Ježíš je normální!

A do...pr...de...le... tohle myslí vážně? Upřímně jsem trošku v šoku, já si naivně myslel, že postávající, do mikrofonu křičící podivíni, vykřikující Halelujah atd. jsou jen "za mořem" a světe div se, u nás je to v podstatě stejné?! Evoluce je podle nich blbost, hehe, ale jak je vidět, tak i samotná církev prošla vývojem. Za pár let budou nosit kazatelé barevné nátělníky s čísly basketbalových hráču a mše bude začínat větou: " Dj, spin that shit." Hrozný dokument (obsahem i zpracováním). (30.10.2009)

Nehodnotím víru, jak někteří mylně činí hlavně u dokumentů s náboženskou tématikou, ale dokument jako takový. A ten mi přišel jako nedotažené domácí cvičení. S rebelskými sklony, které autorka měla tak možná před natáčením, ale ve filmu se projevily tak max. kouřením s kamarádkou na balkónku a výběrem tématu, které je ták (ne)vděčné. Myslím, že svoji vlastní zkušenost mohla autorka využít o něco líp a nejenom pro záminku třídního srazu. Snad příště. (20.03.2009)

Jesus Camp light, haleluja. Přestože tento film neobsahuje tak silné scény jako Jesus Camp, haleluja, tak tím, že se odehrává v ČR a SR, získává na, haleluja, působivosti. Je až děsivé si uvědomit, haleluja, že k tomu vymývání mozků malých dětí, haleluja, a nejen dětí, nedochází jen někde na druhém konci, haleluja, světa, ale přímo za našimi zády. Tereza Nvotová je talentovaná holka, haleluja, a kdyby šlo o její absolventský film, dal bych jí z fleku jedničku, haleluja, nicméně na plnohodnotný film pro kina je to trochu málo. Haleluja. Ale určitě bych ho nechal promítat ve školách, haleluja, pokud možno s vysvětlujícím komentářem, aby jej nějaká tupější děcka nepochopila špatně. Haleluja! Haleluja!! Ježíš je borec!!! Haleluja!!!! (16.11.2009)

OH MY GOD, a to já myslel, že takový šílenosti fungují jen v USA. Těch malých dětí je mi líto. Už takhle od malička čelit diktatuře v podání ženské, která za každým slovem řekne Haleluja, protože vlastně nemá co říct. Zakáže jim hrát si s kostičkama, dojít si na záchod, protože Ježíš si taky nemohl odskočit. Hustí do nich takové kecy jako, že Ježíš je největší borec borců. Ty děcka až vyrostou, tak budou totálně mimo. Ježíš jako hrdina pro děti, něco jako superman. To se na mě nezlobte, ale tihle hlásači víry by zasloužili pozavírat do věznic s nejvyšší ostrahou. Místo, aby hlásali třeba nějaké morální zásady a hodnoty např. jak se chovat k druhým lidem, že každý člověk má v životě nějaké povinnosti, které musí dodržovat. Ale tihle s prominutím kreténi, kteří v našich luzích a hájích vykřikují hesla jako Bůh je skvělý - haleluja - bůh vás miluje - haleluja, ti naši společnost ničí. Můžete si všimnout, jak si ty malý děcka chtějí hrát a né poslouchat ty kraviny. Nejsmutnější je to, co se pak stalo tomu klukovi. kdy se mu pod tím tlakem zjevují různé halucinace apod. To je už docela síla! ... Naopak se mi líbila ta holčička. Ta to vystihla nejlépe, když jim ta kravka vysvětlovala, že byl Bůh (vousatý) a byla nějaká holka a oni se spolu spojili v jednoho člověka. Ta holčička na to odvětí: ´´A pak ta holčička měla fousy.´´ To je racionální uvažování malého dítěte. Nejvíc to nandala tomu učiteli ta sympatická mladá Slovenka, která na plnou hubu řekla, že si z toho mládí pamatuje jen to, že Beatles jsou satanisti. Čímž mu dala smeč a já jí tleskám. Smutnější je však to, že z té skupinky mladých lidí (vysokoškoláků nebo už pracantů) se jen 2 dívají na tu minulost s trochou odporu. Je to tato hezká slečna a ten mladý kluk Zoro, který studuje psychologii. Názor Terky Nvotové na její dětství v křesťanské škole tam bohužel nezazněl, ale leccos si můžeme z dokumentu domyslet. 50% (05.02.2011)

Jako religionista jsem ocenil záběry z echt charismatického evangelikálního prostředí a snahu režisérky o nezaujatost. Jako milovník češtiny jsem málem vyletěl z kůže nad frázemi typu "Ježíš tě totálně miluje", "Ježíš je absolutní borec" nebo "Musíme chytit ducha Bible" (Wow! Misionáří hnutí Víry zjevně z USA nejen přinesli "evangelium prosperity", ale nechali si též odborně zamerikanizovat mateřštinu). Jako křesťan jsem byl - už leta jsem - na rozpacích z teologie podobných hurá křesťanských skupin, které prokládají "radostnou zvěst" o bohatství a zdraví rytmickou pop music a v nichž se hysterie, případně ztráta sebeovládání považuje za projev Ducha svatého. A jako divák jsem trochu litoval, že byl film tak zmatený, neměl směr a jen neškodně klouzal po povrchu. (25.07.2009)