Sedm epoch rocku

Jsem velkým fandou rocku a všeho, co z jeho semínka časem vyklíčilo. Proto jsem moc rád za toto exkluzívní představení rockové muziky v rozličných hávech. Každý rocker si zde jistě najde množství svých oblíbených kapel a stejně tak bude nadávat na absenci nějakého svého oblíbeného uskupení. Každý má zkrátka v hlavě svůj žebříček a proto je třeba respektovat výběr, kterým autoři projektu prezentovali svůj hudební vkus. Mě nejvíce potěšili zařazením The Clash, Velvet Underground, Pixies, U2 či Sonic Youth. Ale absenci Visacího zámku skutečně nepochopím. (18.08.2017)

Zprvu mi vadila absence objektivity (resp. neusilování o ni) – ke slovu jsou pouštěni převážně ti, kdo byli přímo „v tom“ –, ale pak mi došlo, že s odstupem by ono vyprávění pozbylo své poutavosti a my bychom přišli o možnost slyšet o vzniku rocku a jeho odnoží od těch, kdo jej sami (spolu)stvořili. Jako fanoušek filmový závidím fanouškům rocku, že jejich Bezstarostní jezdci, zuřící býci trvají skoro sedm hodin. Apendix: rád bych pro srovnání viděl ještě rozsáhlejší a údajně do větších detailů zacházející Historii Rock 'N' Rollu. (31.10.2009)

Zajímavá záležitost hlavně z pohledu rozhovorů s jednotlivými muzikanty.. Ale je fakt, že pojetí tohoto dokumentárního seriálu je někdy prazvláštní a to hlavně ve smyslu zařazení různých kapel a toho jaké té kapele se věnuje pozornost na úkor jiných (podle mě kolikrát zásadnějších a zajímavějších) atd.. Ale dokonalost prostě neexistuje. Takže sem rád za spoustu zajímavých záběrů a rozhovorů, které sem před tím nikde neviděl. (13.01.2010)

Zajímavý dokument, vždy si ráda rozšířím své hudební obzory. :-) Nejvíce mě bavili: Queen, R.E.M., Pink Floyd, The Police, Pixies. Nudila jsem se u: David Bowie, Genesis (ehm), celý punk (hrůza), Black Sabath, Kiss (děs běs, tohleto se může někomu líbit??? ), Stone Roses, The Libertins. --- Moc nechápu takové to (někdy až fanatické) vymezování se některých skupin/zpěváků vůči popu, jako že to už je hnus, komerce a pryč od toho. Já dělím hudbu na dobrou a špatnou. Skoro v každém žánru se dá najít něco pěkného... ;-) (19.01.2012)

Dokument som nevidel, ale kolegovi "rudeboy" (autorovi anotácie) musím pošepkať, že The Velvet Underground mali s art rockom spoločné asi toľko ako Motörhead s jazzrockom - a nič na tom nemení ani fakt, že sa kamošili s Andy Warholom. The Velvet Underground hrali presne to, čo majú v názve a čomu obyvatelia Brna tak pekne hovoria "ándroš". P. S. Kolega "Rudeboy" zareagoval na môj koment, aby uviedol veci na pravú mieru: Velvetov vraj medzi art rockové kapely zaradili samotní tvorcovia dokumentu - v rámci jeho členenia na žánrové kapitoly. Takže sa Rudeboyovi ospravedlňujem a svoju "výčitku" adresujem tvorcom seriálu. So žánrovými škatuľkami je samozrejme vždy kríž - hranice štýlov sú natoľko krehké a pohyblivé, že keby sa zišlo na pive päť hudobných publicistov, je možné, že by kapelu The Velvet Underground napchali do piatich rôznych vriec. Aj v hudobných encyklopédiách som pri VU našiel všeličo: garage rock and roll, underground, anti-pop, independent , noise... Každá z týchto charakteristík mi predsa len k tejto "neučesanejj" kapele sadne viac, než vysoko leštený, sofistikovaný a hráčsky ekvilibristický art rock, reprezemtovaný skupinami typu Yes, Emerson, Lake & Palmer, Asia, Gentle Giant, Camel, Rush, SBB či trebárs mojou srdcovkou menom King Crimson. (10.03.2010)