Rvačka v Panamě

Další precizně zpracovaná drsná gangsterka s vynikajícím Jeanem Gabinem v hlavní roli. Ponurá atmosféra prostředí, nekompromisní mafiánští šéfové, jejich pistolníci nešetřící kulkami, nevybíravé metody získávání informací a neustálé podezírání, to je film Rvačka v Panamě. K tomu vynikající hudba Georgese Garvarentze a velmi dobré herecké výkony ve vedlejších rolích. Opravdu velmi příjemný filmový zážitek. Tohle se dnes už netočí a je to škoda. Zasloužené čtyři hvězdičky. (10.01.2009)

Připravené na profesionální úrovni a z kvalitních surovin, pěkně naservírované i správně dochucené, se všemi přísadami, které máte rádi - ale STUDENÉ jako ... jako psí čumák - to je asi to nejvýstižnější, co mě napadá. V podstatě se jedná o stav ne nepodobný setkání Jeana Gabina a jeho čtyřnohého filmového partnera hned v úvodu snímku. Protože sebetalentovanější psí hvězdu nepřimějěte k nadšenému vítání, pokud k němu nevidí žádný důvod. (05.10.2015)

Moj druhy Denys de la Patelliere a opat som spokojny. Gangsterka zo 60. rokov ako ma byt, film hlavne stoji a pada na Jeanovi Gabinovi /Francouzsky Kankan, Komisar Maigret klade past, Komisar Maigret zuri/. Dej zaujme, takze divak sa az tak nenudi. Gert Frobe /Goldfinger, 100 000 dolaru na slunci/ bol taktiez na urovni. Takze ja ako mylovnik starych filmov 60. rokov musim ist vysoko. 72 % (23.09.2014)

Kvôli Jean Gabinovi som to chcel vidieť, ale ani veľké meno nie je zárukou dobrého filmu. Od začiatku až do konca som sa v tom strácal a tunajší obsah akoby pisal niekto, čo o filme len počul z druhej ruky. Nenadväzujuce scény, chýbajúce predstavenie postáv a minimum akcie, takto sa gangsterky netočia. (05.10.2015)

Ve snaze vidět kompletní filmografii Jeana Gabina jsem si pustil i tuhle dobovou gangsterku, která mě dlouho předem více odrazovala, než lákala. Jestli mě v něčem nakonec překvapila, tak spíše negativně. V rámci žánru dost slabou atmosférou, absencí alespoň jedné výrazní akční scény, od počátku silnou nepřehledností řádky postav a... Gabinem. Myslel jsem, že v roce 1966 měl to své umělecky mizerné poválečné období už dobrých deset let za sebou, ale evidentně se z času na čas objevila slabší chvilka i v zlatých šedesátkách. Jestliže lze o některých filmech s tímto legendárním francouzským hercem říci, že stojí a padají především s jeho výkonem, Rvačka v Panamě pak pouze padá bez jediného pevně stojícího kladu. Tato gangsterka navíc postrádala jakýkoliv nadhled, takže ve své nepřehlednosti a zaměnitelnosti zůstává po většinu času dost nudná a Gabin se do role smrtelně vážného gangstra s hrubou kožešinou na krku v těchto letech vážně nehodil. Denys de La Patellière v roce 1966 dokončil také svou volnou „rodinnou“ trilogii filmem Otec a dcera, do něhož po Luční ulici a Hrom do toho! překvapivě neobsadil znovu Gabina, ale topornějšího Fernandela, zatímco s Gabinem natočil pak tuto gangsterku. V obou případech volba trochu nepochopitelná, ale z výkonů v hlavní roli v režii de La Patellièra za rok 1966 u mě vyhrál nečekaně Fernandel. Vlastně nevím, co bych zde vyzvedl, neb jedna nápaditá scéna s výtahy je na celovečerní film žalostně málo. 40% (24.11.2020)