Mamas & Papas
Režie:
Alice NellisScénář:
Alice NellisHudba:
Jan PonocnýHrají:
Zuzana Bydžovská, Petr Franěk, Filip Čapka, Zuzana Čapková, Natalia Volkova, Ivan Shvedoff, Michal Čapka, Marika Procházková, Martha Issová (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Čtyři příběhy filmu tvoří mozaiku osudů několika manželských či partnerských dvojic, které v určitém zlomovém bodě života řeší otázky chtěného, nechtěného, vytouženého nebo zmařeného rodičovství. Záměrem scénáristky a režisérky Alice Nellis je ukázat pomocí souběžného vyprávění několika příběhů, že problém moderního rodičovství je širší a hlubší než konkrétní situace kterékoliv jednotlivé postavy. Domácí režisérka číslo jedna opět přichází s příběhem, který se může dotknout diváků bez ohledu na věk či postavení. Každý z vyprávěných příběhů o touze po dítěti, osudovém rozhodnutí, zda dítě mít či nemít nebo snaze vyrovnat se s nástrahami, které před nás život postavil, může být právě ten váš. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (244)
Výlet sa mi páčil, Tajnosti som vydržal ale najnovší kúsok od Nellis je too much i pre mňa. OK žena dostala kameru a rozhodla sa dať dokopy všetky možné emócie ktoré jej prebleskly hlavou. Všetci hrdinovia filmu prechádzajú rôznymi štádiami nespokojnosti. Film podla ktorého by som vydedukoval že si to jednoducho má každá žena ktorá či má či nemá dieťa hodiť pretože je maximálny looser. Keďže sa jedná o rôzne historky medzi jednotlivými by človek očakával aspoň dáke prepojenie avšak žiadne Amores perros sa nekoná. A čo ma vytáčalo do nepríčetnosti bol scenár. Gynekologická poradkyňa ktorá sa zjavuje a mizne v celom filme a keď už niet čo tak ide na exotickú dovolenku. To akoby sami tvorcovia chceli troška relaxovať? Plus nelogické potápanie, končím. Som znechutený a vytočený... ()
V tomhle filmu vidím asi tak 4 zásadní problémy. První je rozhodně nevhodně obsazení, jeden herec nesympatičtější než druhý. Druhý kámen úrazu je přeskakování v ději bez většího smyslu. Třetí v řadě je naprostá nedotaženost scénáře. A poslední, docela důležitý problém je, že film ač o mateřství ve finále působí tak negativně a pesimisticky, že když to vidím, mám chuť se na to všecko vybodnout... Ale je to jen film, navíc film od Alice Nellis, která si evidentně vzala do hlavy, že v české filmografii chybí dramata bez pointy. ()
Nechápu to nízké hodnocení. A výčitky na stranu režisérky či herců. Takový je život, je a bude, tak co tu resite za problemy? Něco si tu kompenzujete? Nikomu nepřeji zažívat to co hrdinové tohoto filmu, ale pravdou je, ze se tyto problémy a strasti lidského života objevují stále častěji... Kvalitní česky snímek 70% ()
Důkaz toho, že od filmu lidé častěji čekají, že je odvede od strastí všedního života, než že jim bude připomínat, jak to mají na světě těžké... pak se nelze divit, že Mamas & Papas propadl jak u diváků, tak i u kritiky. Je totiž hodně lidský, hodně opravdový a hodně životný. Žádná povrchní komedie, žádné těžko uvěřitelné zvraty, žádné extra happy endy (možná jen trochu). Líbila se mi myšlenka pojetí rodičovství ze všech možných úhlů i dějové zpátečky, umožňují dozvědět se, co se odehrávalo v témže okamžiku na druhé straně dveří. Velice si cením toho, že film nenabízí žádné jednoduché odpovědi, nesnaží se moralizovat, nic nepodsouvá, jen zachycuje a nechává na divákovi ať sám posoudí, jak by se v podobné situaci zachoval sám. Hodně dobrý je výběr herců, který podporuje i záměr filmu. Bavila mě i hudba, jenž do filmu hezky náladově zapadla. Po dlouhé době konečně dobrý český film, který se nesnaží být ani rozjuchaný, ani moralizovat na vážné téma, pouze věrně zachycuje život. A to chce sakra velký kus odvahy. ()
