Poslední vládce větru

Ale ne, zfilmování jak se říká kultovního animáku přece nemůže fungovat tak, že nutíte herce napodobovat komiku kresleného filmu do posledního detailu, kopírovat celé scény, kvůli kterým je ovšem nutné sestříhat děj na desetinu, aby to časově vyšlo... To, co fungovalo ve stylizovaném seriálu na jedničku (mám ho v oblíbených vysoko), Shyalaman nepochopil. To jest, silné postavy, které doslova hýbají světem. Místo toho se soustředil na smrtelně vážně pojatý vizuální projekt, který zničil vtip, poetiku, spád, mystiku a tak vůbec. Chjo. Předloha je natolik neotřelá a domyšlená, že kdo ji nezná, toho tato zmrzačenina jistě může i tak oslovit. Ale já to nedávám... (31.12.2014)

POSLEDNÍ VLÁDCE VĚTRU je sice nejslabším Shyamalanovým filmem od ŠESTÉHO SMYSLU, ale to ještě neznamená, že se jedná o špatný letní film, přestože nesplňuje požadavky letního blockbusteru, či dokonce o jeden z nejhorších počinů posledních let, když je jeho nepřijetí u angloamerického a evropského publika dáno neznalostí či neochotou přistoupit na odlišné vnímání (pasivní rezistence) a pojetí světa (buddhismus) a úlohy i motivace postav v něm (karma). Hlavní problém bych viděl především ve snaze vměstnat celou první sezóna seriálu (tj. dvacet 20minutových dílů) do jednoho celovečerního filmu (tj. 103 minut včetně závěrečných titulků), přičemž se pro vyprávění - uzpůsobeného pohledu hlavní hrdinky - zachovává to zcela nezbytné. Ačkoliv je koncepce trilogie zachována, opomíjí se, že v kapitole první šlo v americkém anime především o představení a prokreslení postav, obeznámení se zákonitostmi fikčního světa a opuštění pohádkového rámce vstříc žánru fantasy s nastíněním komplexnějších (geo)politicko-ekonomických vazeb a propletených vztahů. Film na výše zmíněné rezignuje ve prospěch podřízenosti základním myšlenkám buddhismu včetně gándhíovského protikolonizačního přístupu pasivní rezistence, a tak si na mainstreamový letní blockbuster dovolí inscenovat scény atrakcí jako baletní představení, ve kterém jde o ladnost pohybu a nikoliv fyzický dopad, flashbacky a montážní sekvence redukující ohromné množství časoprostorých vazeb na naprosté minimum jsou do vyprávění vloženy ne z důvodu vypravěčské nemohoucnosti a neschopnosti prokreslit postavy, ale k podpoření jednoho z významů. Vzhledem příslušnosti k určité kategorii (letní blockbuster podle oblíbeného seriálu) a zacílenosti na konkrétní diváckou skupinu (prepubertální mládež ve věku Aanga) jde o chvályhodný přístup, který si odsudek zaslouží leda za to, že celek vyzní jako poněkud tezovitá buddhistická protikolonizační agitka a Shyamalan jako auteur upozadil svůj rukopis (vypravěčská sofistikovanost spolu se žánrovou nevyzpytatelností a stylistickou nekonvenčností včetně významotvorného barevného ladění v pojednání o upínání se k iluzím na úkor skutečnosti) ve prospěch požadavků studia. (13.09.2010)

V rámci Shyamalanovej tvorby sklamanie, adaptovať viacdielne anime bola úlohou, kvôli nesprávnemu uchopeniu príliš nezvládol. Last airbender okrem slabších dialógov prekvapivo dopláca na uponáhľanosť a povrchnosť, prameniace zo neschopnosti vypustiť menej podstatné línie a zapracovať viac na samotných charakteroch. To u majstra psychológie, čo ukázal v nejednom filme, mrzí najviac. Filmová verzia seriálu je tak vďaka rade scén hlavne prehliadkou nevyužitého potenciálu, pričom viac si ju možno užije niekto, kto o existencii predlohy ani netušil. Radšej ako v naznačené pokračovanie dúfam v Shyamalanov návrat ku koreňom, ktorý mu určite bude sedieť viac. Názory o jednom z najhorších filmov za posledné roky sú každopádne prehnané, pre bežného diváka ide o neškodné fantasy, ktoré si túto nálepku vyslúžilo len kvôli upadajúcemu menu režiséra. Z mojej strany ostáva len konštatovanie, že ide o jeho najhorší počin, ktorý zachraňuje od horšieho hodnotenia hlavne presný casting, tučný rozpočet, prejavujúci sa na každom kroku a neopakovateľná atmosféra vynikajúca hlavne v akčnejšom závere. Ale to je málo. Roztrasených 50% (06.09.2010)

„Nezabíjajte ho. Aj tak by sa zasa narodil.“ Ako sa dá vyvraždiť národ nad-bojovníkov, keď jeden obyčajný chlapec za niekoľko sekúnd vybúcha bojovú nepriateľskú loď? Môže byť niečo horšie, ako malý holohlavý chlapec v žltom pyžame, s rukami za chrbtom skákajúci po stenách, pričom mu do chrbta hádže ohnivé gule milionár z chatrče? Tieto – a podobné, napr. „Prečo si ubližuješ, Tron?“ – otázky, som si kládol pri pozeraní filmu, ktorému som sa asi rok vyhýbal. Nakoniec som si povedal, že by som to mohol skúsiť. Film mal hrozné kritiky, ale to tiež OSADA a DÁMA VO VODE, no mne sa páčili. POSLEDNÝ VLÁDCA VETRA (bože to je názov) je však naozaj zlý. Smiešne akčné scény (v ktorých sa kope nohou tak osemnásť centimetrov nad zem, vyplazuje sa jazyk a vytriešťajú oči), mizerné herecké výkony (ťažko povedať, či je strašnejší plešatý chlapček alebo Dev Patel, ale skôr Dev, ten chlapček ešte nevedel, čo činí), smiešne dialógy, nelogické kraviny. Chvíľku som si hovoril, že to nie je úplne zlé, má to zopár dobrých nápadov (chlpaté obrovské lietajúce zviera), výprava je dobrá a „univerzum“ nie je až také hlúpe, ako sa zdá. Lenže pri smrtiacej takmer dvojhodinovej minutáži vynikne zúfalosť toho celého, od postáv, ktorým sa nedá držať palce cez predvídateľný príbeh po zúfalý pokus urobiť z toho prvé dejstvo potenciálnej série. Dávam 20%, pretože mám z tohto filmu rozpačité až zlé pocity, ľutujem, že som ho videl a dúfam, že ho už druhýkrát vidieť nebudem musieť. (24.02.2011)

Ouha.. Shyamalan nikdy nebyl mým šálkem kávy, troufám si tvrdit, že jeho první mysteriózní kousky, které vyvolaly enormní zájem o jeho osobu, kritici i diváci lehce přehodnotili, ale to teď nechejme stranou. Tenhle nemalý průšvih bez pořádné výpravy a se slušnou hudbou Jamese Newtona Howarda je nápaditý, atmosférický nebo napínavý asi jako cesta přeplněnou šalinou do přeplněného obchodu pro rohlíky. Divím se, že do dalšího projektu jdou se Shyamalanem otec a syn Smithové. Zas je ale dobré, že si odpustil napsat scénář. (24.12.2012)