexe či analýzy znějí mnohem šťavnatější a nosnější, než opravdu jsou. To je bohužel i případ Mum & Dad. (01.04.2009)

Mum & Dad bych přirovnal k filmu The Loved Ones. A tenhle typ filmů o šílenejch rodinkách já prostě můžu. Mum & Dad určitě nezklamal, ale u mě vítězí The Loved Ones. Pravdou je že jsem od Mum & Dad čekal více krve a brutality, ale ve finále mi to ani nechybělo, protože tu bylo spoustu psychickýho teroru. Jediný co mi kazilo celkovej dojem a důvodem toho proč nemůžu dát plnej počet hvězd je výběr herců do role matinky a fotříka. Tady mohl být výběr lepší. Jinak spokojenost. (20.01.2017)

Mamka a taťka jsou filmem hlavně psychologickým. A právě to je mi na něm sympatické - místo vyžívání v nekonečném, brutálním fyzickém mučení se tenhle film zabývá hlavně psychickým terorem pod taktovkou ujeté Mámy a ještě ujetějšího Táty + zbytku téhle pošahané rodinky. Jako ano, nějaké gore se samozřejmě najde, ale rozhodně ho není tolik, jak by se mohlo na první pohled (nebo z některých komentářů tady) zdát. Dům, ve kterém se tohle všechno odehrává, působí správně špinavě, celé to má silnou atmosféru, napínavé je to též, hlavní hrdince se dá fandit a když tohle všechno funguje, tak to jako horor nemůže dopadnout špatně. Bohužel mi některé věci připadaly nedomyšlené - Po těch zmizelých lidech policie pátrá nebo ne? Evidentně jich nebylo málo, a jelikož tahle rodinka žije poblíž letiště, vážně u nich nikdy policie nebyla? - rád bych věděl něco víc o minulosti Mamky a Ťaťky, jelikož o jejich rodičích tam není ani žádný náznak a možná to celé mohlo být i o něco silnější v atmosféře, ale jinak to podle mě bylo podařené. SPOILER A jsem rád i za happy end a za to, že se ten kluk dostal taky ven - byť ten už musí být tak traumatizovaný, že se do normálního života nevrátí. KONEC SPOILERU. Má to i několik dost dobrých scén, z nichž bych uvedl hlavně tu (mezi těmi, co viděli, možná i kultovní), ve které je ta nejzvrhlejší vánoční oslava, jaká kdy jen mohla být. Slabé 4* (15.04.2020)