Film má vcelku dobrej nápad, ale některý momenty nejsou dotáhnutý do konce. Osobně se mi však film líbil o něco více než Tajnosti od stejné režisérky ()
Jeden z najdlhšie trvajúcich filmov v histórii českej kinematografie. Každých pár minút som sa pozeral na hodinky, pripadajúc si ako robotník za pásom v továrni na autokáble, ktorý odpočítava minúty do konca smeny. ()
Úžasnej námět. Psychologický drama, kde je divák až do samýho konce zvědavej, jak to teda nakonec dopadne. Vystihuje nelehká životní rozhodnutí, která člověka navždy poznamenají, v kombinaci s ironií osudu a tragičnosti lidského údělu. Chápu, že tento žánr není pro každýho, zvlášť z hodnocení vnímám, že tento film není pro široké publikum. Jen mám s tímhle filmem problém (jako s většinou českých), a to jsou herecké výkony, všechny takové nemastné a Z.Bydžovská strašně huhňá a místy jí není rozumět (když pominu mluvení, hrála skvěle, jako jedna z mála). Samotnej námět bych ohodnotila 5*, ale srážejí to dolů toporné, nepřirozené herecké výkony a místy i kamera. Mnoho optimismu nebo spádovou dějovou linii v tomto filmu nehledejte, ale i přesto si ho můžete maximálně užít až do poslední kapky syrových lisdských emocí. ()
Hrozně utahané, dlouhé, scénáristicky nezvládnuté, nudné, a na můj vkus už přílišné a nikam nevedoucí babrání se ve vztazích. Zuzanu Bydžovskou mám pro její nekonvenční vzhled a herecký výraz moc ráda, ale tentokrát byla její postava nekoukatelná, nebavilo mě ji objevovat, a žádný smysl jsem v jejích dlouhotrvajících, na moře upřených pohledech, sladkobolném úsměvu a banálních větách, které pronášela, nenašla. A Klára Issová už mě taky nebaví, hraje pořád stejně. A navíc problém, který mám s určitými českými filmy asi jenom já- hercům není vůbec rozumět, vyžaduje to nadlidské úsilí a odezírání ze rtů... ()
Nechutně realistický pohled na to čím se pro vás může stát těhotenství a dítě... Všechny příběhy jsou silné... Ale te Zuzany Bydžovské mě rozsekal... ()
Alice Nellis umí napsat dialogy, umí vytvořit věrohodné zápletky i vykreslit postavy. Je zajímavé, že negativní hodnocení bývají většinou od mužů. Chápu to. Pro ně je docela nepochopitelné co všechno jsou ženy schopny a ochotny podstoupit, aby měly dítě. Za každou cenu. Co na tom, že se jí vztah stejně rozpadne... Sympatickým párem byla ukrajinská dvojice - kdyby měli peníze, tak by si dítě nechali. Moment, kdy dítě po porodu ani nechce vidět, byla působivá a smutná. ()
Mozaikový príbeh, ktorý mal na to byť jedným z lepších českých filmov. Strih, kamera, "preplácanosť" a slabé rozohratie emocionálnych scén majú hlavný podiel viny na prepadáku. Alice Nellis neukočírovala silné téma a naládovala do hrnca všetko, čo bolo po ruke tak ako keď pes a mačička piekli tortu. Nie všetko, čo nám chutí sa dá spolu skombinovať. Škoda, že si predtým nepozrela film Mother and child, podobný film, ale..... Vtiahnutie do deja: ** Dramatičnosť: * Hudba: * ()
Příklad rozhovoru: "Huhly huhly huhly huhly?" - "Huhly huh." - "Huhly: huhly huhly, huhly" - "Huhuhly!!!" Zvukaře zastřelit, filmu vůbec není rozumět. ()
Polud nikdo z přítomných nemá ani co by se za nehet vešlo osobní zkušenosti na toto téma, těžko může vidět toto skvěle a jakoby domunentárně a AŽ neosobně natočené drama jinak než jako, např. feministický blábol. Tragédie, ten nekonečný smutekk každého z párů mne hluboce zasáhl a myslím na film už 2 dny! Alice Nellis je prostě jiná a jsem za to moc ráda. ()
Další z českých filmů, který vyjadřuje ubohost české kinematografie. Soukromé problémy paní režisérky, zobecňované negativní zkušenosti se zdravotnickými i sociálními pracovníky, product placement (zvláště absurdně působí reklama na dnes již zkrachovalou cestovku Sunny Days), prastaře vypadající Zuzana Bydžovská, zvlášť nudné podmořské scény. Fakt velmi slabé. ()
