Mamas & Papas
Režie:
Alice NellisScénář:
Alice NellisHudba:
Jan PonocnýHrají:
Zuzana Bydžovská, Petr Franěk, Filip Čapka, Zuzana Čapková, Natalia Volkova, Ivan Shvedoff, Michal Čapka, Marika Procházková, Martha Issová (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Čtyři příběhy filmu tvoří mozaiku osudů několika manželských či partnerských dvojic, které v určitém zlomovém bodě života řeší otázky chtěného, nechtěného, vytouženého nebo zmařeného rodičovství. Záměrem scénáristky a režisérky Alice Nellis je ukázat pomocí souběžného vyprávění několika příběhů, že problém moderního rodičovství je širší a hlubší než konkrétní situace kterékoliv jednotlivé postavy. Domácí režisérka číslo jedna opět přichází s příběhem, který se může dotknout diváků bez ohledu na věk či postavení. Každý z vyprávěných příběhů o touze po dítěti, osudovém rozhodnutí, zda dítě mít či nemít nebo snaze vyrovnat se s nástrahami, které před nás život postavil, může být právě ten váš. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (244)
Jen valím oči, jak je tenhle film všude (csfd, nezávislé recenze) z různých úhlů kritizován a shazován. Tak třeba jednomu recenzentovi vadí, že "film je dlouhý a pokračuje dále a dále..."... on to tedy napsal takto: "A tak ako dobre začínal film, tak veľmi zle končil. Po hodine sa samotný film zdal už dlhý a väčšina určite čakala, že niekde tam bude koniec, ale nie. Išlo to ďalej a ďalej." - což mi připomnělo slavnou sklepáckou scénu "Bible" (...ta kniha je především dlouhá...). Druhý recenzent zase Alici Nellis vytýká že "film je příliš komplikovaný, protože se zde protínají osudy čtyř dvojic a ještě se navíc scény opakují" - asi neviděl Oscarový Crash, kde je spleteno kolem patnácti dějových linií do úžasného mixu, dalšímu se zdá, že "film se nevyjadřuje ke konkrétním tématům" nebo že je příliš roztříštěný a témata spolu nesouvisejí(?!). Za sebe musím říci, že si myslím, že se Alice Nellis ve filmu velmi vyhraněně a otevřeně vyjádřila k tématům nejdůležitějším a souvisejícím tak, že více souviset nemohou, jenom to udělala trochu jinak, než je ochotné současné "masově intelektuálské" publikum unést . A na to dojela (kolik třicetiletých trapáků, kteří se ještě necítí na rodičovství se tady poznalo?). Jo a ano - to se vy, co jste filmu dali jednu hvězdičku, necítíte aspoň trochu blbě už kvůli famóznímu, neskutečnému výkonu Zuzany Bydžovské?? ()
Tahle skládanka osudů několika manželských/partnerských dvojic mi byla od prvních momentů blízká, rezonovala mi v duši, tekly mi slzy. Nepotřebovala jsem vědět, cítila jsem. Má-li film probouzet emoce, tak tady se to Alici Nellis se mnou povedlo na výbornou. Všichni zúčastnění řeší v podstatě jediné - dítě - přát si ho a nemít, mít a vzdát se ho, bolestně o něj přijít. Relativita pojmu štěstí je tady předestřena v křehké, niterné formě, s citlivým, jemným hudebním doprovodem. Pro mě osobně velice silné téma. Zuzana Bydžovská mě rozdrtila, byla naprosto dokonalá a Zuzana Čapková za ní vůbec nezaostávala, výborná. Netuším, jestli je tento snímek na pět hvězd a je mi to jedno, já je dávám od srdce. ()
V hlubinách se zadýchala, a tak se vynořila. Hladina ji od dalšího potápění odvábila vlnami spadaného listí. Než zazněla vykradená píseň Sigur Rós, stihla se několikrát vyvrátit. Veškerou barevnost spolykalo dno a jeho pobřeží. Nakonec zůstala, černobílá, stát uprostřed mořského lavóru se šnorchlem a brejlemi v dlaních. ()
Podle mého velice podhodnocený film. Už jen sám výkon Zuzany Bydžovské je obdivuhodný a jen kvůli němu bych se neodvážil dát filmu méně než dvě hvězdy. A ani ostatní příběhy a herci mi nepřišli vůbec špatní, stejně jako celkový koncept - spojit příběh lidí, co dítě mají mít a nechtějí ho s příběhem lidí, co ho nemají a chtějí ho. Tak nějak divákovi dojde, že chtít dítě a mít ho, je vlastně zázrak. Obzvlášť mě potěšila část s Marthou Issovou. Konečně byl také jednou v českém filmu prezentován muž jako oběť. Nejsem žádný zapřísáhlý šovinista, ale můžu se v klidu přiznat, že filmy jako Bestiář, Román pro ženy, Ženy v pokušení a další, kde jsou muži prezentováni jako prasata, co myslí jen na sex a ženy jako oběti jejich vášní, už mi vážně lezou krkem. Alice Nellis pojala problém rodičovství vyváženě, ze všech možných úhlů a pohledů a podle mě se jí to perfektně povedlo. ()
