Taras Bulba

Patetická a vysokopatriotická historická dráma s početnou a naturálnou akciou. Aj keď námet vychádza z Gogoľovho pera, nedá sa nevidieť to quantum pátosu o matičke Rusi a akémusi ospravedlnovaniu krvilačnosti siláckych Kozákov. "Na koho pôjdeme? Na Turkov či Tatárov?" Im je to v podstate fuk a keď sa naskytne možnosť prelievať krv proti Poliakom, nezaháľajú ani sekundu. Kto normálny by takýmto krvilačným a barbarským agresorom držal pästíky? Na druhej strane remeselné spracovanie je na vysokej úrovni, vojnové a akčné scény v exteriéri sú nadštandartné. Taktiež musím pochváliť špeciálne efekty, ktoré síce nie sú extra pompézne, skôr menej nápadné - chválim, že tvorcovia odhadli svoje sily a zvolili to, čo zvolili. Historická vieryhodnosť pokrivkáva - na 16. storočie minimum strelných zbraní a absencia delostrelectva - chápem aj keď nesúhlasím, tvorocia sa radšej chceli vyžívať v šermiarkych súbojoch. Trochu som ľutoval dáberov - tie kecy o matičke Rusi boli asi na šabľu. (03.04.2016)

Velmi slušně udělaný film, nastiňující poměry v 16. století v Rusku. Kozácké hnutí vznikalo živelně a rekrutovalo se ze zchudlých šlechticů , zběhů, nevolníků a dalších desperátů tehdejších časů. Mělo jen jednu potřebu- boj. Proti komukoli. Ačkoli jsou zde kozáci heroizovaní, ve skutečnosti byli velmi nebezpeční a zvládat je měl problémy i sám car. Příběh sám není nijak složitý, je ale docela dobře zdramatizovaný a výprava je na úrovni. Zajímavé je si zvyknout na to, že nikde nevlají americké vlajky a umírá se za Rusko. To ze současné kinmatografie už tolik neznáme. Takže ne hollywoodská klišé , ale "mosfilmská"... (12.02.2010)

Histoirické nepřesnosti tu bohužel jsou, ale ty jsou snad v každém hollywoodském hsitorickém velkofilmu a to v daleko větším měřítku. Pravda je i to, že těch vlasteneckých výkřiků při umírání bylo až moc, navíc když ukrajinští kozáci zase tak velicí rusofilové rozhodně nikdy nebyli. Jinak se, ale film předlohy docela drží a Bogdan Stupka to je pro každého režiséra historických snímků opravdový dar z nebes. Ten chlap se pro tyhle role opravdu narodil (viz Ohněm a mečem) a v tomhle snímku ve svých 69 letech naprosto exceluje. Navíc bych ocenil i to, že se dá i v dnešní době takovýhle film natočit bez zbytečných serepetiček jako jsou dnes již nepostradatelné digitriky či hyperakční kamera. Místo nich si zde naopak užijete velmi slušnou výpravu, parádní exteriéry (mohutné hrady i dřevěná hradiště), věrohodné bratry kozáky, husarskou jízdu i krásu okouzlující Magdaleny Mielcarz a to vše rozhodně stojí za zhlédnutí. (20.11.2011)

Ak sa na tento film pozriem čisto z historických prameňov a budem ho hodnotiť podľa toho je to absolútne zavádzajúci a propagadisticky urobený snímok, ktorý nevykresľuje skutočnú podstatu Kozákov....a potom sa natíska otázka, či to vlastne nebola fraška....Jediné, čo sa autorom podarilo zobraziť je nebojácnosť Záporožštích Kozákov a ich ochota položiť aj život za veci ktorým verili a taktiež skutočnosť že kozáci boli elitnými bojovníkmi armády. (21.02.2010)

