Muž ve stínu

To hodnocení tady je nějaké divné! Protože Muž ve stínu je suveréně nejlepším politickým mysteriózním thrillerem posledních let (těžko srovnávat s Prokletým ostrovem, který je přecejen trošku jiný). Krásně je poznat že již knižní předloha musela být vynikající. Ewan McGregor skvěle padnoucí, totéž by se dalo ovšem říci o všech hercích. Líbi se mi že divák je pomalu veden k závěrečnému rozhodnutí, které překvapivé rozhodně bylo. Polanski je prostě umělec a mě mrzí že jsem si na jeho Ghost Writera nenašel čas dříve. V dohledné době budu muset učinit projekci číslo 2. 90% (24.11.2010)

Po Polanského zatčení ve Švýcarsku se pochopitelně objevila řada článků o jeho osobě a jeho tvorbě a mezi publicisty se tehdy často objevoval názor, že zásadní Polanského filmy spadají do 1. poloviny jeho režijního působení a kvalit svých raných filmů dnes ani zdaleka nedosahuje. Mám pocit, že je to přesně naopak. I když Polanského tvorba je hodně vyvážená, pokud bych měl mluvit o slabších kouscích, jmenoval bych např. slavný Ples upírů, který mi dneska připadá už zoufale omšelý, a naopak jeho pozdní snímky mě dokážou nadchnout mnohem víc než známá klasika. Muže ve stínu považuju za špičkový politický thriller, který v mých očích poráží dokonce i takovou klasiku, jako jsou Tři dny Kondora, a rozdílem dvou tříd válcuje např. Pohled společnosti Parallax. Je to precizní práce, která vrátila zvuk klasickým postupům budování napětí, s jakými přišel např. Hitchcock. Mimochodem, Polanského dílo mi přijde mnohem hitchcockovější než kterýkoli z filmů starého mistra, protože ten narozdíl od Polanského měl dost velké výkyvy v kvalitě své produkce a má na svém kontě desítky průměrných filmů. Navíc na Hitchcockově díle přece jen ve většině případů zahlodal zub času. Polanski nejen výborně vytváří atmosféru, ale může se opřít taky o výborný scénář, který je ve své jednoduchosti nepředvídatelný a dlouho vodí diváka za nos. A do třetice, herecký koncert Ewana McGregora, Pierce Brosnana nebo Olivie Williams dotváří pocit špičkové podívané. Muž ve stínu nestojí na honičkách, soubojích nebo hightech udělátkách, jeho kvality spočívají na precizních dialozích - takový střet McGregora s Tomem Wilkinsonem se spoustou jinotajů a skrytých hrozeb považuju za lahůdku - na souhře hudby, kamery, vhodně zvoleného tempa a scénáře. Je jen škoda, že nové filmy to mají mnohem složitější než stará klasika, které na jednu stranu pomáhá nostalgie, na druhou stranu nemusí zdaleka tak čelit kritice a hodnocení diváků, kteří mají k tomuhle žánru daleko. Celkový dojem: 95 %. (26.02.2012)

Roman Polanski z pochopitelných důvodů nemá rád Spojené státy americké, pročež ten antiamerický podtext je z jeho nového snímku dosti cítit. Asi není úplnou náhodou, že jeden z hrdinů (konkrétně britský ex-premiér je v polárně obrácené situaci, jako sám hvězdný pan režisér, je souzen v nepřítomnosti a celý svůj život prožije mimo místa, která jsou jeho domovem...) Každopádně režisér Polanski mezitím vypracoval svůj režijní rukopis téměř k dokonalosti - Muž ve stínu je brilantním politickým thrillerem bez jediného slabšího momentu a jediné řemeslné chybičky. Polanski tu variuje své oblíbené propriety (tajemní jezdci na silných silničních motocyklech jak z Deváté brány, kosmopolitní cizinci, vykořenění ze svého prostředí jako v Hořkém měsíci, paranoiu jako třeba v 48 hodinách v Paříži, počasí odrážející pochmurnou náladu snímku atd. atd.) Skutečně mistrná adaptace knihy s temným a mrazivým politickým podtextem, vybravší si to nejlepší z éry amerických politických dramat 70. let, odkazující ovšem ještě dál, někam k Hitchcockovým thrillerům a mistrnému dávkování napětí, počínaje hudbou, přes konspirační teorie či klasické automobilové sledovačky bez akčních scén a karambolů až k výrazné a překvapivé pointě. Doslova balzámem je v dnešní době akčních stroboskopických biografů pozvolna vyprávěný příběh, v němž čas plyne spolu s divákovými postřehy a myšlenkami. Roman Polanski nenatočil přelomový film, ale dovedl své řemeslo k dokonalosti, celková mozaika střípků skládajících příběh utvořila rámec a na diváka dýchla ta dokonale budovaná atmosféra...co chtít více? (24.07.2010)

Roman Polanski už má za sebou rozhodně lepší kousky, ale i tak jde o skvělý thriller. Velké plus za atmosféru celého filmu a za to, že po celou dobu si film udržuje pozornost diváka a nechává ho v napětí. Výkon Ewana McGregora se mi líbil a taky musím pochválit hudbu Alexandrea Desplata, která se k celé atmosféře filmu moc hodila. Bohužel finálová pointa mě vůbec nedostala a u podobných filmů je pro mě strašně důležité, aby mě závěr nějakým způsobem odzbrojil, tady se to nestalo a po skončení jsem si jen řekla, jako dobře se na to koukalo, film se zajímavým tématem, ale nic víc. Trochu slabší 4*. (28.07.2011)

Asi bych řekla, že je to divný film. Působil divně, zanechával divné pocity, děly se v něm divné věci... Z kina jsem odcházela spokojená (A po nějakých třech letech reflexe dodávám, že jenom proto, že to není tak strašné jako ostatní filmy, jaké jsem měla v té době možnost popatřit.). Ne úplně všechno bylo stoprocentní, ale bylo to všechno dost sladěné na to, aby se mi dostalo příjemného zážitku. Hlavně se mi líbil vymazlený obraz a hudba. Nicméně by se také slušelo poplácat ještě herce po ramenou. (18.08.2010)