smrt, skepse, deprese, bezmoc, bolest, láska, nevěra, recese .... 90% ()
Zklamání, který jsem od Nellis nečekal. Velmi slibné téma nechala rozplynout pod snahou vrhnout na něj všestranný pohled - rozděluje se tak do několika vztahových linií, jež se však zmůžou na to i na již dost malé ploše pomalu dojít k jednoduchému argumentu a ničím víc ho neobohatit. Film od prvních minut působí unaveně a neosobně, stojatá hladina se jedinkrát nerozčeří, i když zde byla příležitost pro vyhrocené momenty i zajímavé důsledky jednání postav. Film je nakonec jen roztříštěnou mozaikou, která není schopna sestavit něco vyššího, zaujmout jasný názor. Ani pocit o autenticitu nakonec podle mě nepřinesl ovoce - dialogy jsou křečovité a nijak nesrůstají s charaktery, které tak zůstávají jen povrchními loutkami v podivné režisérčině hře, která jim navíc zmateným střihem ubírá jakýkoliv prostor pro rozvinutí. Akorát Martha Issová dle mého na nejmenší ploše dokázala v těžkém úkolu obstát se ctí, Bydžovská boduje jen když mlčí a nesnaží se ze sebe dolovat nelogické repliky. Zvláště její podmořské scény mají silnou atmosféru a dosahují něčeho hlubšího, což však není uspokojivě navázáno na zbytek a jejich náhlé prolnutí do podivného závěru skoro až zážitek rozbíjí. Zajímavé jsou i scény martyria kolem adopce dítěte, hlavně kolem nich měl být vystavěn příběh odcizující se dvojice, protože zde se skrýval potenciál pro zajímavou současnou výpověď. Filmařské experimenty předem počítají s rizikem a zde bohužel došlo k celkovému rozpadu, s kterým zanikla i sdělnost výpovědi, jestli vůbec nějaká na počátku byla. Nellis si vybrala svoji slabší chvilku a jen doufám, že příště zůstane tam, kde ji to sluší nejlíp - myslím si, že filmová adaptace divadelní hry Perfect Days sice může právě teď působit jako sázka na jistotu, ale rozhodně i na zaručenou kvalitu. ()
Film plný paradoxů, ze kterého mohlo být výborné psychologické drama, ale není. Je to jen obyčejná a nezáživná mozaika lidských osudu. Bohužel jsou všechny postavy v tomto filmu příliš ploché. Měla jsem velký problém se s některou vůbec stotožnit nebo nějakým způsobem sympatizovat. Nebyla jsem vtažená do děje. Přitom tady jde o velmi vážné téma a osudy, které napsal sám život. ()
Tohle je snímek, kde se probírají vážná témata, citlivá témata, ale já si nemůžu pomoct, díval jsem se na jednotlivé postavy, a bylo mi celkem jedno, co prožívají. Ani s jednou jsem se nedokázal pořádně propojit. Tohle není moc dobré na skoro dvouhodinový film, který by vás měl dostat právě psychologií postav a s tím spojenými emocemi. ()
Alice Nellis mě prostě baví a zatím ničím nezklamala. Baví mě styl jejího vyprávění jako scenáristy i režisérky. Film mně rozesmutnil i dojal. Všichni herci byli dobří. Ovšem u mne vévodila Zuzana Bydzovžovská , je jako dobré zralé víno. Stačí jí oči, podívá se a je tam všechno, bolest, vztek, pochopení, smíření. Bez zbytečných slov či gest. ()
Neosobní pohled do života lidí, co děti mají a nechtějí, nemají a chtějí, mají a přišli o ně, mohli mít a zbavili se jich. Nakonec si bohužel řeknete jen "dobrá, další". Nic víc vám totiž tento film v hlavě nenechá. ()