Tuším můj jediný film od Nellis, který jsem viděl. Možná proto je mé hodnocení vysoké, nevím. Nepříjemný film, pro mě na samé hranici sledovatelnosti. Nemám rád hnusné věci, které se lidem jednoduše dějí, a které si lidé dnes a denně provádí. Syrové, realistické, profánní, bezvýchodné. Jako sám život. Keporkaci to nezachrání. ()
Pro mě zatím jednoznačně nejslabší film od Alice Nellis. Zoufale tomu chybí ten nadhled a ironie, která tolik fungovala v Ene bene a Výletu, případně ta dramatická linie z Tajností. Tady se to bere až moc vážně, snaží se to naznačovat jakousi hloubku, ale když ono je to všechno tak strašně banální... 50% ()
Nechápu to špatné hodnocení. Alice se pokusila dát do ostrého kontrastu hluboce lidský problém rodičovství a velice dobře se jí to podařilo. Celým filmem se, tedy alespoň pro mne, vine jasný odkaz úcty k životu. Jsem muž a nebudu se pouštět do rozsáhlých úvah ohledně mateřství, které mi nepřísluší, ale věřím, že pro ženy je toto velice citlivé téma. Já byl nadšen hereckými výkony všech a zejména paní herečky Bydžovské, která mne znovu přesvědčila, že je momentálně na špici. Tento film není určen jen nastávajícím rodičům ale všem milovníkům dobrých filmů ze života. DOPORUČUJI ()
Se skvělou Bydžovskou bych někdy možná zašel na kafe a Issová mi poslední dobou leze dost na nervy. Ačkoliv se film furt točí kolem dětí, tak o nich bohužel vůbec není - jsou redukované na věc. Nechce se mi jaksi věřit, že to natočila žena. Jinak mne k tomu nic nenapadá - vlastně jo, kratší stopáž by filmu jen prospěla. 55%. (A to koupené DVD asi někomu dám.) ()
Myslím, že na to abych sledoval přes sto minut onanie je tu úplně jiný filmový žánr.Tím dramatem se myslí působivá scéna z ordinace v růžové zahradě, kde zrovna trhají zub ? A psychologický horror to snad ne... ()
Nejsem si úplně jistý, po shlédnutí snímku, že Alice Nellis řekla to, co říct chtěla. Pokud ovšem hlavní snahou nebylo poukázat na to, že mateřství a rodičovství je velká věc a je potřeba být na ni připraven. Po všech stránkách pokud možno. Dva páry ve filmu dítě mít mohou, ale nechtějí. Ukrajinský nebo ruský pár - nevím, do složité finanční situace přivede počne třetí dítě. Ve dvacátém prvním století, kdy je možnost si dávat pozor zamyšlení hodná situace. Ale pořád by se to dalo odůvodnit nižším intelektem. Ovšem u herečky a jejího partnera už to být divné začíná. Naopak třetí pár mít děti nemůže a jejich touha mít dítě se stává posedlostí. Vlastně hlavně touha manželky. Ta dovede nakonec manžela do náruče jiné ženy. Zuzana Bydžovská o dítě přichází a vyrovnává se s tím tak, že si zajede do orientální země za kamarádkou a naučí se potápět. Právě její reakce poté, co se dozvěděla na lůžku tu smutnou zprávu, je vysoká škola herectví. Dále už nám ale Alice Nellis servíruje stereotypy, které jednotlivé páry nabízejí. Nic nového. Žena píšící azbukou má dvě děti a udělá si třetí, ale nejraději by ho prodala, mladá herečka na dítě není připravená a manželský pár klasicky nemůže mít děti až nakonec manžel začne podvádět. Zajímavější ovšem bylo, jak režisérka servírovala divákům scény. Některé jsme viděli, abychom se pak k nim z jiného pohledu vrátili. To se mi líbilo, ale příběhům samotným chybí trocha originality. Každopádně alespoň říká, že by si měl každý pár dobře rozmyslet než chce dítě a měla by to být plánovaná záležitost, protože jej nelze odložit jako kus hadru. A že dnes existují možnosti, jak tomu předejít, stejně jako získat dítě jiným způsobem, tudíž není třeba se stresovat a ohrozit tím svůj vztah. ()