Jestli se rozzlobíme, budeme zlí

Komedie, která má potenciál pobavit, bez ohledu na to, ve kterém století se na ni koukáte a kolikrát jste ji už viděli. Když jsem se dozvěděl, že se Bud Spencer odebral na věčnost a s hrůzou jsem zjistil, že u něj nemám ohodnocený jediný film, tak bylo takřka moji povinností, se na jeho nejlepší počin kouknout. Zřejmě už jsem snímek v dobách mého mládí po kouscích viděl, neboť se mi sem tam během sledování vracely vzpomínky. Terence Hill a Bud Spencer tvoří jednu z vůbec nejkomičtějších dvojic filmového světa. Hrozně jim to společně sluší a je radost sledovat kterak se doplňují. Vůbec nejvíce se mi asi zamlouvalo jejich předvádění se na pouti. Ze snímku vyzařuje neskutečně pohodová atmosféra, která zaručeně pronikne do srdce každého diváka. Pochválit musím i neskutečně chytlavou ústřední píseň o "dune buggy", kterou si broukám i den po zhlédnutí. Ke konci jsem měl pocit, že se snímek začíná trošku táhnout, proto nejdu s hodnocením přes 3 kousky. (20.07.2016)

Zatímco v předchozích filmech šlo BS+TH hlavně o obohacení, nebo o chránění přátel, tady je vidět, jak to dopadne, když se naštvou. Zmlátí doopravdy každého. Klasická scéna je pak ve sboru, kde Bud chvíli zpívá vysokým hlasem. Také je slavná ústřední píseň Dune Buggy. Že jsem tomu filmu dal jenom čtyři hvězdičky? No a? Budete se snad zlobit? Ne, my už se zlobíme!!! Omluvte mě, právě jsem dostal ránu do hlavy. (13.01.2010)

Dneska si pouštíme na počest včera zesnulého Buda Spencera. Film, který jsem miloval na VHS u tety v Hostivicích v době, kdy u nás ve městě ještě nikdo videopřehrávač ani neviděl. Nestárnoucí klasika, tabadabataptap, tabadabataptap... Jasně že to je bejkárna, ale tak fantasticky promyšlená, že si zkuste něco podobného napsat dneska. Žádná parodie která v posledních dvaceti letech vznikla, nesahá bugatce ani po blatníky. Dabingové mistrovství a zároveň pro nás mladší nezvyklé obsazení některých postav, protože v tomto filmu mluví (v závorce typičtější dabér a číslo dabingu, v něm se objevil) Jiří Ornest Terence Hilla (Pavel Trávníček ve 3.), Jiří Zahajský Buda Spencera (Jiří Zavřel ve 2., Jan Schánilec ve 3.). (28.06.2016)

Nechal jsem se oklamat DVD obalem, na kterém je tučným písmenem uvedeno: Nejpovedenější komedie od dvojice Spencer a Hill. Reklama zůstala reklamou a své pověsti o tom, že klame lidi, nezklamala. A při tom zápletka filmu je podle mě nejpropracovanější ze všech komedií této dvojky. Chápu, že naši rodičové chodili v 70. letech do kin, které byly plně obsazená, díky těmto italským komediím. Jenže ony ty filmy jsou pořád na jedno „brdo“. Spencer vždycky sedí např. u stolu a pije nápoj. Za ním stojí nějaký chlápek, který ho mlátí např. židlí aj. Spencer je v klidu. Po chvíli se zvedne a jednou ranou jeho tvrdou pěstí zničí protivníka, i když ten ho chvíli před tím mlátil dřevěnou židlí. Je divné, že na Spencerovi není ani šrám. Dovedete si vy představit, kdyby vás někdo přetáhl např. baseballovou holí? Nechtěl bych vidět následky. Byly byste vůbec rádi, že jste přežily. Hill je také v každém filmu stejný. Jen oproti Spencerovi využívá více svůj mozek při bitkách. Také to působí velmi nereálně. Člověk, který váží 75kg přemůže několik borců, kteří mají váhu nad 100kg. Scénka z filmu, kdy Spencer jezdí v domě bugginou působí spíše k pláči, než aby splnila svůj původní účel, který byl přivést člověka k legraci a vyvolat v něm smích. Bylo mi hodně divné, že tu jízdu vůbec někdo přežil! Neviděl jsem úplně všechny filmy této, pro většinu velmi úspěšné a zábavné dvojky, ale můžu vám s čistým svědomím říci, že si už žádný film, kde hrají spolu nepustím, protože by skončil v odpadu. Na závěr se ještě jednou omlouvám za tu jednu symbolickou hvězdičku, ale je to hlavně tím, že jsem viděl nekolik komedií s Budem a Spencerem v krátkém časovém úseku. Kdyby tento film byl první mnou viděný, tak bych ho považoval za čistý průměr. (12.09.2008)

Neustále se opakující ústřední odrhovačka a otcovské štúcy otevřenou dlaní i sevřenou pěstí od dvou stoicky klidných hrdinů chtějících zpět svou červenou dunovku se žlutou střechou. Viděl jsem to poprvé před cca 15 lety v kině a v paměti mi utkvěly jen scény ralycrossového závodu, tělocvična a závěrečná bitva mezi balónkami. Teď, když jsem to viděl znova, vím proč. Zbytek je totiž jen vata a dávná nostalgie z kinosálů, kdy nabídka byla mizivá a poptávka vděčná za cokoliv.. (13.02.2010)