Dávám tři a to hned z několika důvodů. Alice Nellis si asi tentokrát naložila víc, než dokázala zvládnout. Ty čtyři příběhy jsou opravdu moc a bohužel minimálně dva působí úplně zbytečně a nedořešeně. Příběh dvou manželů, které hrají skuteční manželé Čapkovi, je suverénně nejlepší a možná mělo zůstat jen u něj. Jakkoli zajímavě a slibně vypadá příběh Zuzany Bydžovské, v tomhle filmu zůstává nevyužit a nijak se nerozvíjí a vypadá to jen tak, že tvůrci ho tam dali proto, aby se jeli potápět. Možná bych nechal ještě ten příběh těch Ukrajinců, ale rozhodně ta rovina s tou Issovou byla úplně zbytečná. Na druhou stranu Nellis potvrdila, že patří k nejlepším českým režisérům. Natočila to dobře a hlavně se pokusila o novou metodu natáčení, za což jí patří dík. Škoda ale, že tentokrát nezvládla scénář a je to opravdu škoda, protože to téma je hrozně zajímavé. No a o product placementu raději mluvit nebudu, i když to tady není tak hrozné. Přesto to chvilkami ruší. 60% ()
Tak po "Tajnostech" je tohle velké zklamání...Mezilidské vztahy to je někdy dílo. Hm, tady asi pan střihač byl nějak mimo...nějak ten čas mi neseděl. Zatímco se lékařka rochní na dovolence kdesi v moři, Ukrajince naroste bříško tak, že nám i odrodí anebo vrcholem pro mě byl muž čekající na svou partnerku v parku, která na pár dní šla na zákrok do nemocnice. Chudák chlap, co tam chrápal, to se událo věcí...No a klasika u českých filmů - zvuk. Místy jsem si myslel, že aktéři mluví snad svahilsky nebo jak..já jim v televizi teda nerozuměl. ()
Zajímavé téma zpracované nazajímavým způsobem. Ukáže se nějaký probém s potomky a pak už se jede podle schématu, na plátně se děje přesně to, co očekáváte, žádné překvapení, žádné podivování. Tak trochu nuda. ()
Nebylo to to nejhorší co jsem kdy viděl, ale jedno vím... znovu se na to nepodívám. Je to depresivní, ve filmu snad nebyl jediný moment radosti který by trval déle než pět minut - když tedy nepočítám tiché scény v krásně modrém moři. ()
Někdo mít děti může, někdo ne, někdo je chce a někdo ne. O tom by se dal natočit dobrý film, ale tenhle to teda rozhodně není. Celé je to tak špatně zahrané a zrežírované, že ani vracečky v čase nic neozvláštnily, natož aby filmu nějak pomohly. Spíš ještě víc umocňují celkovou nemohoucnost tvůrců, kteří nám chtěli naservírovat něco extra, ale to se jim jaksi nepovedlo. ()
Zkrátit o dvacet minut a zaměřit se pouze na příběh manželů Čapkových (tedy pardon, ve filmu samozřejmě Dolanských), bylo by to možná i na 5 hvězd. Ani jeden z dalších tří příběhů pro mě neměl takovou hloubku, nezasáhl mě ani tolik chválený výkon Zuzany Bydžovské. Mám tedy výhrady, talentu Alice Nellis si ale vážím čím dál víc. Skoro 4*. ()
dost nezáživný film. Sice se nesluší hodnotit film, když se nevidí celý, ale bojím se že pak bych musel dát odpad. Není co pochválit a ani Bydžovská to nezachrání. [ PŘÍBĚH: 1 /// NÁLADA: 1 /// ART: 0 /// STYL: 1 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] ()
Překvapivě se mi tohle líbilo víc než Tajnosti. Je to silná látka a je skvěle natočená, u filmu jsem se rozhodně nenudil a určitě mi nepřišel zdlouhavý. Alice Nellis umí pracovat s pocity a emocemi tak, jak nikdo jiný v ČR. Pro mě jednoznačně příjemné překvapení a po Ženách v pokušení již druhý (byť žánrově naprosto odlišný) dobrý český film v roce 2010! Naprosto uvěřitelné pozvolně plynoucí drama za života. (rozsáhlejší recenzi naleznete ZDE) ()
silné a přirozené.Vzhledem k tomu,že k podobným tématům mám určitý vztah i osobní zkušenost,oceňuji,jakým způsobem to dokázala Alice Nellis podat a po většinu snímku jsem měl tendenci hodnotit minimálně čtyřmi hvězdami.Nakonec je to za tři a je to velká škoda.Velká škoda hlavně v tom,že 4 paralelní dějové linie byly protentokrát opravdu trošku moc a veškeré emoce se tak pak rozmělní prakticky do ztracena.Za mě osobně byla minimálně dějová linka s Marthou Issovou úplně zbytečná a maximálně nevyužitá.Chápu,že Neliis chtěla ukázat všechny "druhy" párů od "můžou mít a nechtějí" po "nemůžou a chtějí",ale v tomhle ohledu to režisérka trošku neukočírovala...70% ()
Velmi povedené psychologické drama, kde se prolínají osudy několika partnerských dvojic. Velmi mě zasáhla hloubka myšlenek, které jsou ve filmu obsaženy, nicméně se mi tolik nelíbilo (jakoby) dokumentaristické zpracování. ()