Rusáci ve svých dějinách nemají mnoho skutečných osobností. Je jich velice málo - např. Petr Veliký. Proto se upínají prakticky ke komukoliv. V tomto filmu chtěli ukázat mocnou Matičku Rus - kozácké bojovníky, kteří její slávu ukazovali po širém okolí. Přitom to byla (dle mého soudu) jen banda zbojníků, kteří pod alibistickou ideologií pravoslavné víry podnikali loupeživé výboje. Možná zezačátku mohli být jejich úmysly počestné a ryzí. Ale z naší vlastní historie máme podobný příklad - Husity. Potom už je to jen boj fanatiků, kteří nemají s vírou v Boha nic společného. A když se jak prasata zryjou "pod obraz boží" a díky tomu přijdou v boji o půlku mužů, vymlouvají se, že chlastat přece není hřích. Podle mě byli kozáci barbaři, kteří hanebně pod jejich vymyšlenou záštitou Krista si vytvářeli vlastní světonázorná pravidla. A velká chyby soudobých Rusů, pokud si budou z historie brát takové příklady. Jenže co chceme po Rusácích, kteří v historii vynikali jen v rozloze své země. Vždy to byli chudáci a hlupáci. Co se týče filmu: Pan režisér neuměl do filmu implementovat heroičnost, davové scény byli diskutabilní, akční byli jako přes kopírák, dabing byl především v bojové vřavě tragikomický. Naopak celkem slušné mučení na závěr. Film měl být především o Bulbovi, ale byl o každém jiném. Romantické scény byly velice zdlouhavé (a vlastně celý film tak nějak hnusně natahován). A co se týče syna Bulby, který mimo jiné vypadal jak polský Jacek - tak ta epizoda s chlebem a princeznou - tak to byla kapitola sama pro sebe. (31.03.2010)

Nie som jediný, ktorý túto novú ruskú verziu porovnáva s tou americko-juhoslovanskou, ktorá bola nakrútená takmer pred polstoročím. Novšia (ruská) verzia sa končí až smrťou (upálením) Tarasa Buľbu, na rozdiel od hollywoodskej, ktorá sa nepochopiteľne končí už smrťou Buľbovho syna Andreja. Americký Buľba opisuje aj štúdium Buľbových synov Andreja a Ostapa na poľskej univerzite v ukrajinskom Kyjeve, ruský Buľba začína až ich príchodom zo štúdií v Kyjeve domov. O tom, že študovali v Kyjeve, sa dozvedáme len z flashbackov. Ruská verzia je samozrejme krvavejšia, ale súvisí to zrejme s rokom vzniku, v roku 1962, keď bola nakrútená americká verzia, neboli ešte samozrejmosťou krvavé detaily a naturalizmus pri zobrazovaní násilia, aj keď našli sa aj výnimky (napr. Kubrickov Spartacus). Bitky a verejná poprava sú vo filme zobrazené pomerne naturalisticky. Zrejme aj ruskí filmári sú stále presvedčení o výnimočnosti Ruska, takže záporožskí Kozáci sú vo filme zobrazení ako ruskí nacionalisti, ortodoxní kresťania a antisemiti, ktorí bojujú za slobodu proti svojim utlačovateľom Poliakom (poľskej šľachte) a hlavne za pravoslávnu matičku Rus. To, že sa dej filmu odohráva na Ukrajine je pre ruských filmárov vedľajšie, zrejme ju stále považujú za súčasť Ruska. Záporožskí kozáci vystupujú aj v poľskom filme Ohňom a mečom, kde sú spojencami krymských Tatárov v boji proti Poliakom. (08.02.2011)

Taras byl velký geroj a není náhoda, že si jeho příběh vybral ke spracování i Gogol. Bohužel Bortko silně nestíhá a Bulba tak dopadl dost bídně. Herci se sice snaží (Magdalena celým tělem:-), ale špatnost scénáře nezakryjí. Soundrack se skládá ze tří neustále se opakujících se melodií, jež mají pochybnou úroveň. Šermířské souboje ujdou, ale davové scény jsou opravdové peklo a nedivil bych se, kdyby si z nich bral Jakubisko inspiraci pro Bathory (ano tak špatné jsou). Nejhorší je, že to co měla být óda na statečnost Kozáků, oslava boje za svobodu apod. se změnilo v totální ruskou pravoslavnou agitku, jež se vypravěč snaží balit do lyrického hávu, ale to by ten háv musel být tlustý jak Maxim Turbulenc dohromady, aby alespoň něco zakryl. Prostě je to velkolepá bída a smutný konec jednoho slavného kozáka. Taras Bulba je Kozák, jenž nenávidí Poláky a proto se vydává se svými syny do tažení proti nim, žel láska, válka a zrada rozdělí rodinu i samotné Kozáky a Taras na konci skončí sám, jen se svou fajfkou... 30% (01.06.2010)

Nové ruské spracovanie svetoznámej novely Nikolaja Gogola. Slušne spracované, milovníci historických filmov a bojových scén si určite prídu na svoje. V porovnaní s americkým spracovaním z roku 1962 je film oveľa temnejší a zahŕňa dlhšie časové obdobie. Končí tragicky upálením Tarasa Bulbu Poliakmi. (30.04.2009)

