Hra

David Fincher je dnes celosvetovo rešpektovaný, uznávaný a oceňovaný režisér, ktorý má na svojom konte mnoho filmových klenotov (tak napríklad: "Klub bitkárov", "Zodiac" či "Podivný prípad Benjamina Buttona"). Svoju režisérsku kariéru odštartoval v roku 1992, kedy viac menej úspešne prevzal štafetu po takých borcoch, ako sú Ridley Scott a James Cameron a natočil tretie pokračovanie kultovej sci-fi horrorovej série "Votrelec 3". O tri roky neskôr naplno zabodoval temným thrillerom "Sedem" a v roku 1997 prišla na rad jeho perfektná "Hra". Scenáristicky premakaná mysteriózna dráma, v ktorej hlavnú úlohu famóznym, dychberúcim štýlom stvárnil Michael Douglas. David Fischer to dokázal dokonale spracovať. Týmto titulom definitívne upevnil svoju pozíciu prvotriedneho, prvoligového režiséra. ***** (21.04.2022)

Večer strávený sledováním Hry byl sice velmi příjemný, přesto tento film řadím mezi slabší kousky Davida Finchera. Novodobý mistr thrilleru postavil svůj film na dá se říct velmi podobném leitmotivu, který o pět let později zpracoval Joel Schumacher v Telefonní budce, od zmíněného filmu se však Hra výrazně odlišuje větší rozmáchlostí, větším důrazem na hru s divákem a bohužel i větší jednorázovou efektivností, jenž je zde budována na úkor uvěřitelnosti. A to je zlé, neboť divákova nedůvěra v možnost, že by se něco takového mohlo opravdu stát ho podvědomě nutí k bagatelizaci myšlenkového podtextu, který zůstává až příliš skrytý pod blyštivým formálním nátěrem. Ale je fakt, že Fincher je skvělý natěrač ;-) (25.02.2008)

Tady není o čem diskutovat, David Fincher je prostě mistr režisér, kterému záleží na každém detailu. Opět nenechá na pokoji ani vizuální stránku a opečovává jí jak to jde. Dává si pozor aby nedělal zbytečné chyby a přitom se snaží do každého záběru dát alespoň špetku nějaké té dokonalosti. Všechna tato náročná práce se mu nakonec však vyplácí, neboť znovu stvořil skoro dokonalé filmové dílo. Tentokrát na diváka nepůsobí hrátky s kamerou, ale precizně odvedenou filmařinou, originálním příběhem a geniálními hereckými výkony. Některé scény dokonce vzbuzují až hororovou iluzi, která dokáže pořádně rozbušit srdce i těm největším fanouškům žánru. No proč to protahovat, Fincher znovu stvořil temný thriller s brilantní atmosférou a jen málo křečovitými situacemi. (28.03.2006)

Přišel jsem na to, že Fincherovi filmy je potřeba sledovat od začátku do konce, protože ony nedokážou zaujmout na první pohled. S nima je to krapet složitější. Hlavně tedy s příběhem, protože ten se postupně vrývá divákovi pod kůži, že si divák uvědomí až v půlce filmu, že posledně mrknul vlastně ještě předtím, než vložil DVDčko do přehrávače. Když proběhne první bod vcucnutí diváka do filmu, následuje druhý, kde už se to všecko veze, jenže nastoupí třetí bod, šokantní chvilka, kde ačkoliv můžu tvrdit celou dobu jak chci, že filmu dám tak tři čtyři, nakonec z toho vytáhne plnej počet. Proč? Protože o tom film má být. Má být chytlavý, zaujmout a hlavně si ho musím do budoucna zapamatovat. Ale tady to vcelku bylo jednoduché. Už jenom proto, že režisérské stolice se ujal sám David Fincher a hlavních rolí se zhostil geniální herec Michael Douglas spolu se Seanem Pennem, přičemž spolu udělali skutečně slušnou bratrskou dvojku, při které Hra odsýpala jako na běžícím páse. A tak to má fungovat. Fincher už je takový rutinnér, na jeho filmy divák většinou jde s úkolem dát do toho všecko, a většinou to vyjde, většinou. (29.08.2009)

Proč přisypávat další komentář, když je jich tu víc než 1100... Tak pro sebe. Floutek vlastně s dobrým srdcem, kterého ničí mamon, si nakonec z nudy přece jen objedná podezřele se tvářící zábavu, na kterou dostane voucher. Firma, u níž si zábavu zadal, se specializuje na nejpřekombinovanější možné zápletky, kdy vše visí na dokonalém odhadu chování z psychologického průzkumu účastníka. A tím se dostávám ke vtípku, kterým si mě film dost získal, totiž replice "reaction time is a factor", ze které vyplývá, že na úvod prošel i Voight-Kampf testem... (19.01.2015)