Otec Kondelík a ženich Vejvara

Spousta lidí by tenhle film mohla podceňovat a zavrhnout pro konedlíkovskou měšťáckost - a do jisté míry by měli i pravdu - , ale i tady se najdou perly: - Jiří Dohnal opravdu měl komický talent, i když hrál většinou milovníky; - Růžena Šlemrová jako paní Muknšnáblová je k nakousnutí; - a i mezi Nedošinskou a Pištěkem to tentokrát jiskří poměrně inteligentněji než jindy. (17.05.2002)

ani se nedivím že i ty přiblblý televize nám servírují tyto staré krásné filmy staré 77let ani se nedivím protože nové filmy jim nesahaj ani ke kramflekům samozřejmě některé ale raději si pustím to starý než něco nového zrovna včera jsem si dal jako chut´ovku Heroin a Svatý rok prostě staré filmy je kvalita no coment deda :-) (12.07.2014)

Vkusná měšťácká komedie která sršela inteligentním vtipem od začátku až do konce, zfilmovaná podle románu od Ignáta Herrmanna což byla sama o sobě jistá záruka kvality, jen si vzpomeňme na jeho dřívější zfilmovaný román "U snědeného krámu", který byl také úspěšným filmovým počinem. Film natočil Miroslav Krňanský který měl asi humoristické romány podle předloh od Ignáta Herrmanna velice rád, viz. ještě např. filmy (Bezdětná a Pod jednou střechou). Mimochodem v předválečných letech vznikli ještě před tímto filmem tři filmové adaptace tohoto románu, první dvoudílná z roku 1926 pod stejným názvem, a třetí z roku 1929 ta ale už nesla název Tchán Kondelík a ženich Vejvara, pochopitelně všechny tři ještě němé ale vždy s nerozlučnou dvojkou Pištěk a Nedošínská. Ostatní kolegové, stejně tak jako režiséři ( Karel Anton 1926, a Svatopluk Innemann 1929), se měnili jako na běžícím pásu. Theodor Pištěk s Antonií Nedošínskou si myslím že vytvořili dodnes platný "kondelíkovský" vzor a současně jednu z mála dvojic, kdy měl Pištěk nad svou filmovou partnerkou navrch. Film měl za úkol hlavně pobavit. Jedna jeden malý monolog na konec: Malíř musí mít vrozenou inteligenci, jako například tady Vopička. Vopička jde dnes malovat k panu císařskému radovi Wienerovi, a Vopičkovi nemusí nikdo vykládat co má dělat, Vopička ví že bude dnes pracovat jen se zlatem... V hlavní roli T. Pištěk a Ferenc Futurista..Nebo tatínek je hlava rodiny tatínek se tedy zlobit může..! (14.12.2006)

Film mi tu v reakcích přijde v kontextu doby drobně přeceňovaný. Hlavní dvojice mladých herců je nevýrazná a hraje naivně, o kolik mohla být lepší jinak pozoruhodná závěrečná scéna. Nedošínská je jako vždycky zábavná, ale jako vždycky hraje to samé. Táhne to především Pištěk jako Kondelík, roztomilý buran, dobrák i darebák v jednom. Celému filmu ale chybí nějaký zásadnější konflikt, je to možná až příliš dobrácké. Konflikt nabízí vlastně jen scény s paní domu, co se snaží dohodit svou dceru. Ty scény považuji za nejzábavnější část filmu. Ostatní nejspíš zapomenu. Vyloženě vtipný snímek taky není, usmál jsem se dvakrát, ale to má holt každý jinak. Film na mě taky technicky působí jako tak o pět let starší, což v té době bylo hodně. Přispívá k tomu i fakt, že je docela hluchý a hudba je většinou jen diegetická v podobě klavíru. (24.03.2024)

Krásně starosvětské, starosvětsky krásné! Svět, v němž se rodičům ještě vyká, svět, v němž otec je hlavou rodiny (a maminka krkem, který tou hlavou otáčí), svět, v němž existuje úcta k rodičům a křížek na čelo či křesťanský pozdrav ještě něco znamená! Po mnoha letech jsem tenhle film viděla znovu a moc mne potěšil, zvláště osvědčená dvojice Theodor Pištěk a Antonie Nedošínská! (24.09.2019)