Příjemné pojednání o ruské duši se v druhé polovině smutně deformuje na politickou agitku. I přesto je film působivý, gendrové a rasové nevyvážený, má solidní zápletku a příběh. Celkové mi mnohem bližší než americké pokusy o středověk...boje jsou totiž vskutku středověké (chvilku se mi dokonce zdálo, že je to bitva u Helmova Žlebu z pozice druhé strany). (22.10.2011)

Pohádka se spoustou patosu, ale já se velmi dobře bavil. Obrázky jsou to hezké a tohle kozácké téma prostě žeru. (26.11.2011)

Náčelník kozáků na šest – Ano, správně ataman. Zatím poslední zpracování Gogolova románu Boj za svobodu a za vlast! Teatrální komunistická agitka s drobnými historickými nepřesnostmi páchnoucí nacionalismem a patosem na kilometry daleko oslavující bohabojnost a hrdinskou odvahu krvelačné bandy barbarů (kterými Kozáci dle mnoha pramenů skutečně byli)................Kurňa, stejnak jsem jim to sežral i navijákem – nechť tedy zkvétá matička Rus. (30.11.2010)

Patos,gerojstvo,hovadstvo-kozáctví,jak si ho představuju!Ovšem když Bulba syn strčí do batohu tři chleby a vyrazí podzemní chodbou do hradu,který pomáhá obléhat a tam,okouzlena skývou,za potlesku otce vévody ,ho očekává nažhavená ztepilá police,kterouž to okamžitě takto zprzní...snižuje mé hodnocení.Etc,etc. (02.01.2011)

Najnovsie spracovanie povesti o Tarasovi Bulbovi si dali na chrbat Rusi. Tento film ma potesil a aj sa mi o nieco viac pacil, ako ten starsi z roku 1962, kde si zahral Yul Brynn v ulohe Tarasa Bulbu. V tomto filme sa viac sustredili na samotneho Tarasa Bulbu, ako v tom starsom filme, kde sa to asi viac tocilo okolo jeho syna. V tomto filme sa aj viac objavilo hromadnych bitiek medzi kozakmi a poliakmi. Dokonca sa aj kamerami sustredili na detailne zaseky mecmi do tiel okorenene krvou co mam rad na filmoch a nie len zaseky do tiel bez najmensieho naznaku krvi na meci. Aj nejaka hlava, alebo ruka bola odtata, co ma este viac potesilo:) Pekna podivana bola na ten hrad obsadeny Poliakmi, kde kozaci na neho utocili. Bolo sa na co pozerat, ale mohli to aj troska lepsie urobit, ako aj cely film. Nieco tomu chybalo a to konkretne lepsie natocene suboje, ktore mi obcas pripadali aj troska natocene mimo kameru. Normalne mali Poliaci s tymi postarsimi dochodcami kozakmi problemy. Oni bez problemov sekali do Poliakov, akoby to bol pre nich len trening. Dost zabavne boli aj tie predslovy pri umierani kozakov. Na moj vkus boli zbytocne zdlhave a nechce sa mi verit, ze by clovek pri smrtelnych krcoch z blizko prichadzajucej smrti este mal silu sa vykecavat sam pre seba:) Moc ma ani nebralo to ospevovanie, aky su hrdi, ze su Rusi a docela dost casto, co mi dost prekazalo v sledovani tohoto historickeho filmu. Velkymi drsnakmi boli aj kozaci, ktorych mucili pri konci filmu na verejnom priestranstve. Jeden z nich, mimochodom to bol Tarasov syn, povedal, ze ani nevyda hlasok pri muceni. Ja som pozorne pocuval, ale uz pri druhom udere aj troska vykrikol. Ale potom to uz vydrzal, co ho aj obdivujem, ze to vydrzal aj ked ho povesili na obrovsky hak. Ako som uz pisal, film je lepsi pre mna oproti jeho starsiemu bracekovi a aj viac disponuje brutalitou, ktora ma u mna zelenu v takychto historickych filmoch. (03.01.2012)

Silným, místy naturalistickým filmem je nový Taras Bulba. Je to příběh o silné víře, oddanosti ale i zaslepenosti, především však poklona Kozákům jak má být. (16.02.2010)

rozporuplne pocity...hodne agitacni a historicky nepresne, presto neda se rict nezajimave...hodne emotivni a naturalisticka scena z popravy me dostala, az behal mraz po zadech... 2,5* (21.02.2010)

