Opustit Las Vegas

Nicolas Cage snad už nikdy nebyl v lepší herecký formě než tady a taky za to byl úplně poprávu oceněnej oscarem. Film v podstatě nemá žádný slabší chilky a to hlavně zásluhou práve Nicolase Cage, ale i Elisabeth Shue, která Cageovi celkem v pohodě stačí a nějaký to menší ocenění by si určitě taky zasloužila. Mike Figgis natočil hodně drsný drama o spojení životů alkoholika, kterej má jako jedinej cíl uchlastat se k smrti, což se mu daří fakt skvěle a prostitutky, která si se svým životem taky neví moc rady, takže zábavnost se moc nedostaví, ale kvalitu to má nejvyšší (17.08.2006)

Myslel jsem, že můj velmi oblíbený Requiem for a Dream co se týče depresivního vyznění a samotné temné náplně dlouho nic nepřekoná. Pak ale přišel Mike Figgis (prvně jmenovaný snímek je sice novější než ten zde hodnocený, ovšem Leaving Las vegas jsem viděl až po něm) se svým neskutečným dílem, a všechny pochyby se mi v hlavě rozplynuly. Po tomto filmu jsem byl z Cageova "hrdiny" tak smutný, že jsem nad základním problémem filmu přemítal ještě další dva dny. Miluji napůl ukrytou filosofii v dramatických snímcích! Ti dva se do sebe šíleně zamilují; oba vidí v tom druhém svůj záchytný bod. Křehké články dlouhého řetězu, který je svázaný s trpkou realitou, a na jehož konci je něco jiného, něco, co ústředním postavám pomáhá přežít, se ale pomalu a jistě zpřetrhávají... Ale počkat: jak pomáhá přežít? ON jí přeci "jasně nastínil", že se rozhodl zemřít - ONA, sledujíc každý den jeho utrpení se sice s faktem smířila (?), ale stejně se k němu jako k zářivému majáku, který je z větší poloviny potopený v alkoholovém moři, neustále vrací. ON vidí každé brzké ráno její mrtvolný příchod domů po práci nejstaršího řemesla na světě... ONA první, co po otevření dveří bytu vidí, je nezvladatelně se třesoucí alkáč... Kdo z nich byl kčertu více zamilovaný? - to je zásadní otázka, která se snímku povedla na jedničku s hvězdičkou. Nejistota diváka. Dvě lidské trosky, které mají jeden druhého, naprosto smíření, a přeci s chutí bojovat. Tak proč, když sebezáchrana nakonec malinko převáží na tu správnou stranu, a dvě šíleně zamilované postavičky si konečně uvědomí svoji sobeckost, proč když je jakési řešení na dosah ruky, proč to nemohlo skončit jinak než... Skvělé drama. (21.08.2009)

Jeden z filmů, který je psychicky trošku náročnější(alespoň tedy pro mě). Nicolas Cage tu naprosto neuvěřitelným způsobem zahrál alkoholika, který se jel do Las Vegas prostě uchlastat. Výkon Elisabeth Shue se mi též velmi líbil, škoda, že už poté nenatočila žádný výrazně úspěšnější snímek. Co se týče Oscara pro Cage podle mého naprosto zasloužený, a možná bych ještě přidal Oscara za scénář. Pět hvězdiček za tenhle skvost. (30.09.2007)

baví mě tyhle snímečky, kdy zpomínám, že "někdo něco hraje".. baví a bolí mě koukat na bena, na jeho sebedestrukci, na jeho potěšení dostat se na dno láhve čehokoliv, hlavně zapomenout a nebýt sám se sebou.. ano, nicolas cage nehraje, on prostě je.. i když být ani nechce.. být někdy prostě kurevsky bolí.. (13.06.2008)

Zajímavé a skvěle zahrané romantické drama o setkání dvou ztracených existencí. On se rozhodl vydat do Las Vegas se sympatickým úkolem uchlastat se k smrti. Ona si zde vydělává tím nejstarším možným řemeslem (pro nezasvěcené se jedná o prosituci). Absolutně odlišní lidé, přesto si však k sobě najdou cestu, která končí nehynoucí láskou. Celý film stojí hlavně na hereckém páru, kterému nemám co vytknout. Přesto nemůžu dát filmu větší hodnocení a je to zapříčeněné velice pomalou a utahanou režií a víceméně stereotypním příběhem, který nám ukazuje jak se postava Nicolase Cage stále více a více ničí. (06.07.2009)