Neřízená střela

Film jednorázového použitia s totálne suchým anglickým humorom, milou Emily Blunt a komickým Billom Nighym. Wild Target nesie v sebe náboj francúzskych filmov zo 70 až 80tych rokov a kľudne by si v ňom mohol zahrať aj Louise de Funés, keby bol ešte medzi nami. Viac tvorivej invencie by rozhodne neuškodilo. (21.11.2010)

Ľahký britský humor, celkom dobrý scenár, zaujímavé obsadenie. Celkovo príjemné oddychové pozeranie :) Čo sa soundtracku týka, tak s voľbou hudby som bol tiež spokojný. Jediné čo môžem filmu vyčítať je, že mohli vystrihnúť pár scén, miestami to bolo trochu nudné, chýbalo mi tam viac akcie, teda viac boja ako naháňania. Ale inak fakt vydarené (16.12.2010)

Každé slušné řemeslo, nota bene s rodinnou tradicí, potřebuje pokračovatele. To je jasný. A tak se dává dokupy těžko představitelné trio, kamennoksichtý Nighy (jak se to hernajs čte???), čerstvě vyvoraná myš Grint a půvabně drzá Emily, kterou chránit může vydat na docela příjemnou filmovou jednohubu. Weasley tu byl navíc, ale Freeman byl absolutně vražedně parádní! Ehm, Emily, vážím asi 80 kg :-) (27.04.2014)

„Tony... pojď se podívat, co se stane, když si nevyčistíš zbraň.“ První půlhodina je parádní (především snahou sejmout zlodějku, korunovanou znuděnou partií šachů), hodně dynamická a smál jsem se snad pořád. Pak tempo lehce zvolní, co do humoru se ubere, ovšem stále je to slušná zábava. Navíc se film každou minutou (od nástupu do auta) stále víc profiluje do bláznivé krimi komedie s pro ni tak typickou velkou nadsázkou (a navíc prky parodie). Pokud divák tento fakt neakceptuje, zřejmě se nebude tolik bavit a chápat, proč se postavy chovají tak střeleně. A když už je řeč o postavách, film velkou vahou stojí právě na nich, resp. jejich představitelích. Králem je samozřejmě zabiják Bill Nighy, který je s noblesou a charismatem (kterého má na rozdávání) k popukání téměř vždy, kdy se objeví na scéně. Dále je tu výborná vedlejší role jeho kolegy-konkurenta Martina Freemana s nádherně křečovitým, vyběleným úsměvem, vypatlaným parťákem a nedoceněným egem. Menší rolička matky v podání Eileen Atkins, dbající na synovu pověst (s 1 milým odkazem na Psycho) je taktéž vypointovaná (takřka co věta, to hláška). Emily Blunt tomu zas dodává provokativnost a kontrast k hlavnímu hrdinovi, Grint toho ani moc předvést nemohl (nemyslím si, že by jiný mladý herec zaválel nějak víc). Samozřejmě ne všechno vyzní vtipně, někdy se i přes tu nadsázku objeví slabší, křečovitá místa (scéna se zahradou zaváněla čistým přehráváním, ta v koupelně zas nepěkně skřípala, i když se ji nakonec podařilo zahrát do autu). Nechybí ani (zbytečné) vážnější momenty či romantická linka, která působila trochu zvláštně (taková akupunktura krásně shazovala obvyklá žánrová klišé, nicméně mi přišlo, že se tvůrci dlouho nemohli rozhodnout, zda vztah ústřední dvojice vyprofilují jako „dcera-otec“ či „milenci“, chvílemi jakoby se tyto protipóly střídaly). Celkově to však vidím na slušné 4*. „Kdo to namaloval?“ – „Rembrandt.“ – „Kdo?“ – „Rembrandt.“ – „Dej mi jeho adresu, hned!“ – „Je mrtvý.“ – „Mrtvý? Kdy se to stalo?“ – „Před 300 lety.“ (09.07.2015)

Bill Nighy je úžasne zábavný, bezpochyby sa jedná o jednu z najlepšie stvárnených postáv nájomného vraha. Treba doplniť, že sa jedná o akčnú komédiu, takže stvárnenie postavy Victora Maynarda bolo o to náročnejšie. Našťastie Nighy pochopil svoju postavu dokonale, nezosmiešňoval ju, ani neparodoval. K úspechu sa nemalou mierou zaslúžili i ostatní protagonisti, takže vzniklo svieže dielko, pri ktorom sa dobre baví. (09.10.2010)