Obsahy(1)
Velmi zábavná revue. Besídka divadla Sklep je letité, neustále se vyvíjející revuální představení, shrnující výběr toho nejlepšího z dvacetiletí kolektivu lidí, onehdy ještě vykazovaného mezi avantgardu a neseriozní recesi, prostě mimo „masovou kulturu".Sklep patří k tomu nejlepšímu, co v české zábavě je. Že to není jen zábava pro několik intelektuálů, o tom svědčí vyprodaná představení, ať zajedou kamkoli, třeba právě do Ostravy, kde našli pro natočení Besídky ideální kolorit. (Česká televize)
(více)Recenze (19)
Prý "divadlo"! Sic!! Vždyť je to jenom taková hodně hloupá a místy až ubohá estráda!!! A kdyby tam nešaškovali Vávra s Hanákem - miláčci postpubertálních kavárenských mudrlantů a upocených pseudointelektuálek - nejspíš by tu svištěly odpady, ženoucí tenhle vývar směrem dolů do černé... Ejhle důkaz fandíkovské pomatenosti a stádem popletenými >dojmy s pojmy< , o účelových hodnoceních tu na dadabázi z jiných důvodů ani nemluvě, že... %-/ . . . Každopádně ta >amatérská< sklepácká poetika vzdorovitého nadšenectví z dob nesvobodných zde mele z posledního, už jen jako šílený důkaz toho, jak končí sympatické nýmandství, promrdavší se k lizu... . . . A co dodat po dvaceti letech? Fak(t) už jen úšklebek a pohrdání... Stačí jen subjektivně-objektivně denně vnímat, kam dospěl ten náš pokřivený čecháčkoffský pisskulturní socializhnus! Nakonec stačí nahlédnout na >život a dílo< většiny zde prezentovaných >zasloužilých údmělců< od oněch dob podnes. Povětšinou jen hnus, sračky, šmíra a čudláctví nejhoršího charakteru, bída a utrpení živené vpodstatě jen jak jinak než z protekce veřejnoprávních zdrojů (po)mocí podbízivého přizdisráčství, co si před národním stádem díky kulturní korupci pořád hraje na jakousi >nosnou< téměř >státutvornou< alternatívu, že... °-[.. - - - P.S. Jediná osobnost z téhle party, zaslouživší si po letech opravdové uznání a pozornost, je Monika Načeva. Včas unikla. Ano, mám ve sbírkách na cd všechna její alba - s chutí pro jí produkovanou skvělou hudbu(!) jako doklad toho, že "možnosti tu sou"! Světlý zázrak na konci tunelu, jako výjimka, potvrzující... Howgh. - - - P.P.S. Ta jedna hvězdička tedy jen z nostalgie a igitátorské tolerance, snad i pro uznání téhle materie jako dokladu doby, kdy se lámala páteř té naší >nové, lepší< (nejen kulturní) společnosti... %-/ - - - - - (Poprvé viděno a zapomenuto z dob oněch popřevratových /jojo, někde mám ve sbírkách i to elpíčko, božínku ve vší své pošetiligosti.../, hodnocení po repete 12.7.2011 na >čudláckém prostoru< 151., komentář zde jako osmý - 12.7.2011) ()
Humor Sklepáků je zvláštní, naprosto se vymykající ze soudobého stylu. Jejich skalní fandové možná nebudou se mnou souhlasit, dle mého názoru jsou v porovnání s těmito TV záznamy mnohem povedenější klasické celovečerní filmy s hercemi Divadla Sklep jako Pražská pětka nebo Kopytem sem, kopytem tam, kde jejich poetika a humor funguje pod ráznou taktovkou režiséra. Kdežto tahle Besídka je hodně volnou směsí všeho možného bez nějaké udržující dějové linie, nemá v sobě nějak výrazněji obsáhnutou ani kritiku společnosti i ta kvalita jednotlivých "skečů" je místy kolísavá. Celkově se jedná o hodně absurdně až anarchicky vyznívající kousek, jenom výjimečně se přibližující k nějakému tomu komerčnímu humoru (scénka s autobusem). Div se světe, já to narozdíl od jiných zdejších diváků rozdýchal... Hlavně jako bonus k zmíněným dvou kultovním filmům má to cennou dokumentární hodnotu. Byl to záměr nebo náhoda, že Tomáš Hanák v písních až neskutečně připomínal Jiřího Grossmanna? ()
Televizní převod naprosto geniální surové bomby dopadl bohužel katastroficky. Celý pořad vyzněl velmi trapně a upoceně. Když si vzpomenu na bolavé tělo z nepřestávajícího záchvatu smíchu a živelnost, která se v jedné nekonečné vlně valila z pódia mezi diváky, tak mohu jen zatlačit slzu. Je to opravdu jedna z mála výjimek, kdy se vynikající divadelní vystoupení nepodařilo ani náznakem převést do filmové podoby. ()
Neuvěřitelné, jak tenhle humor zestárl, především s tím, jak zmizel z veřejného prostoru (a bohužel i z individuální paměti) objekt parodování, tedy normalizovaná (televizní) zábava před rokem 1989. Vždy jsem byl velkým fanouškem Divadla Sklep, téhle ikony polooficiální divadelní scény a alternativního humoru, jejíž estetika mi velmi konvenovala, proto jsem byl skutečně až ohromen, jak daný televizní záznam vnímám po těch letech jako dosti nudný sled dadaistických scének. Sklepácké pásmo písní a tanců bylo kdysi naživo fascinujícím úkazem a vpravdě živelným fenoménem, jehož nadčasovost se ovšem z retrospektivy 20ti let ukazuje jako lichá a celé to působí jako jeden divadelní pleonasmus...obstála snad jen sborová recitace Nový autobus, Hanákův protestsong a moderování Davida Vávry, pak už to vše bylo nějaké nemastné neslané, neboť humor založený na poetice trapnosti bez kontextu dané doby až přespříliš vyčpěl... Nostalgicky smutné ohlédnutí... ()
Divadlo Sklep jsem nikdy naživo neviděl, ale měl jsem možnost postupně zhlédnout všechny jejich televizní projekty, takže mám celkem komplexní představu o jejich vývoji a o tom, co představují v rámci české kultury. Televizní Besídka divadla Sklep je typická už tím, že ji po letech televize reprízuje na veřejnoprávním kanálu ve tři hodiny ráno, protože si s tímhle druhem alternativní zábavy zkrátka neví rady a považuje ji za naprosto okrajovou. A zároveň se dá jasně vystopovat, že si v roce 1991 sklepáci ještě potřebovali vyrovnat své účty s časy minulými, protože řada jejich výstupů má parodovat bezduché estrády televize reálného socialismu. Někteří sklepáci mezitím upadli do zapomnění a jiní se úspěšně etablovali tak, že bez uzardění vystupují v trapných scénkách bezduchých estrád televizí reálného kapitalismu. Některé ze scének fungují, ale dost jich je takových, že nad nimi po letech člověk jen pokrčí rameny. Těch 5* řady uživatelů je spíš holdem určitému fenoménu, který divadlo Sklep představuje, než konkrétnímu televiznímu pořadu. Celkový dojem: kompromisní 3* a 50 %. ()
Galerie (1)
Photo © Česká televize
Reklama