Bohužel se ukázalo, že se jedná o zbytečně natahovanou kozáckou záležitost. Bohužel ani bitvy nic moc, celkově to na podobné filmy z minulosti jako je třeba Ohněm a mečem nemá ani náhodou. (11.12.2018)

Zatímco na amerického Tarase Bulbu z roku 1962 pohlížím jako na trochu tragikomickou záležitost, z té nové se komičnost vytratila a zůstala jen ta tragédie a to ve všech směrech. Mizerná režie, scénář, herecké výkony, ignorace historických skutečností i zákonů logiky (to obléhající i obléhaní neměli vůbec žádná děla?) a neschopnost natočit kvalitní šermířský souboj i bitevní scénu (šavle se zasekávají do kusu hmoty obalené látkou). Co za něco stojí je přinejlepším kamera, ale něco podobného můžu říct i u leckterého svatebního videa. (06.02.2012)

Film je natočený podľa novely N. V. Gogoľa, konkrétne podľa jej druhého pro-ruského vydania (pod tlakom cárskej cenzúry autor dielo prepísal) a to otrocky presne, ale v tomto prípade je to skôr nevýhodou - jednak rozprávač je úplne zbytočný a doslovné citácie takisto, najmä ale ide o celkový zromantizovaný charakter knihy, ktorý režisér nespracoval s realistickým nadhľadom na kontext doby, ale celú tú idealizáciu do filmu zakomponoval a ešte aj prehĺbil tým, že ukrajinských kozákov nechal rozprávať po rusky a z Poliakov (rozprávajúcich normálne po poľsky) urobil vulgárnych (každé druhé slovo, ktoré komparzisti kričia sú variácie slova "kurva!"), krutých grobianov a podlých odporcov hrdinských rytierskych kozákov. Prirátajme k tomu ešte prepálené herectvo, slabú kameru, hrozné postsynchróny (čo sa týka dialógov aj zvuku na pozadí), nereálne, prehnane ozvučené a zbytočne "detailné" bojové scény a dobovú popravčiu krutosť využitú na propagandu proti Poľsku (a s ktorou nemal Gogoľ nič spoločné) a výsledok zostáva na hranici priemernosti. Jedinou kvalitou sú dobré kostýmy (aj keď niektorí kozáci sú možno až príliš obrnení), atmosféra a výpravnosť. V hudbe je síce pár dobrých tónov, väčšinou ale len dookola hrá niekoľko otravných melódií, ktoré človeku čoskoro začnú liezť na nervy... Keby sa tvorcovia nevybrali cestou idealizovania a propagandy, mohol to byť lepší film, aj po technickej stránke je to ale stále veľmi slabý (pod)priemer. (24.03.2014)

Film je verným spracovaním novely Gogoľa http://az.lib.ru/g/gogolx_n_w/text_0040.shtml . Vo filme nechýba nič, čo je potreba k pochopeniu situácie v týchto pohnutých časoch 16. storočia. Jediné čo kazí dojem je zlé vytvorenie hlavne bojových scén, kde je veľa hluchých miest a posobí to veľmi zlým dojmom, keď sa na vás má rútiť veľké množstvo Kozákov a v zábere vidíte splašenú skupinku komparzistov. Nosná melódia je tu ako pre hrdinstvo, tak aj druhá, ktorá podfarbuje obrazy týkajúce sa vzťahu Andreja a Alžebety. Záver filmu, v ktorom je zobrazenie mučenie Kozákov a napichnutie na hák je ďaleko pôsobivejšie ako pri podobnej scéne v Jánošíkovi. Škoda, že nie je viac pre priestor oboznámenia sa so hlavnými postavami. Ale i tak je to film, ktorý sa dá pozrieť i viackrát. Akcia: *** Vtiahnutie do deja: **** Hudba: *** Realita: *** Historičnosť: **** (30.09.2009)

Ruské vlastenectví a patetismus na filmovém plátně mi nevadí, ale všeho s mírou. A když je to v kombinaci s špatným castingem, nevěrohodnými hereckými výkony, nehodící se hudbou, přehnanou délkou, školometským komentářem, scénami připomínajícími Asterixe, tak mi nezbývá než se hlasitě smát a označit tenhle film za velmi nepovedený. (01.04.2010)