Prorok

Říkám to pořád..... vězení formuje charaktery a zoceluje :o) Vynikající Tahar Rahim jako Malik El Djebena, 19 - ti letý mladík odsouzený k šesti letům vězení, hozený napospas tvrdé realitě každodeního vězeňského života, ale Malik je rozhodně chytřejší než by se na první pohled mohlo zdát a tak jsme svědky jeho postupného " růstu " a obratného manévrování mezi místníma skupinkama. Z vězení tak nakonec odchází zcela jiný Malik....... Parádní zážitek, nicméně na plné hodnocení to tentokráte u mě není. Snímku by neuškodilo mírné prostříhání a zkrácení stopáže tak o 25 minut, přesto si Audiardův snímek pozornost rozhodně zaslouží! (24.12.2009)

Na závěr mé filmové tour jsem si nechal film z Francie a byla to skvělá volba, protože tohle byl absolutně dokonalý soulad mistrovský filmařiny a jedinečné gangsterky. Dvě a půl hodiny jako kdyby nebylo, přenes jsem se do kriminálu a sledoval osud Malik El Djebena, tak intezivně jako kdybych s ním byl na cele. Působilo to celé velmi reálně, ne to jsou kecy zase, prostě tohle bylo absolutně dokonalý, ale absolutně. (22.02.2018)

Toho nesympatického arabáše si prostě musíte zamilovat snad ještě rychleji, než Patyzóna ve Smrákání. Nebo Patlizóna ve Strádání?? Nebo Patossona ve Smrskání??? ( .. No zkrátka toho "talenta" s obličejovou obrnou, do jehož prokrveného sexuálního jablka by se s chutí zakousla nejedna anémická pubescentka.) A bodejť by ne! Co může být, mimo homoupíra, snadnějšího ke ztotožnění, než negramotný, neúspěšný zloděj, nadějný dealer a začínající vrah v jedné osobě, úspěšně proplouvající romantickými zákoutími francouzského kriminálu, plného miloučkých medvídků, kteří bezesporu překročili povolenou míru pigmentu, náboženské tolerance a asociálního chování... Patrně tady nejde o neúměrně dlouhé náborové video korsické mafie, ale o další touhu poukázat, jak ten zlý, fuj fuj systém, ta hnusná anonymní mašinérie, dokáže ze zlého udělat ještě horší, co už se potom nedá zastavit. Ale dá! Zkuste důslednou pasovou kontrolu a intolerantní imigrační zákon! No zaplať Pánbůh za Čuka Rorýse, který s těmi co proklouznou vždycky zatočí a střeží náš klidný spánek alespoň na hranicích s Mexikem, a když příjde na věc, dokáže jako jediný chlastat v Nonstopu až do zavíračky... :o)). (08.03.2010)

Prorok ze začátku připomene jiný francouzský majstrštyk, a to Mezi zdmi. Nesmlouvavá realita vězeňského prostředí je zachycena s neuvěřitelnou autenticitou. Snad i proto nás Audiard protáhne kdejakou vězeňskou rutinou. Až když se zdá, že Prorok bude především ostrou sociální kritikou vězeňské instituce, kde člověk nemá na vybranou, tak tvůrci nerušeně přehodí výhybku a nabídnou to nejlepší ze Scorseseho. Je fascinující, jak prolnutí obou světů působí klidně a harmonicky. Sám jsem si to uvědomil až při závěrečných titulcích. Prorok sedí současně na dvou židlích a v tom tkví jeho síla. Problém však nastává až v samotných antihrdinech, ale to už je u gangsterských filmů koloritem. Ani zde bychom nezavadili o aspoň jednu kladnou postavu, která by mě dokázala vtáhnout do děje. Vesměs jsou to prospěcháři, násilníci, práskači a muklové, tak jak si je dokážeme představit. Svět bez bílé a černé, v kterém však tmavé odstíny převládají (a už vůbec tady nejde o rasu či náboženství). Navíc se nemůžu zbavit pocitu, že film otevřeně straní bílé francouzské většině. Ale to už jsou pramalé vady na kráse. (02.03.2010)

Jeden z horkých kandidátů na největší filmový zážitek roku, který u mě přebíjí i velmi slavné mafiánské ságy minulosti. Jde o nekašírovanou sondu do dnešního francouzského podsvětí, kde ruční kamera, výběr prostředí a herců zprostředkovává maximálně autentický ponor do světa zlodějíčků, kšeftařů všeho druhu a pašeráků drog v dnešní multikulturní Francii. Francouzské, korsické, arabské a italské gangy tu soupeří o místo na slunci. Snímek líčí vzestup jednoho drobného delikventa z pařížského předměstí, který se dostane do vězení a díky službičkám zkušenějšímu mafiánovi buduje vlastní pozici a stoupá na žebříčku ve světě galerky. Prakticky každý moment filmu jsem měl pocit věrohodnosti a neměl jsem problém s logikou viděného děje, což se mi stává jen zřídka. Věznice je v podání Jacquese Audiarda krajně nevlídné místo k životu a pohled na příslušníky podsvětí je prost nějaké vznešenosti a mytologie typické pro americké mafiánské ságy. Film má nicméně jednu vadu, není tak vstřícný vůči divákům, takže je někdy docela složité orientovat se v množství postav s typicky středomořskými snědými rysy a stejně tak v jejich motivaci. Celkový dojem: 95 %. Hlavní předností Audiardova filmu je vedle zmíněné autenticity i psychologie postav. Nejde zkrátka jen o typy, jako je tomu např. u Tarantina. (01.02.2010)