Místa

V tomhle filmu jsem si zahrál malou roličku punkera, byla to scéna kde jsem na koncertě. Tuhle scénu jsme natáčeli několikrát, točila se v Ústí nad Labem, bylo to v jednom klubu. Na place byli všichni tři mladý herci - Vladimír Polívka, Johana Matoušková a Jan Cina. Si pamatuju jak mi v šatně Jan Cina ještě chválil moje creeper boty z Lucky Hazzardu :D Samozřejmě že ve filmu jsem měl jiný, co mi půjčili v šatně a ty byli strašný, ty mě tak tlačily na nohy že mě to už sralo, ale natáčení mě bavilo, tak jsem to musel vydržet, to je jasný. S Johanou Matouškovou jsem prohodil pár slov, pokecali jsme. S ní jsem měl právě tu scénu kde mě zabrala kamera :) Když jsem odcházel z natáčení domů, ještě mě zdravil hlavní představitel filmu Vladimír Polívka. Režisér Radim Špaček byl v pohodě rejža, ještě jsem mu řekl že jsem ho viděl ve filmu Karla Kachyňi - Blázni a děvčátka a že to bylo dobrý a on mi poděkoval. Jsem rád že mě dali do týhle scény i když jsem tam jenom na pár vteřin, ale rád jsem se pak viděl v kině na velkém plátně. Natáčení byla příjemná spolupráce a moc dobrá zkušenost a jsem za to rád. Dostal jsem se k tomu přes jednoho týpka co je taky herec, dřív to byl zpěvák punkových kapel. Byl to herec Vladimír Škultéty. Po natáčení mi zaplatili za roli a ještě mi dali peníze na zpáteční cestu na vlak do Prahy. Celkově mě film bavil i když je to tam místama v některých scénách nudný. Bohužel to byl propadák a film ani nevydali na DVD. Ale na to natáčení moc rád vzpomínám, moje první zkušenost s filmem a na to se nezapomíná. (30.06.2020)

Nejvyčerpávající film. Film s nejsardoničtějšími dialogy. Nejkomičtější scénář k filmu. Nejnevěrohodnější herci... A tak dále. Český lev by mohl z fleku uvést desítku nových, negativistických kategorií. Místa by válela. Je mi to líto a jsem smutný. To je teda kabaret, todlecto! Ehm. (15.09.2014)

V tomhle filmu ledacos dobře funguje: atmosféra, dobře obsazení herci, výběr písní apod. Na druhou stranu je scénář takový nějaký nedotažený a název o ničem (což si na rozdíl od Kima Ki-duka naši tvůrci nemohou dovolit, pokud chtějí, aby na film někdo přišel – já šel v pátek večer jeden den po uvedení filmu do kin a nepromítalo se, protože jsem byl jediným zájemcem). (28.05.2016)

Film je slabší než film stejných tvůrců , ale silné okamžiky má. Režijně vynikající. Vyprávění je podmanivé, velkorysé, pocitově přesné. Maloměstskou náladu dospívání za divoce svobodné éry 90. let se těžko přenáší na jiné generace. Problém je ve scénáři Ondřeje Štindla, jehož jazyk by potřeboval vyspělejší herce, ale zejména v dramaturgii, která výrazněji nezasáhla, kdykoli se příběh bortí, usíná nebo na sebe nabaluje cizorodé prvky. Celá první polovina je vlastně popis prostředí, v němž se dva kamarádi pohybují. Výbuch se připravuje zvolna, na společných bezcílných toulkách, kde hlavní slovo přebírá kamera Jaromíra Kačera, na metalových koncertech či papalášských zábavách. Až když se podprahový strach naplní a děti náhle volají o pomoc, součástky soukolí zapadnou a udeří tragickou silou. Bohužel pak následuje divný mafiánský zvrat jako z jiného filmu, jenž Místa zcela rozvrátí. Celkově jsou místa pěkně natočená , atmosféru mají, ale své sdělení lámou přes koleno. (20.06.2019)

Místa prý mají vyvolávat divácké spekulace o tom, jak to celé vlastně bylo. Měli bychom oceňovat komplexně prokreslenou postavu Roberta Nebřenského. Ano, samozřejmě, může to tak být. A nechci polemizovat o celé tvorbě Radima Špačka, ale mezi všemi podobami současného českého filmu jsou Místa pro mě zástupcem toho, co mě zdaleka míjí nejvíc. Čili žádný zájem o spekulace a s "realistickým" herectvím Nebřenského jsem měla problém už v Tobruku. #finaleplzen (13.05.2015)